Palmový olej ničí planetu. Jeho zákaz by však měl na přírodu ještě horší dopad, tvrdí studie

Zakázat palmový olej? Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody to není dobrý nápad. Je po něm taková poptávka, že by byl nahrazen jinými plodinami a na světovou biodiverzitu by to mělo ještě horší dopad.

Palmové plantáže způsobují řadu problémů, proto se množí žádosti a petice, aby byl palmový olej zakázaný. Podle zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) by to ale byl velmi špatný nápad. Objektivní analýza dopadu palmového oleje na biodiverzitu totiž ukazuje, že ostatní plodiny, z nichž se dá vyrábět rostlinný olej, potřebují až devětkrát tolik půdy než právě palmy. Pokud by tedy palmy jako zdroj oleje byly nahrazeny těmito plodinami, znamenalo by to mnohem horší dopad na přírodu.

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature), je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.

„Když zvážíte ničivý dopad palmového oleje na biodiverzitu z globální perspektivy, neexistují žádná jednoduchá řešení,“ komentoval tuto zprávu ředitel IUCN Inger Andersen.

„Polovina světové populace používá palmový olej v jídle. Když ho zakážeme nebo budeme bojkotovat, nahradí ho jiné plodiny, které vyžadují více půdy. Palmový olej tu zůstane, ale potřebujeme teď co nejrychleji začít konat, abychom udělali jeho produkci více udržitelnou. Musíme se ujistit, že všechny zúčastněné strany, vlády, výrobci i dodavatelé budou dodržovat své závazky,“ dodal Andersen.

Zpráva IUCN uvádí, že palmový olej poškozuje globální biodiverzitu – konkrétně 193 ohrožených druhů, které jsou na Červeném seznamu. Patří mezi ně i orangutani, gibboni nebo tygři.

V současné době jsou nejvíce zasažené oblasti v Malajsii a Indonésii. Podle zprávy ale hrozí, že se produkce palmového oleje se všemi svými dopady rozšíří také do dalších míst planety, například do tropické Afriky a tropické Ameriky. Výroba palmového oleje totiž stále nestačí nasytit poptávku. Je tedy logické, že se společnosti budou snažit tento hlad utišit.

Palmy, z nichž se olej získává, rostou nejlépe v tropických oblastech. To by mohlo mít podle IUCN katastrofální dopady na tamní biodiverzitu. Právě v těchto oblastech totiž žije polovina (54 procent) všech ohrožených druhů savců a téměř dvě třetiny (64 procent) ohrožených druhů ptáků.

Váš den s palmovým olejem
Zdroj: ČT24

Pokud se ovšem začnou místo palem šířit jiné plodiny produkující olej, bude to mít dopad na mnohem více místech planety, například v jihoamerických tropických pralesích nebo na tamních savanách.

Fakta o palmovém oleji

Olejové palmy jsou zdrojem 35 procent rostlinných olejů na světě, zabírají přitom jen 10 procent zemědělské půdy, na níž se olejnaté plodiny pěstují. Největší množství palmového oleje spotřebovávají Indie, Čína a Indonésie. Asi tři čtvrtiny palmového oleje se používají na potraviny, zbytek v kosmetice, čisticích prostředcích a také v biopalivech.

Autoři studie pro IUCN vycházeli ze satelitních dat, z nichž se dá odhadovat, jak moc jsou olejové palmy rozšířené. Z nich vyplývá, že jen velké plantáže, kde se tyto stromy pěstují v průmyslovém měřítku, zabírají přes 18,7 milionu hektarů. Celkově to je až 25 milionů hektarů. A to je víc, než říkají oficiální čísla zemí vyvážejících palmový olej, která hovoří „jen“ o 21 milionech hektarů.

  • Palmový olej se v posledních asi třiceti letech stal jedním z nejpoužívanějších rostlinných produktů.
  • Zhruba polovina všech balených výrobků v supermarketech obsahuje nějakou formu palmového oleje.
  • Palmový olej nachází uplatnění především v potravinářství, tj. ve směsných stolních olejích, margarínech, slaných i sladkých sušenkách a pečivu, v čokoládových polevách, oříškových a čokoládových pomazánkách, zmrzlinách, instantních polévkách, bramborových lupíncích, kojeneckých výživách, u nebalených potravin se pak používá především do slaného a sladkého pečiva.
  • Hojně se na něm smaží a peče v pohostinství. Kromě toho se využívá při výrobě nejrůznější kosmetiky – mýdel, šampónů, krémů, rtěnek, řasenek, zubní pasty aj. drogerie, čisticích a mycích prostředků, do léčiv včetně potravinových doplňků i na výrobu svíček.
  • Lze jej najít také v průmyslových mazivech, v krmivu pro hospodářská i domácí zvířata, používá se při výrobě energie a stále více se přidává do biopaliv.

„Palmový olej decimuje přírodní rozmanitost v jihovýchodní Asii, protože požírá stále větší kusy tropických pralesů,“ popsal hlavní autor studie Erik Meijaard. „Ale pokud by byl nahrazený pěstováním řepky nebo slunečnic, trpěly by zase jiné ekosystémy a druhy. Abychom zastavili ničení, musíme pracovat na tom, aby palmový olej nevznikal díky deforestaci. Také musíme usilovat o to, aby všechny pokusy o regulaci palmového oleje vycházely z vědeckého poznání důsledků takového kroku,“ dodal.

Podle tohoto vědce by se nyní měly snahy zaměřit na to, aby nové plantáže pro pěstování palmového oleje nevznikaly na místech, kde by kvůli nim byly kácené deštné pralesy nebo ničená rašeliniště, jak se zatím mnohde děje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...