Palmový olej ničí planetu. Jeho zákaz by však měl na přírodu ještě horší dopad, tvrdí studie

Zakázat palmový olej? Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody to není dobrý nápad. Je po něm taková poptávka, že by byl nahrazen jinými plodinami a na světovou biodiverzitu by to mělo ještě horší dopad.

Palmové plantáže způsobují řadu problémů, proto se množí žádosti a petice, aby byl palmový olej zakázaný. Podle zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) by to ale byl velmi špatný nápad. Objektivní analýza dopadu palmového oleje na biodiverzitu totiž ukazuje, že ostatní plodiny, z nichž se dá vyrábět rostlinný olej, potřebují až devětkrát tolik půdy než právě palmy. Pokud by tedy palmy jako zdroj oleje byly nahrazeny těmito plodinami, znamenalo by to mnohem horší dopad na přírodu.

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature), je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.

„Když zvážíte ničivý dopad palmového oleje na biodiverzitu z globální perspektivy, neexistují žádná jednoduchá řešení,“ komentoval tuto zprávu ředitel IUCN Inger Andersen.

„Polovina světové populace používá palmový olej v jídle. Když ho zakážeme nebo budeme bojkotovat, nahradí ho jiné plodiny, které vyžadují více půdy. Palmový olej tu zůstane, ale potřebujeme teď co nejrychleji začít konat, abychom udělali jeho produkci více udržitelnou. Musíme se ujistit, že všechny zúčastněné strany, vlády, výrobci i dodavatelé budou dodržovat své závazky,“ dodal Andersen.

Zpráva IUCN uvádí, že palmový olej poškozuje globální biodiverzitu – konkrétně 193 ohrožených druhů, které jsou na Červeném seznamu. Patří mezi ně i orangutani, gibboni nebo tygři.

V současné době jsou nejvíce zasažené oblasti v Malajsii a Indonésii. Podle zprávy ale hrozí, že se produkce palmového oleje se všemi svými dopady rozšíří také do dalších míst planety, například do tropické Afriky a tropické Ameriky. Výroba palmového oleje totiž stále nestačí nasytit poptávku. Je tedy logické, že se společnosti budou snažit tento hlad utišit.

Palmy, z nichž se olej získává, rostou nejlépe v tropických oblastech. To by mohlo mít podle IUCN katastrofální dopady na tamní biodiverzitu. Právě v těchto oblastech totiž žije polovina (54 procent) všech ohrožených druhů savců a téměř dvě třetiny (64 procent) ohrožených druhů ptáků.

Váš den s palmovým olejem
Zdroj: ČT24

Pokud se ovšem začnou místo palem šířit jiné plodiny produkující olej, bude to mít dopad na mnohem více místech planety, například v jihoamerických tropických pralesích nebo na tamních savanách.

Fakta o palmovém oleji

Olejové palmy jsou zdrojem 35 procent rostlinných olejů na světě, zabírají přitom jen 10 procent zemědělské půdy, na níž se olejnaté plodiny pěstují. Největší množství palmového oleje spotřebovávají Indie, Čína a Indonésie. Asi tři čtvrtiny palmového oleje se používají na potraviny, zbytek v kosmetice, čisticích prostředcích a také v biopalivech.

Autoři studie pro IUCN vycházeli ze satelitních dat, z nichž se dá odhadovat, jak moc jsou olejové palmy rozšířené. Z nich vyplývá, že jen velké plantáže, kde se tyto stromy pěstují v průmyslovém měřítku, zabírají přes 18,7 milionu hektarů. Celkově to je až 25 milionů hektarů. A to je víc, než říkají oficiální čísla zemí vyvážejících palmový olej, která hovoří „jen“ o 21 milionech hektarů.

  • Palmový olej se v posledních asi třiceti letech stal jedním z nejpoužívanějších rostlinných produktů.
  • Zhruba polovina všech balených výrobků v supermarketech obsahuje nějakou formu palmového oleje.
  • Palmový olej nachází uplatnění především v potravinářství, tj. ve směsných stolních olejích, margarínech, slaných i sladkých sušenkách a pečivu, v čokoládových polevách, oříškových a čokoládových pomazánkách, zmrzlinách, instantních polévkách, bramborových lupíncích, kojeneckých výživách, u nebalených potravin se pak používá především do slaného a sladkého pečiva.
  • Hojně se na něm smaží a peče v pohostinství. Kromě toho se využívá při výrobě nejrůznější kosmetiky – mýdel, šampónů, krémů, rtěnek, řasenek, zubní pasty aj. drogerie, čisticích a mycích prostředků, do léčiv včetně potravinových doplňků i na výrobu svíček.
  • Lze jej najít také v průmyslových mazivech, v krmivu pro hospodářská i domácí zvířata, používá se při výrobě energie a stále více se přidává do biopaliv.

„Palmový olej decimuje přírodní rozmanitost v jihovýchodní Asii, protože požírá stále větší kusy tropických pralesů,“ popsal hlavní autor studie Erik Meijaard. „Ale pokud by byl nahrazený pěstováním řepky nebo slunečnic, trpěly by zase jiné ekosystémy a druhy. Abychom zastavili ničení, musíme pracovat na tom, aby palmový olej nevznikal díky deforestaci. Také musíme usilovat o to, aby všechny pokusy o regulaci palmového oleje vycházely z vědeckého poznání důsledků takového kroku,“ dodal.

Podle tohoto vědce by se nyní měly snahy zaměřit na to, aby nové plantáže pro pěstování palmového oleje nevznikaly na místech, kde by kvůli nim byly kácené deštné pralesy nebo ničená rašeliniště, jak se zatím mnohde děje.