Afričtí sloni se evolučně přizpůsobují pytlákům. Našli si způsob, jak se stát nelovitelnými

Jedna z nejdůležitějších příčin adaptace je obrana před predátory. Nyní vědci popsali, že také sloni se začali evolučně přizpůsobovat svému největšímu predátorovi – člověku.

Celá řada zvířat se adaptuje ve snaze přežít útoky svých hlavních predátorů. V posledních staletích se ale situace výrazně změnila: hlavním predátorem velkého množství zvířat se stal člověk.

Platí to například u slonů, kteří jsou zabíjeni především pro kly, ze kterých pytláci získávají slonovinu. Metody moderních pytláků jsou založené na automatických zbraních, používání vrtulníků a dalších moderních přístrojů. Sloni nemají šanci, jak se něčemu takovému bránit, jejich silná kůže je před střelnými zbraněmi neochrání.

Slonovina se využívá zejména v Číně, ale také v mnoha dalších převážně asijských zemích – nejen jako materiál na šperky a ozdoby, ale také jako „léčivo“. Má podle mýtů účinky povzbuzující sílu, životní energii i sexuální úspěšnost a plodnost. Pro žádný z těchto předpokladů neexistuje jediný vědecký důkaz, ale přesto se kly v asijské medicíně používají.

Čína sice už před rokem dovoz slonoviny zakázala, přesto tam s ní funguje živý černý trh. Podle článku v americkém magazínu National Geographic si přesto sloni našli cestu, jak se před pytláky ochránit. V Mosambiku totiž přibývá slonů, kteří nemají kly – ne proto, že by jim je někdo uřezal, ale prostě proto, že jim vůbec nenarostly.

Takoví sloni existovali vždy, mezi samicemi jich v Mosambiku v minulosti byly přibližně dvě až čtyři procenta, v současné době jich je ale už téměř třetina. Podle expertky na slony Joyce Pooleové jde přinejmenším v oblasti Gorongosy, kterou zkoumala, opravdu o adaptaci – pytláci totiž slony bez klů neloví, nemají k tomu důvod.

Díky tomu mají samice bez klů častěji mláďata, jimž mohou předávat své geny, které mají nižší pravděpodobnost pro růst klů. V oblasti Gorongosa žije v současné době kolem dvou stovek slonic – z nich už nemá kly asi 51 procent, rodí se bez nich 32 procent samic.

3 minuty
Horizont ČT24: Pytlačení slonů v Mosambiku pokračuje
Zdroj: ČT24

Trendy z celé Afriky

Mosambik v tom není izolovaný, podobné změny znají experti na slony také z dalších částí kontinentu. Například v národním parku Addo v Jihoafrické republice je už bez klů dokonce asi 98 procent samic.

„Převaha samic bez klů v Addu je opravdu pozoruhodná,“ řekl pro National Geographic ekolog Ryan Long z University of Idaho. „Ukazuje se, že vysoká míra pytláctví mění populaci slonů i jinak než pouhým snížením jejich počtu.“

V Keni zase v roce 2015 vědci prozkoumali velikost samčích klů. Ukázalo se, že u samců narozených po roce 1995 jsou o 21 procent menší než u samců narozených v 60. letech.

Co bude dál?

Sloni kly využívají pro spoustu účelů – ryjí s nimi zemi, když hledají vodu, odlupují kůru stromů a podobně. Problém je, že když se kly zmenší nebo úplně zmizí u dostatečného množství zvířat, budou sloni jinak vypadat, ale také se budou jinak chovat.

Podle biologů je pravděpodobné, že sloni budou muset více migrovat, aby si našli dostatek potravy, a jejich chování se může proměnit i dalšími, zatím nepředvídatelnými způsoby. Fenomén je ale ještě příliš nový, takže toho o něm věda ví velmi málo. Zaslouží si ale určitě dobře prozkoumat, jeho dopady totiž mohou být dalekosáhlé.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 19 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...