V Evropě vymřel celý ptačí druh. Stalo se to poprvé po zhruba 170 letech

Pták perepel malý byl v Evropě prohlášený za vyhynulého. Na kontinentu nebyl už téměř čtyřicet let pozorován. Je to první takový případ od doby, co vymřela alka velká.

Perepela prohlásila za vyhynulého španělská vláda poté, co po něm intenzivně po dvě desetiletí pátrali ekologové i biologové. Nepodařilo se najít jediný exemplář druhu, který dříve hojně obýval jižná části této země.

Poslední potvrzené pozorování pochází z roku 1981, kdy byl prokazatelně viděn poblíž národního parku Doñana. Od té doby se objevilo několik dalších případů, zejména na počátku tisíciletí, kdy někdo tvrdil, že tohoto ptáka zahlédl nebo zaslechl, nikdy to však nebylo prokázáno.

Evropa vymření druhu nezažila už asi 170 let. Tehdy vyhynula alka velká, velký nelétavý pták dost podobný tučňákům – přestože s nimi nebyla vůbec příbuzná. Evropští rybáři je používali jako zdroj masa nebo pro rybářskou návnadu, navíc se jejich skvěle izolující peří využívalo do peřin. Když si tehdy vědci uvědomili, že alk ubývá, pokusili se je ještě zachránit, ale už bylo pozdě.

Na rozdíl od alky velké naštěstí perepelové malí nevymřeli globálně. Zatím ještě existují v Africe a Asii, jedna jeho populace byla například v roce 2011 objevena v Maroku – do té doby o ní nikdo nevěděl.

Španělsko bylo posledním útočištěm perepela v Evropě, ostatní kontinentální populace v Itálii nebo Portugalsku vymřely už ve dvacátých, respektive sedmdesátých letech dvacátého století.

Co bude dál?

Na hledání perepelů se po dvacet let podíleli experti z několika španělských institucí ve spolupráci s dobrovolníky a neziskovými organizacemi, například Colectivo Ornitológico Cigüeña Negra. Vše bez úspěchu, proto byl perepel malý prohlášen ve Španělsku (a tedy i v Evropě) za vyhynulého.

Toto potvrzení ale otevírá podle španělského tisku možnost reintrodukce – tedy pokusu o navrácení tohoto druhu zvířete do jeho původního ekosystému. Pokud by se to mělo podařit, muselo by se jednat o zvířata z geneticky nejbližší populace, tedy té marocké. Ve Španělsku mají s podobnými projekty už řadu zkušeností, během posledních deseti let se například podařilo úspěšně vrátit do andaluské přírody ibisa skalního.

Na tomto úspěšném experimentu se podílela zoologická zahrada Zoobotanico Jerez – a ta je vyhlášená také úspěšným chovem perepelů malých. Problém je, že pro úspěšný návrat je potřeba dostatek perelů v marocké populaci – a podle posledních údajů tam jejich počet klesá. 

Perepelové malí budou zřejmě v blízké budoucnosti na seznamu v Evropě vyhynulých ptáků následováni dalšími druhy. Už od devadesátých let totiž nebyla v přírodě pozorována například koliha tenkozobá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 3 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 5 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...