Změna klimatu může poškozovat plodnost, zjistili vědci při studiu brouků

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Změna klimatu má negativní dopad na biodiverzitu, bezprostřední příčiny ale podle autorů výzkumu zůstávají nejasné. Cílem studie bylo proto zjistit, jaký mají vlny veder vliv na rozmnožovací schopnost hmyzu. Konkrétně se vědci zaměřili na rozšířený druh brouků – na potemníky hnědé. 

Brouci jsou totiž jedním z nejrozmanitějších řádů hmyzu, který zahrnuje asi 400 tisíc popsaných druhů. Představují tedy přibližně čtvrtinu veškerých živočišných druhů na Zemi, poukázal Independent.  

Samotný výzkum vypadal tak, že vědci broukům střídali teplotní podmínky. Pět dní byl hmyz vystavený simulovaným vlnám veder, během kterých teploty přesahovaly ty optimální o pět až sedm stupňů Celsia. Následující dny zase brouci pobývali ve standardních teplotách.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poté  výzkumníci vyhodnotili, jak tato série experimentů ovlivnila rozmnožovací schopnosti brouků. Došli k závěru, že vlny veder výrazně poškodily hmyzí spermie. Pokud je navíc samec vlnám veder vystaven opakovaně, hrozí mu téměř neplodnost.

 „Vlny veder snižují produkci spermií, jejich životaschopnost a schopnost pohybu samičím tělem. Inseminované spermie v samičím těle jsou navíc horkem poškozené,“ uvedli autoři studie v článku.

Dalším poznatkem bylo, že horko má negativní dopad nejenom na brouky, kteří jsou mu vystaveni, ale i na jejich potomky. Ti měli kromě horších rozmnožovacích schopností také kratší životy.  

Plodnost samic ovlivňují horka pouze nepřímo

Samičí plodnost vlny veder podle výsledků výzkumu přímo neovlivňují. Podle vědců ale studie ukázala, že horka poškozují spermie inseminované v samičím reprodukčním systému. 

Autoři výzkumu se domnívají, že jejich objev může pomoct vysvětlit, proč má změna klimatu tak velký dopad na populaci druhů a na vyhynutí některých z nich.

„Chtěli jsme vědět, proč se to děje, a jedna z odpovědí by se mohla pojit právě se spermiemi,“ řekl podle serveru Phys.org jeden z autorů studie profesor Matt Gage. „A Protože funkce spermií je klíčová pro reprodukci a životaschopnost populace, tyto poznatky by mohly poskytnout jedno vysvětlení pro to, proč biodiverzita změnou klimatu trpí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...