Změna klimatu může poškozovat plodnost, zjistili vědci při studiu brouků

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Změna klimatu má negativní dopad na biodiverzitu, bezprostřední příčiny ale podle autorů výzkumu zůstávají nejasné. Cílem studie bylo proto zjistit, jaký mají vlny veder vliv na rozmnožovací schopnost hmyzu. Konkrétně se vědci zaměřili na rozšířený druh brouků – na potemníky hnědé. 

Brouci jsou totiž jedním z nejrozmanitějších řádů hmyzu, který zahrnuje asi 400 tisíc popsaných druhů. Představují tedy přibližně čtvrtinu veškerých živočišných druhů na Zemi, poukázal Independent.  

Samotný výzkum vypadal tak, že vědci broukům střídali teplotní podmínky. Pět dní byl hmyz vystavený simulovaným vlnám veder, během kterých teploty přesahovaly ty optimální o pět až sedm stupňů Celsia. Následující dny zase brouci pobývali ve standardních teplotách.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poté  výzkumníci vyhodnotili, jak tato série experimentů ovlivnila rozmnožovací schopnosti brouků. Došli k závěru, že vlny veder výrazně poškodily hmyzí spermie. Pokud je navíc samec vlnám veder vystaven opakovaně, hrozí mu téměř neplodnost.

 „Vlny veder snižují produkci spermií, jejich životaschopnost a schopnost pohybu samičím tělem. Inseminované spermie v samičím těle jsou navíc horkem poškozené,“ uvedli autoři studie v článku.

Dalším poznatkem bylo, že horko má negativní dopad nejenom na brouky, kteří jsou mu vystaveni, ale i na jejich potomky. Ti měli kromě horších rozmnožovacích schopností také kratší životy.  

Plodnost samic ovlivňují horka pouze nepřímo

Samičí plodnost vlny veder podle výsledků výzkumu přímo neovlivňují. Podle vědců ale studie ukázala, že horka poškozují spermie inseminované v samičím reprodukčním systému. 

Autoři výzkumu se domnívají, že jejich objev může pomoct vysvětlit, proč má změna klimatu tak velký dopad na populaci druhů a na vyhynutí některých z nich.

„Chtěli jsme vědět, proč se to děje, a jedna z odpovědí by se mohla pojit právě se spermiemi,“ řekl podle serveru Phys.org jeden z autorů studie profesor Matt Gage. „A Protože funkce spermií je klíčová pro reprodukci a životaschopnost populace, tyto poznatky by mohly poskytnout jedno vysvětlení pro to, proč biodiverzita změnou klimatu trpí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...