Vědci odhalili, jak vzniká jed v mořských řasách. Na objevu se podílel i český biolog

V roce 1987 se otrávili hosté restaurace v kanadském Zálivu svatého Vavřince slávkou jedlou, která, jak se později ukázalo, byla kontaminovaná neurotoxinem pocházejícím z mořských řas. Ze 107 otrávených pacientů tehdy dokonce tři zemřeli. Kvůli přemnožení mořských řas se otravy nejen lidí, ale i mořských savců mnohokrát opakovaly.

Téměř třicetiletá snaha vědců odhalit, jak tento jed v řasách vzniká, vyvrcholila prací mezinárodního vědeckého týmu, která byla publikovaná v prestižním časopise Science 28. září 2018. Na objevu se podílel i český biolog Miroslav Oborník.

Toxický syndrom způsobený tímto neurotoxinem, kyselinou domoovou (DOM), označovaný jako „Amnesic Shellfish Poisoning“, se projevuje zvracením a žaludečními křečemi, ale také vážnými neurologickými poruchami, časovou a prostorovou dezorientací, někdy i trvalým zhoršením krátkodobé paměti a halucinacemi.

Neurologická poškození mozku otrávených jsou pak často nevratná – bez možnosti účinné terapie. Poruchy paměti mohou dosahovat až její naprosté ztráty.

Masivní nárůsty mořských řas spojené s úmrtím mořských savců (například lvounů) a otravami lidí byly od té doby zaznamenány mnohokrát, naposledy pak během přemnožení rozsivek podél celého kalifornského pobřeží v roce 2015.

Hlavním zdrojem tohoto nebezpečného neurotoxinu je právě rozsivka Pseudo-nitzschia multiseries, mikroskopická, žlutohnědá řasa, která je běžnou složkou mořského fytoplanktonu.

Řasa
Zdroj: AV ČR

Vědci téměř třicet let pracovali na tom, aby odhalili způsob, jak se tento neurotoxin, neobvyklá trikarboxylová aminokyselina, vlastně syntetizuje. Sledovali produkci DOM v různých kultivačních podmínkách a pomocí genetických analýz testované rozsivky Pseudo-nitzschia multiseries identifikovali specifický soubor 4 genů zodpovědných za syntézu neurotoxinu. Funkci těchto genů se jim pak podařilo ověřit pomocí biochemických metod a metod rekombinantní DNA v bakterii Escherichia coli.

Výzkum pomůže poznat rizika

Evoluční analýza klíčového genu DabA, na níž se podílel český biolog Miroslav Oborník, ukázala, že tento neobvyklý gen pochází z ruduchy, mořské červené řasy, která jej ovšem pravděpodobně získala z bakterií.

Vytvoření modelu syntézy domoové kyseliny rozsivkou Pseudo-nitzschia multiseries a znalost jejího genetického pozadí umožní s vysokou přesností monitorovat nebezpečí nárůstu řas schopných produkovat tento nebezpečný neurotoxin v oceánech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 21 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.