Chudoba v dětství může trvale ovlivnit zdraví mozku

Chudoba je fenomén, o němž toho stále víme málo. Nové studie upozorňují na to, jak snadno se přenáší a dědí. Ta nejnovější z pera vědců z českého Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), která vyšla v odborném časopisu Neurology vydávaném Americkou akademií neurologie, poukazuje i na její dopady na lidský zdravotní stav.

Chudoba v dětství může mít vliv na zdraví mozku ve stáří. Vyplývá to ze studie NUDZ, o které informoval její mluvčí Jan Červenka. Výzkumu se zúčastnilo 20 224 dobrovolníků z 16 evropských zemí a z různých socioekonomických i geografických podmínek.

Děti, které vyrůstají v chudobě, dosahují podle studie v seniorském věku horších výsledků při testech kognitivních dovedností, což jsou myšlení, učení, usuzování, paměť a řešení problémů. „Tak jako stárne tělo, stárne i mozek. Avšak zdraví mozku ve stáří je u každého jiné,“ řekla autorka studie, lékařka Pavla Čermáková z NUDZ.

Průměrný věk účastníků studie při jejím zahájení byl 71 let. Vyšetření absolvovali na počátku výzkumu a poté minimálně ještě jednou po přibližně pěti letech. U lidí, kteří se v dětství potýkali s chudobou, vědci zjistili kromě horších výsledků v testech kognitivních dovedností i odlišnosti v mnoha dalších aspektech. Například dosáhli nižšího vzdělání, častěji vykazovali příznaky deprese, byli méně fyzicky aktivní, obéznější a obecně méně zdraví.

Ve statistické analýze ale vědci prokázali, že souvislost mezi chudobou v dětství a nižší úrovní kognitivních schopností ve stáří byla jenom částečně vysvětlena těmito společenskými a zdravotními faktory. Překvapením bylo zjištění, že chudoba v dětství neměla vliv na rychlost, jakou se kognitivní funkce zhoršovaly v průběhu pěti zkoumaných let.

Rozsáhlá studie

„Co do počtu účastníků je naše studie nejrozsáhlejší na toto téma. Ukazuje, že prostředí, v němž vyrůstáme, se pasivně odráží v úrovni našich kognitivních schopností v seniorském věku. A pouze z části je tato souvislost vysvětlena dalšími faktory, jako jsou například vzdělání, výskyt deprese nebo životní styl. Ovšem socioekonomické prostředí v dětství již nemá vliv na to, jakým způsobem se mozek aktivně brání proti klesajícím schopnostem ve stáří,“ doplnila Čermáková.

„Věříme, že při tvorbě strategií, které mají za cíl chránit zdraví mozku ve stáří, by se měla pozornost výrazně soustředit na období dětství, kdy se mozek vyvíjí. Dětem, které se potýkají s nějakou formou sociálního či ekonomického znevýhodnění, by měla být nabídnuta účinná pomoc,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 19 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 22 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.