Chudoba je fenomén, o němž toho stále víme málo. Nové studie upozorňují na to, jak snadno se přenáší a dědí. Ta nejnovější z pera vědců z českého Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), která vyšla v odborném časopisu Neurology vydávaném Americkou akademií neurologie, poukazuje i na její dopady na lidský zdravotní stav.
Chudoba v dětství může trvale ovlivnit zdraví mozku
Chudoba v dětství může mít vliv na zdraví mozku ve stáří. Vyplývá to ze studie NUDZ, o které informoval její mluvčí Jan Červenka. Výzkumu se zúčastnilo 20 224 dobrovolníků z 16 evropských zemí a z různých socioekonomických i geografických podmínek.
Děti, které vyrůstají v chudobě, dosahují podle studie v seniorském věku horších výsledků při testech kognitivních dovedností, což jsou myšlení, učení, usuzování, paměť a řešení problémů. „Tak jako stárne tělo, stárne i mozek. Avšak zdraví mozku ve stáří je u každého jiné,“ řekla autorka studie, lékařka Pavla Čermáková z NUDZ.
Průměrný věk účastníků studie při jejím zahájení byl 71 let. Vyšetření absolvovali na počátku výzkumu a poté minimálně ještě jednou po přibližně pěti letech. U lidí, kteří se v dětství potýkali s chudobou, vědci zjistili kromě horších výsledků v testech kognitivních dovedností i odlišnosti v mnoha dalších aspektech. Například dosáhli nižšího vzdělání, častěji vykazovali příznaky deprese, byli méně fyzicky aktivní, obéznější a obecně méně zdraví.
Ve statistické analýze ale vědci prokázali, že souvislost mezi chudobou v dětství a nižší úrovní kognitivních schopností ve stáří byla jenom částečně vysvětlena těmito společenskými a zdravotními faktory. Překvapením bylo zjištění, že chudoba v dětství neměla vliv na rychlost, jakou se kognitivní funkce zhoršovaly v průběhu pěti zkoumaných let.
Rozsáhlá studie
„Co do počtu účastníků je naše studie nejrozsáhlejší na toto téma. Ukazuje, že prostředí, v němž vyrůstáme, se pasivně odráží v úrovni našich kognitivních schopností v seniorském věku. A pouze z části je tato souvislost vysvětlena dalšími faktory, jako jsou například vzdělání, výskyt deprese nebo životní styl. Ovšem socioekonomické prostředí v dětství již nemá vliv na to, jakým způsobem se mozek aktivně brání proti klesajícím schopnostem ve stáří,“ doplnila Čermáková.
„Věříme, že při tvorbě strategií, které mají za cíl chránit zdraví mozku ve stáří, by se měla pozornost výrazně soustředit na období dětství, kdy se mozek vyvíjí. Dětem, které se potýkají s nějakou formou sociálního či ekonomického znevýhodnění, by měla být nabídnuta účinná pomoc,“ dodala.