Víc než čtvrtina světové populace má nedostatek tělesného pohybu. Na tento zneklidňující trend, který výrazněji postihuje ženy než muže, poukázala v nové studii Světová zdravotnická organizace. Pasivní životní styl přitom zvyšuje například riziko vzniku demence, rakoviny a řady dalších onemocnění. Rozšířené doporučení, podle kterého bychom měli ujít deset tisíc kroků denně, přitom podle odborníků nemusí být pravdivé.
Nedostatkem pohybu trpí čtvrtina světové populace. Kolik kroků bychom měli denně ujít?
Novou studii Světové zdravotnické organizace (WHO) publikoval časopis The Lancet Global Health. Podle ní v roce 2016 nedosáhla doporučené úrovně tělesné aktivity zhruba každá třetí žena a každý čtvrtý muž. To je přibližně 1,4 miliardy lidí.
Největší míru nedostatku pohybu zaznamenali výzkumníci mezi dospělou populací Kuvajtu, Americké Samoy, Saúdské Arábie a Iráku. Málo aktivní je také téměř polovina obyvatel USA, 36 procent Britů a 14 procent Číňanů.
Jedním z faktorů, kterým si vědci pasivní životní styl vysvětlují, je například předchod lidí k sedavým zaměstnáním a stále častějšímu využívání motorových dopravních prostředků. To je typické především pro rozvinuté země. Naopak obyvatelé chudých států v práci častěji vyvíjejí víc tělesné aktivity a dojíždí buď na kole, nebo přicházejí pěšky.
Tento trend se ale podle WHO rychle mění. Proto je podle organizace potřeba, aby státy aktivně podporovaly zdravý životní styl lidí, což je klíčové předevších v zemích, které procházejí rychlou urbanizací – jako třeba Brazílie, Argentina nebo Kolumbie.
Nedostatek pohybu se častěji týká žen
Nedostatek pohybu se podle studie, do níž vědci zahrnuli data téměř dvou milionů lidí z celkem 168 zemí, týká častěji žen než mužů. Ty byly méně aktivní napříč téměř všemi regiony s výjimkou východní a jihovýchodní Asie. Rozdíl mezi pohlavími v některých oblastech dokonce přesáhl deset procentních bodů. Jedná se o střední Asii, Blízký východ, západní země a jižní Asii.
Mezi lety 2001 a 2016 se podle zjištění studie situace nezlepšila. „Na rozdíl od dalších významných zdravotních rizik úroveň nedostatečné fyzické aktivity celosvětově v průměru neklesá a více než čtvrtina dospělých nedosahuje úrovní fyzické aktivity doporučených v zájmu dobrého zdraví,“ konstatovala Regina Gutholdová z WHO.
Je deset tisíc kroků denně mýtus?
Aby člověk zůstal zdravý, Světová zdravotnická organizace doporučuje týdně nejméně 150 minut nenáročného procvičování (rychlé chůze, jízdy na kole, volejbalu či horské turistiky) nebo 75 minut náročnějšího cvičení (běhání, kondičního plavání, aerobiku, rychlé jízdy na kole, hokeje či fotbalu).
Další velmi rozšířená rada zní, že by měl člověk denně ujít 10 tisíc kroků.
Toto přesvědčení má svůj původ v polovině šedesátých let minulého století v Japonsku. Nestojí za ním přitom lékaři, ale marketingová kampaň firmy Yamasa. Ta se snažila využít obrovskou popularitu olympijských her v Tokiu prodejem prvního krokoměru s názvem manpo-kei.
Cíl deseti tisíc kroků pak tvůrci marketingové kampaně zvolili podle Guardianu víceméně náhodně. „Měli akorát pocit, že se jedná o číslo, které svědčí o aktivním životním stylu a mělo by být zdraví prospěšné,“ uvedl profesor kineziologice, rekrealogie a sportovních studií z University of Tennessee David Bassett s tím, že v té době ještě na dané téma mnoho vědeckých poznatků neexistovalo.
Denní limit deseti tisíců kroků v následujících letech i přesto přijala za své Světová zdravotnická organizace i další instituce, které jej začaly lidem doporučovat. V posledních letech ale vrostly pochybnosti vědců, jestli je dané číslo skutečně optimální.
Řada studií, které postupně vznikly, potvrdila, že pokud lidé začnou chodit víc pěšky, mohou tím snížit riziko vzniku celé řady nemocí. Na druhou stranu ale existují obavy, že například diabetikům nebo lidem, kteří nejsou zvyklí se hýbat, by přemíra chůze mohla spíše uškodit.
Podle vědců je ale číslo deseti tisíc kroků příliš protežované. Vetšinu vědeckých studií výzkumníci totiž sestavili tak, aby otestovaly, zda 10 tisíc kroků denně je optimální pro lidské zdraví. Jednoduše tyto výzkumy srovnávaly lidi, kteří denně ujdou deset tisíc kroků s těmi, kteří ušli výrazně méně – 3000 nebo 5000 kroků.
Tím, že by limit mohl být o něco vyšší, či naopak nižší, ale pozornosti vědců v minulosti unikl, upozornil Guardian. Některé nové studie vypočítaly, že optimální počet kroků, který by snížil riziko některých nemocí, by se mohl pohybovat mezi šesti až osmi tisíci. Další skupina vědců došla k závěru, že minimálně by lidé měli denně ujít sedm a půl tisíce kroků.
„Je známé, že sedavý způsob života je špatný,“ řekla Catrine Tudor-Lockeová z University of Massachusetts Amherst s tím, že pokud člověk ujde denně méně než pět tisíc kroků, má zvýšené riziko tloustnutí, řídnutí kostí a dalších problémů. Na druhou stranu ale podle ní není důležité počítat kroky, ale zvednout lidi z gaučů. „Otázka, kterou bychom si měli klást, zní: Kolik kroků je příliš málo?“
Než samotný počet kroků může být ale podle odborníků pro zdraví ještě důležitější síla pohybu. „Když je intenzita lepší, srdce buší trochu rychleji a víc krve prochází tělem,“ řekla Guardianu Tudor-Lockeová s tím, že při intenzivnějším cvičení se jeho pozitivní důsledky dostaví rychleji.
Letos v červnu Tudor-Lockeová publikovala své první poznatky o tom, jak rychle by se měl člověk pohybovat, aby mělo cvičení pozitivní vliv na zdraví. Minimem by mohlo být 100 kroků za minutu.
Vědci se v současnosti začali zajímat také o to, jaký je horní limit chůze, který by lidem naopak mohl škodit. Tento strop se ale zatím vědcům nepodařilo odhalit. Naopak některé studie ukázaly, že lidé, kteří ušli za den průměrně kolem devatenácti tisíc kroků, dosáhli výrazně lepších zdravotních výsledků než ti se sedavým způsobem života.
