V Moravské Amazonii vědci našli nový druh brouka. Je to kožojed

Úplně nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z Biologického centra AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze a Ostravské univerzity na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje.

K popsání nového druhu museli stačit čtyři jedinci tohoto brouka, které se podařilo chytit do pastí při biologickém průzkumu lokality. Tento mimořádný nález je dalším důkazem jedinečnosti Moravské Amazonie, přírodně nejbohatších lesů České republiky. O to překvapivější je, že tato lokalita stále nemá zajištěnu řádnou ochranu.

Hnědo-černý brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský (Paranovelsis moravicus). „Zatím víme, jak tento nový druh kožojeda vypadá,“ říká entomolog Jiří Háva z České zemědělské univerzity v Praze, který nový druh vědecky popsal a publikoval v aktuálním čísle odborného časopisu Folia Heyrovskyana.

„Ale příbuzné druhy žijí ve starých stromech v chodbách jiného hmyzu. A je velmi pravděpodobné, že tento brouk potřebuje mohutné, staré duby. Pouze na nich byl totiž nalezen,“ dodává.

První exempláře nového brouka chytil tým Lukáše Čížka z Biologického centra AV ČR při biologickém průzkumu této unikátní lokality v roce 2012. „Měli jsme tam rozmístěno 360 pastí. Do každé z nich se chytí stovky brouků, materiál se pak musí roztřídit a rozeslat specialistům,“ popisuje průběh průzkumu Lukáš Čížek.

Dosud neznámý druh byl nalezen v pasti na starých dubech v oboře Soutok. V jeho přirozených úkrytech pod kůrou starých stromů se kožojeda moravského doposud nepodařilo entomologům najít.

Moravská Amazonie
Zdroj: Jan Miklín

„Je to mimořádný nález. Střední Evropa je dobře prozkoumaná a vědě neznámé druhy brouků tu objevujeme už jen vzácně,“ říká Petr Šípek z České společnosti entomologické. „Ukazuje, jak jsou jihomoravské luhy cenné a unikátní.“

Dubů ubývá

Mohutné staré duby jsou jedním ze symbolů Moravské Amazonie. Bohužel jich rychle ubývá, protože potřebují světlé lesy. Vědci dlouhodobě upozorňují také na extrémně rychlé těžby dřeva. Místo starých porostů, které jsou domovem tisíců ohrožených druhů od hmyzu po ptáky, pokrývají čím dál větší plochy „Amazonie“ paseky a mlaziny.

Velká část unikátních druhů je navíc vázána právě na řídké a otevřené lesy s osluněnými starými duby. „Světlé lesy byly ještě počátkem 20. století docela běžné. V uplynulých desetiletích ale jejich rozloha drasticky klesla. Rychle mizí i staré duby,“ vysvětluje geograf Jan Miklín z Ostravské univerzity. Mezi lety 1990 až 2009 zmizela z této jedinečné lokality více než polovina starých porostů.

„Moravská Amazonie je bohužel ještě ohroženější než její jihoamerická sestra. Abychom její unikátní krajinu a pestrost zachovali, musíme oblast efektivně chránit. Zabránit těžbám zbytků starých lesů a obnovit otevřené lesy,“ upozorňuje Lukáš Čížek s tím, že v Evropě není podobně rozsáhlá a přírodně bohatá oblast s tak velkým množstvím starých mohutných stromů jako právě zde.

„Území patří státu, takže by neměl být problém zajistit mu ochranu. Jenže veškeré snahy byly dosud marné. Unikátní území ohrožuje postoj státních Lesů ČR i pasivita ochrany přírody. Hrozí, že toto unikátní území zdevastujeme,“ varuje Lukáš Čížek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...