V Moravské Amazonii vědci našli nový druh brouka. Je to kožojed

Úplně nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z Biologického centra AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze a Ostravské univerzity na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje.

K popsání nového druhu museli stačit čtyři jedinci tohoto brouka, které se podařilo chytit do pastí při biologickém průzkumu lokality. Tento mimořádný nález je dalším důkazem jedinečnosti Moravské Amazonie, přírodně nejbohatších lesů České republiky. O to překvapivější je, že tato lokalita stále nemá zajištěnu řádnou ochranu.

Hnědo-černý brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský (Paranovelsis moravicus). „Zatím víme, jak tento nový druh kožojeda vypadá,“ říká entomolog Jiří Háva z České zemědělské univerzity v Praze, který nový druh vědecky popsal a publikoval v aktuálním čísle odborného časopisu Folia Heyrovskyana.

„Ale příbuzné druhy žijí ve starých stromech v chodbách jiného hmyzu. A je velmi pravděpodobné, že tento brouk potřebuje mohutné, staré duby. Pouze na nich byl totiž nalezen,“ dodává.

První exempláře nového brouka chytil tým Lukáše Čížka z Biologického centra AV ČR při biologickém průzkumu této unikátní lokality v roce 2012. „Měli jsme tam rozmístěno 360 pastí. Do každé z nich se chytí stovky brouků, materiál se pak musí roztřídit a rozeslat specialistům,“ popisuje průběh průzkumu Lukáš Čížek.

Dosud neznámý druh byl nalezen v pasti na starých dubech v oboře Soutok. V jeho přirozených úkrytech pod kůrou starých stromů se kožojeda moravského doposud nepodařilo entomologům najít.

Moravská Amazonie
Zdroj: Jan Miklín

„Je to mimořádný nález. Střední Evropa je dobře prozkoumaná a vědě neznámé druhy brouků tu objevujeme už jen vzácně,“ říká Petr Šípek z České společnosti entomologické. „Ukazuje, jak jsou jihomoravské luhy cenné a unikátní.“

Dubů ubývá

Mohutné staré duby jsou jedním ze symbolů Moravské Amazonie. Bohužel jich rychle ubývá, protože potřebují světlé lesy. Vědci dlouhodobě upozorňují také na extrémně rychlé těžby dřeva. Místo starých porostů, které jsou domovem tisíců ohrožených druhů od hmyzu po ptáky, pokrývají čím dál větší plochy „Amazonie“ paseky a mlaziny.

Velká část unikátních druhů je navíc vázána právě na řídké a otevřené lesy s osluněnými starými duby. „Světlé lesy byly ještě počátkem 20. století docela běžné. V uplynulých desetiletích ale jejich rozloha drasticky klesla. Rychle mizí i staré duby,“ vysvětluje geograf Jan Miklín z Ostravské univerzity. Mezi lety 1990 až 2009 zmizela z této jedinečné lokality více než polovina starých porostů.

„Moravská Amazonie je bohužel ještě ohroženější než její jihoamerická sestra. Abychom její unikátní krajinu a pestrost zachovali, musíme oblast efektivně chránit. Zabránit těžbám zbytků starých lesů a obnovit otevřené lesy,“ upozorňuje Lukáš Čížek s tím, že v Evropě není podobně rozsáhlá a přírodně bohatá oblast s tak velkým množstvím starých mohutných stromů jako právě zde.

„Území patří státu, takže by neměl být problém zajistit mu ochranu. Jenže veškeré snahy byly dosud marné. Unikátní území ohrožuje postoj státních Lesů ČR i pasivita ochrany přírody. Hrozí, že toto unikátní území zdevastujeme,“ varuje Lukáš Čížek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 12 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 16 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.