V Moravské Amazonii vědci našli nový druh brouka. Je to kožojed

Úplně nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z Biologického centra AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze a Ostravské univerzity na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje.

K popsání nového druhu museli stačit čtyři jedinci tohoto brouka, které se podařilo chytit do pastí při biologickém průzkumu lokality. Tento mimořádný nález je dalším důkazem jedinečnosti Moravské Amazonie, přírodně nejbohatších lesů České republiky. O to překvapivější je, že tato lokalita stále nemá zajištěnu řádnou ochranu.

Hnědo-černý brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský (Paranovelsis moravicus). „Zatím víme, jak tento nový druh kožojeda vypadá,“ říká entomolog Jiří Háva z České zemědělské univerzity v Praze, který nový druh vědecky popsal a publikoval v aktuálním čísle odborného časopisu Folia Heyrovskyana.

„Ale příbuzné druhy žijí ve starých stromech v chodbách jiného hmyzu. A je velmi pravděpodobné, že tento brouk potřebuje mohutné, staré duby. Pouze na nich byl totiž nalezen,“ dodává.

První exempláře nového brouka chytil tým Lukáše Čížka z Biologického centra AV ČR při biologickém průzkumu této unikátní lokality v roce 2012. „Měli jsme tam rozmístěno 360 pastí. Do každé z nich se chytí stovky brouků, materiál se pak musí roztřídit a rozeslat specialistům,“ popisuje průběh průzkumu Lukáš Čížek.

Dosud neznámý druh byl nalezen v pasti na starých dubech v oboře Soutok. V jeho přirozených úkrytech pod kůrou starých stromů se kožojeda moravského doposud nepodařilo entomologům najít.

Moravská Amazonie
Zdroj: Jan Miklín

„Je to mimořádný nález. Střední Evropa je dobře prozkoumaná a vědě neznámé druhy brouků tu objevujeme už jen vzácně,“ říká Petr Šípek z České společnosti entomologické. „Ukazuje, jak jsou jihomoravské luhy cenné a unikátní.“

Dubů ubývá

Mohutné staré duby jsou jedním ze symbolů Moravské Amazonie. Bohužel jich rychle ubývá, protože potřebují světlé lesy. Vědci dlouhodobě upozorňují také na extrémně rychlé těžby dřeva. Místo starých porostů, které jsou domovem tisíců ohrožených druhů od hmyzu po ptáky, pokrývají čím dál větší plochy „Amazonie“ paseky a mlaziny.

Velká část unikátních druhů je navíc vázána právě na řídké a otevřené lesy s osluněnými starými duby. „Světlé lesy byly ještě počátkem 20. století docela běžné. V uplynulých desetiletích ale jejich rozloha drasticky klesla. Rychle mizí i staré duby,“ vysvětluje geograf Jan Miklín z Ostravské univerzity. Mezi lety 1990 až 2009 zmizela z této jedinečné lokality více než polovina starých porostů.

„Moravská Amazonie je bohužel ještě ohroženější než její jihoamerická sestra. Abychom její unikátní krajinu a pestrost zachovali, musíme oblast efektivně chránit. Zabránit těžbám zbytků starých lesů a obnovit otevřené lesy,“ upozorňuje Lukáš Čížek s tím, že v Evropě není podobně rozsáhlá a přírodně bohatá oblast s tak velkým množstvím starých mohutných stromů jako právě zde.

„Území patří státu, takže by neměl být problém zajistit mu ochranu. Jenže veškeré snahy byly dosud marné. Unikátní území ohrožuje postoj státních Lesů ČR i pasivita ochrany přírody. Hrozí, že toto unikátní území zdevastujeme,“ varuje Lukáš Čížek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 17 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 23 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 23 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.