Co důležitého se stalo v polovině června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.
Týden ve vědě: Od pražab v jantaru po nanočástice grafenu
Žáby žily před 100 miliony lety stejně jako dnes. Místo aut je ohrožovaly nohy dinosaurů
Žáby, které žily před 99 miliony let, se příliš nelišily od těch dnešních, jen byly podstatně menší. Měřily pouze asi dva a půl centimetru. Vyplývá to ze studie vědců z floridského přírodovědeckého muzea, která vyšla minulý týden v časopisu Scientific Reports. Vědci zkoumali nejstarší dosud nalezené žabí předky v jantaru.
„Ty žáby jsou tak zachovalé, jako by uhynuly teprve před měsícem,“ popsal tři roky starý nález ze severní Barmy spoluautor studie David Blackburn. Jde přitom o nejstarší žáby v jantaru, které byly zatím na světě nalezeny. Dosud nejstarší podobné nálezy žab v jantaru byly jen 40 milionů let staré a pocházely z Dominikánské republiky.
Česko neumí bojovat proti klimatickým změnám. V EU patří mezi nejhorší, zaostává i za Slovenskem
V boji s klimatickými změnami si Česko podle organizace Climate Action Network (CAN) nevede ve srovnání s dalšími státy Evropské unie příliš dobře. Z osmadvaceti členských zemí se umístilo v žebříčku až na dvacátém místě. Nejlépe bojují podle CAN se změnami klimatu ve Švédsku, Portugalsku a Francii, nejhůře v Polsku.
Česko se na žebříčku organizace CAN, která seřadila země mimo jiné podle toho, jak se jim daří plnit klimatické cíle pro rok 2020, umístilo na dvacátém místě s 33 procenty splněných kritérií. Jeho úsilí v boji se změnami klimatu je podle ekologů „chabé“.
Závislost na videohrách je psychická porucha, říká poprvé WHO
WHO zařadila poruchu do mezinárodní klasifikace nemocí jako zvláštní položku, aby zemím umožnila „lépe se připravit na identifikaci tohoto problému“. Seznam nemocí uznávaných WHO bude mít nově asi 55 000 položek; popisuje závislost na digitálních hrách či videohrách jako „vzorec úporného a opakovaného hráčského chování“, který se stává natolik intenzivním, že „začíná převažovat nad jinými životními zájmy“.
Podle doktora Shekhara Saxeny, který vede oddělení WHO pro duševní zdraví, je rozhodnutí zařadit poruchu související s hraním videoher na seznam psychických poruch založeno na vědeckých důkazech.
Ranní ptáče opravdu dál doskáče, potvrdil výzkum. Sovám naopak hrozí víc deprese a samota
Vědci si pro tuto práci našli rozsáhlou a současně velmi dobře analyzovatelnou skupinu žen – jednalo se o 32 tisíc zdravotních sester. Šlo tedy přímo o čísla z terénu, žádné zkoumání starých prací, kdy by se badatelé jen pokoušeli znovu vykládat starší údaje. V tomto ohledu jde o vůbec největší práci, jaká na toto téma vznikla.
Vědci prokázali, že zásadní dopad má takzvaný chronotyp – tedy charakteristika, která lidově dělí lidi na dvě základní skupiny: sovy a skřivany. Sovy jsou ti, kdo bez problémů dlouho bdí a poté stejně dlouho spí. Naopak skřivani se ukládají i budí brzy.
Právě tyto chronotypy měly zásadní dopad na vznik depresí – a to i když se odhlédne od jiných faktorů, jako je například pracovní doba nebo vystavení dennímu světlu. Chronotyp se přitom dědí po předcích, jde o genetickou záležitost.
Nové „hvězdné války“ na obzoru. Trump chce vytvořit vesmírné jednotky
Americký prezident Donald Trump si přeje dominanci USA ve vesmíru. Pentagonu proto nařídil, aby uvedl do praxe plán vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil jako další součásti armády. Šéf Bílého domu současně odsouhlasil novou politiku týkající se vesmírného odpadu a řízení provozu ve vesmíru, do něhož stále častěji zasahuje soukromý sektor.
Oblohu nad Čechami rozzářil extrémně jasný bolid. Vědci popsali, co byl zač
V pátek 15. června večer na začátku soumraku, tedy ještě na velmi světlé obloze, byl vidět především v západní části českého území velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Čeští astronomové popsali, o co se jednalo i kam těleso dopadlo.
Protože bolid letěl nad severozápadem ČR, tak pro většinu náhodných pozorovatelů prolétl na obloze poblíž výrazného seskupení planety Venuše a tenkého srpku Měsíce, který byl pouze dva dny po novu. „Přišel nám velký počet pozorování, za která tímto děkujeme, a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Čeští vědci rozhýbali nanočástice v grafenu. Objev se dá využít v robotice i medicíně
Vědcům z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd v Praze se podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu nejpevnějšího materiálu – grafenu. Princip pohybu nanočástic bude využitelný v nanorobotice či biomedicíně.
Grafen si lze představit jako jedinou vrstvu atomů uhlíku, která je velmi lehká a pevnější než ocel. Popsaný pohyb lze ale zobecnit i pro jiné povrchy. O svém objevu nyní tým vědců publikoval článek v americkém odborném časopise ACS Nano, který se specializuje na nanovědu.
Rozpohybovat částice o velikosti zhruba jedné miliontiny vlákna nitě na grafenu se dosud kvůli náročnosti nepodařilo žádnému vědeckému týmu na světě. Grafen je jedním z nejpevnějších známých materiálů a je navíc velmi lehký – gram grafenu by pokryl čtyři fotbalová hřiště. Je také mimořádně vodivý, hladký a zcela propouští světlo. Tým českých vědců si tento materiál zvolil právě kvůli jeho vlastnostem, ale také proto, že s ním mají bohaté zkušenosti.