Ranní ptáče opravdu dál doskáče, potvrdil výzkum. Sovám naopak hrozí víc deprese a samota

Ženy ve středním a starším věku, které přirozeně chodí dříve spát a také dříve vstávají, mají výrazně nižší riziko vzniku depresí. Upozornili na to američtí psychologové v rozsáhlé studii.

Vědci si pro tuto práci našli rozsáhlou a současně velmi dobře analyzovatelnou skupinu žen – jednalo se o 32 tisíc zdravotních sester. Šlo tedy přímo o čísla z terénu, žádné zkoumání starých prací, kdy by se badatelé jen pokoušeli znovu vykládat starší údaje. V tomto ohledu jde o vůbec největší práci, jaká na toto téma vznikla.

Vědci prokázali, že zásadní dopad má takzvaný chronotyp – tedy charakteristika, která lidově dělí lidi na dvě základní skupiny: sovy a skřivany. Sovy jsou ti, kdo bez problémů dlouho bdí a poté stejně dlouho spí. Naopak skřivani se ukládají i budí brzy.

Právě tyto chronotypy měly zásadní dopad na vznik depresí – a to i když se odhlédne od jiných faktorů, jako je například pracovní doba nebo vystavení dennímu světlu. Chronotyp se přitom dědí po předcích, jde o genetickou záležitost.

„Naše výsledky ukazují, že existuje středně silné propojení mezi chronotypem a rizikem vzniku deprese. Může to být způsobeno překryvem mezi mozkovými dráhami spojenými s chronotypem a náladami,“ uvedla Céleina Vetterová, specialistka na cirkadiánní rytmy, která výzkum vedla.

Starší studie ukazovaly, že noční sovy mají více než dvojnásobnou pravděpodobnost vzniku depresí, ale vědci nyní upozorňují, že vycházely vždy jen z údajů za krátké období, proto mohly být méně kvalitní než nyní použité dlouhodobé údaje. Navíc se dřívější studie nezaměřovaly systematicky na eliminaci možných vedlejších vlivů – na rozdíl od té současné.

Čtyři roky výzkumu

Na začátku výzkumu, roku 2009, neměla žádná z 32 470 žen ve výzkumu deprese. 37 procent z nich se označilo za skřivany, 10 procent za sovy a 53 procent za smíšený typ. Vědci pak tyto ženy sledovali po dobu čtyř let – celou dobu se zaměřovali na to, u kolika žen se objeví deprese. Monitorovali přitom i všechny další faktory spojené s depresemi u žen: nadváhu, tělesnou aktivitu, chronické nemoci, délku spánku a noční směny.

Výsledky byly nečekané. Sovy, tedy ženy chodící spát později, jsou méně často vdané, častěji žijí úplně samy a více kouří. Také mívají méně pravidelný spánkový režim. Naopak skřivánci měli o 12–27 procent nižší šanci, že budou mít deprese, než smíšené typy. A sovy měly tuto pravděpodobnost o 6 procent vyšší než průměrné ženy – podle vědců je tento rozdíl jen drobný a statisticky nevýznamný.

„Naznačuje nám to, že může existovat vliv chronotypů na depresi, který není spojený s environmentálními ani jinými faktory,“ uvedla Vetterová. Hlavním podezřelým je pro ni genetika – právě ta totiž rozhoduje o tom, zda se člověk stane sovou nebo skřivanem. Vědci už dokonce našli několik genů, které jsou za to zodpovědné (jde o geny PER2 a RORA) a zřejmě také souvisí s pravděpodobností vzniku deprese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 9 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 9 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 11 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 13 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...