Ranní ptáče opravdu dál doskáče, potvrdil výzkum. Sovám naopak hrozí víc deprese a samota

Ženy ve středním a starším věku, které přirozeně chodí dříve spát a také dříve vstávají, mají výrazně nižší riziko vzniku depresí. Upozornili na to američtí psychologové v rozsáhlé studii.

Vědci si pro tuto práci našli rozsáhlou a současně velmi dobře analyzovatelnou skupinu žen – jednalo se o 32 tisíc zdravotních sester. Šlo tedy přímo o čísla z terénu, žádné zkoumání starých prací, kdy by se badatelé jen pokoušeli znovu vykládat starší údaje. V tomto ohledu jde o vůbec největší práci, jaká na toto téma vznikla.

Vědci prokázali, že zásadní dopad má takzvaný chronotyp – tedy charakteristika, která lidově dělí lidi na dvě základní skupiny: sovy a skřivany. Sovy jsou ti, kdo bez problémů dlouho bdí a poté stejně dlouho spí. Naopak skřivani se ukládají i budí brzy.

Právě tyto chronotypy měly zásadní dopad na vznik depresí – a to i když se odhlédne od jiných faktorů, jako je například pracovní doba nebo vystavení dennímu světlu. Chronotyp se přitom dědí po předcích, jde o genetickou záležitost.

„Naše výsledky ukazují, že existuje středně silné propojení mezi chronotypem a rizikem vzniku deprese. Může to být způsobeno překryvem mezi mozkovými dráhami spojenými s chronotypem a náladami,“ uvedla Céleina Vetterová, specialistka na cirkadiánní rytmy, která výzkum vedla.

Starší studie ukazovaly, že noční sovy mají více než dvojnásobnou pravděpodobnost vzniku depresí, ale vědci nyní upozorňují, že vycházely vždy jen z údajů za krátké období, proto mohly být méně kvalitní než nyní použité dlouhodobé údaje. Navíc se dřívější studie nezaměřovaly systematicky na eliminaci možných vedlejších vlivů – na rozdíl od té současné.

Čtyři roky výzkumu

Na začátku výzkumu, roku 2009, neměla žádná z 32 470 žen ve výzkumu deprese. 37 procent z nich se označilo za skřivany, 10 procent za sovy a 53 procent za smíšený typ. Vědci pak tyto ženy sledovali po dobu čtyř let – celou dobu se zaměřovali na to, u kolika žen se objeví deprese. Monitorovali přitom i všechny další faktory spojené s depresemi u žen: nadváhu, tělesnou aktivitu, chronické nemoci, délku spánku a noční směny.

Výsledky byly nečekané. Sovy, tedy ženy chodící spát později, jsou méně často vdané, častěji žijí úplně samy a více kouří. Také mívají méně pravidelný spánkový režim. Naopak skřivánci měli o 12–27 procent nižší šanci, že budou mít deprese, než smíšené typy. A sovy měly tuto pravděpodobnost o 6 procent vyšší než průměrné ženy – podle vědců je tento rozdíl jen drobný a statisticky nevýznamný.

„Naznačuje nám to, že může existovat vliv chronotypů na depresi, který není spojený s environmentálními ani jinými faktory,“ uvedla Vetterová. Hlavním podezřelým je pro ni genetika – právě ta totiž rozhoduje o tom, zda se člověk stane sovou nebo skřivanem. Vědci už dokonce našli několik genů, které jsou za to zodpovědné (jde o geny PER2 a RORA) a zřejmě také souvisí s pravděpodobností vzniku deprese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...