V pátek 15. června večer na začátku soumraku, tedy ještě na velmi světlé obloze, byl vidět především v západní části českého území velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Čeští astronomové popsali, o co se jednalo i kam těleso dopadlo.
Protože bolid letěl nad severozápadem ČR, tak pro většinu náhodných pozorovatelů prolétl na obloze poblíž výrazného seskupení planety Venuše a tenkého srpku Měsíce, který byl pouze dva dny po novu. „Přišel nám velký počet pozorování, za která tímto děkujeme, a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
„Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky, ale také na Slovensku a v Rakousku. Na většině území bylo jasno, a tak většina našich kamer tento bolid zachytila. Máme velmi dobré záznamy z celkem sedmi stanic a díky nim je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve sluneční soustavě, a dokonce i složení a strukturu původního tělesa,“ uvádí zpráva Astronomického ústavu.
- „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami hlavně na stanicích v západní části české sítě. „Nejdůležitější záznamy máme z kamer z Kocelovic, Churáňova, Ondřejova, ale také z Frýdlantu, Kunžaku, Polomu a Svratouchu. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově,“ uvedli vědci.
Co se odehrálo večer v pátek 15. června 2018?
Přesně ve 22 hodin 5 minut a 23 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 86 kilometrů jižně od Žatce. „Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí necelých 16 km/s a světelnou dráhu dlouhou 77 kilometrů a skloněnou k zemskému povrchu 50 stupňů uletělo za téměř 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti a pohasl jižně od Karlových Varů relativně nízko jen 27 kilometrů nad zemí. Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala,“ popisují vědci.
- Bolid je název pro velice jasný meteor – světelný jev. Ačkoliv Mezinárodní astronomická unie nemá pro tento termín oficiální definici, za bolid se považuje meteor jasnější než zhruba −3 magnitudy. Jindy se za bolid považuje meteor jasnější než Venuše (−4 magnitudy). V obecném významu se jako bolid označuje libovolný meteor, který vyvolá všeobecnou pozornost. (Wikipedia)
Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých, řádově maximálně desetigramových, meteoritů do kopcovitého a zalesněného terénu severovýchodně od Horního Slavkova u Karlových Varů. „Před srážkou se Zemí tento relativně kompaktní úlomek meziplanetární hmoty (neboli meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze skloněné 20 stupňů k ekliptice (rovina dráhy Země). V přísluní se blížil k dráze planety Venuše a nejdále od Slunce se dostal jen málo za dráhu Země. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek,“ vysvětlili astronomové.
