Vzduch žlutý jako síra a horký jako pec. V indické metropoli Dillí se podle jejích obyvatel už nedá žít

Indickou metropoli Dillí sužuje znečištěný vzduch a extrémní teploty, které ještě umocňuje neobvyklé mračno prachu usazené nad městem. Obyvatelé si stěžují na dýchací potíže, podle mnohých se už v metropoli nedá žít. Místní vláda dočasně zakázala veškeré stavební práce a nasadila hasiče, kteří město kropí. Lidem doporučila, aby vycházeli ven jen v případě nutnosti.

„V tomto případě na sebe prach váže toxické znečišťující látky. Míra znečištění ovzduší je osm až devětkrát vyšší než obvykle. Při dýchání se do nás dostávají toxické látky, které mohou způsobit velmi vážné zdravotní problémy,“ řekla stanici BBC Anumita Rojčaudhuríová z Centra pro vědu a životní prostředí.

„Dnes ráno bylo v Dillí hrozné počasí. Když jsem se vzbudila, zjistila jsem, že místo vzduchu dýchám prach,“ stěžovala si jedna uživatelka Twitteru. „Právo na čistý vzduch by mělo být součástí ‚práva na život‘ (jak jej zakotvuje ústava),“ napsal další uživatel. V těchto dnech zažívá metropole čtyřicetistupňová vedra, teploty se ve dne dokonce pohybují kolem 45 stupňů Celsia a v noci neklesnou pod třicítku.

2 minuty
Obyvatele Dillí dusí obří smogový mrak
Zdroj: ČT24

Nejznečištěnější města světa

Dillí už tak patří mezi nejvíce znečištěná města světa. Mezi ta další se řadí egyptské hlavní město Káhira, bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii anebo čínské hlavní město Peking.

Už tak neblahou situaci ale v hlavním městě Indie nyní komplikuje počasí. Prachový povlak nad městem odborníci přičítají prachovým bouřím v nedalekém indickém státě Rádžasthán, který z velké části pokrývá poušť.

A monzuny nepřichází

„Před monzunovou sezonou to není nijak nezvyklý jev,“ myslí si o situaci v indické metropoli meteorolog Kuldíp Srivastava. „Prachové mračno se letos drží nezvykle dlouho, protože se opozdil příchod monzunových dešťů,“ dodal.

V důsledku znečištění ovzduší umírá každoročně na celém světě kolem sedmi milionů lidí. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil.

Vzduch, voda, smrt

Znečištění životního prostředí – od špinavého vzduchu po kontaminovanou vodu – každoročně zabije víc lidí než všechny války a násilí na světě. Víc než kouření, hlad nebo přírodní katastrofy, více než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady. Uvedl to nedávno  zdravotnický týdeník The Lancet.

  • Dillí (hindsky दिल्ली, urdsky دہلی nebo دلّی‎‎, paňdžábsky ਦਿੱਲੀ) je druhé největší město Indie (po Bombaji). Má téměř 14 milionů obyvatel (v aglomeraci 15,3 milionů). Leží v severní části země na rozloze 1483 čtverečních kilometrů v průměrné nadmořské výšce 293 metrů nad mořem. Na délku i na šířku má město kolem 50 kilometrů.
  • Městem protéká řeka Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek. (Wikipedia)

Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů případů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s komplikacemi, které život v takovém prostředí přináší, přitom dosahují astronomických 4,6 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.

Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, neboli 2,5 milionu osob jen za rok 2015. Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím – jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.

Přestože zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách patnáctkrát méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 14 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...