Holčička jménem Kristýnka přišla na svět s porodní váhou 322 gramů v únoru, nyní už váží téměř 1800 gramů. Přestože se v Česku nevedou přesné statistiky o dětech s nejmenší porodní hmotností, téměř jistě patří k těm rekordním.
V Podolí se narodila holčička, která vážila 322 gramů. Lékařům se ji podařilo zachránit
5 minut
Události: V Podolí se narodila holčička, která vážila 322 gramů
Pro záchranu života předčasně narozeného dítěte je zásadní 24. týden – to děti mívají hmotnost kolem 600 gramů, Kristýnka ale vážila téměř o polovinu méně. Na svět přišla v pražské Podolské porodnici, její maminka Renata totiž trpěla vzácným HELLP syndromem, který velice často končí smrtí jak matky, tak dítěte. Projevuje se vysokým tlakem, zvýšenými jaterními testy a rozpadem červených krvinek.
- HELLP syndrom je velmi závažný stav, který se může objevit jako komplikace těhotenství a obvykle vyžaduje jeho neodkladné ukončení. V opačném případě znamená vysoké riziko úmrtí pro matku i dítě. Syndrom je naštěstí relativně vzácný a popisuje se u necelého 1 % porodů.
- Jedinou možností, které zachrání život matky, je okamžité ukončení těhotenství bez ohledu na jeho délku. Je-li plod životaschopný, umístí se do inkubátoru, který mu umožní přežit kritické období.
Neonatoložka Petra Šaňáková vysvětluje, jak ojedinělé to bylo: „Je to velice raritní situace, miminko se narodilo ve 24. týdnu a mělo porodní váhu 322 gramů.“
Tato situace byla pro lékaře výjimečná ve třech oblastech:
- Jednalo se o miminko, které se narodilo extrémně nedonošené, na hranici životaschopnosti.
- Narodilo se s extrémně nízkou porodní váhou, protože nedonošené děti ve 24. týdnu mají obvykle váhu kolem 600–800 gramů.
- Vybavení nemocnic, a to přístrojové i nástrojové, je přizpůsobené dětem s váhou kolem 500 gramů, ne miminkům s poloviční hmotností.
GALERIE
Holčička narozená s hmotností 322 gramů
Lékaři museli řešit mnoho komplikací, podařilo se jim je překonat – nestačili by na to ale sami. Se záchranou holčičky jim pomohly i ostatní rodičky, které v Podolí ležely. „Snažili jsme se situaci předvídat – co nás na cestě, než miminko bude mít třeba dva týdny, může potkat. Snažili jsme se těmto komplikacím už předem čelit,“ popisuje Petra Šaňáková.
6 minut
Události, komentáře: Nejmenší narozené dítě
Jednou z cest, jak zvýšit šanci, že takto extrémně nedonošené dítě přežije, je dodávat mu dostatek mleziva. „Už v prvních dnech jsme podávali mlezivo, protože tuto předformu mateřského mléka mu jeho maminka nemohla poskytovat dostatečně dlouhou dobu. Takže jsme požádali naše laktační sestry o spolupráci s maminkami, které ležely u nás v porodnici – jestli by nebyly ochotné darovat vlastní mlezivo pro to extrémně malé, nedonošené miminko. Ochota maminek byla veliká, takže jsme tomuhle malému dítěti mohli podávat mlezivo několik týdnů,“ vysvětluje Šaňáková.
- Mlezivo (též kolostrum) je takzvané prvotní mléko u savců, tvoří se v mléčné žláze těsně před porodem a je produkováno asi 3–5 dní po něm. Složením se kolostrum významně liší od zralého mléka. Rozdíly ve složení mleziva se postupně mění a z nezralého mléka se stává mléko zralé. Kolostrum je bohaté na proteiny. Po porodu zajišťují u mláďat přirozeně pasivní imunitu, tedy příjem hotových protilátek od matky, které novorozená mláďata chrání v prvních týdnech života před infekcemi ze zevního prostředí, když ještě nejsou schopna imunitní reakce a produkce vlastních protilátek. (Wikipedia)
Proč právě mlezivo? Je v něm v relativně malém množství obrovské množství živin a kalorií a navíc má obrovskou imunologickou funkci, protože dokáže chránit před infekcí a podporovat například vyzrávání střeva. „Patří velký dík jak sestřičkám, tak těm maminkám, které nám v této situaci pomohly,“ dodává Šaňáková. Stejná slova volí i maminka Kristýnky: „To mi pak říkal doktor, že to je moc důležité. Všechny maminky byly ochotné, chtěla bych jim za to poděkovat, to opravdu moc pomohlo.“
Kdy má smysl dítě zachraňovat?
Podobných případů, kdy se narodí tak malé dítě v tak časném stádiu těhotenství, je po celém světě extrémně málo, lékaři tedy musí vycházet spíše z vlastních zkušeností než z nějakých odborných studií – to se stalo i v případě Kristýnky: „Dětí s takto nízkou porodní hmotností se rodí tak málo, že ani nemáme data, zda ta naše cesta byla správná, ale věříme na základě našich zkušeností i výsledků, že tento přístup byl správný a použili bychom ho v podobné situaci znova,“ vysvětluje Šaňáková.
Podobně složité je vlastně i rozhodnutí, zda takové dítě zachraňovat, hraje v tom roli několik faktorů. „Je na to několik pohledů – v České republice platí, že děti po 24. týdnu zachraňujeme,“ popisuje Petra Šaňáková. „Samozřejmě do toho vstupuje, že se jednalo o velmi rizikové miminko, takže vše probíhá v komunikaci s rodiči. Bere se ohled na jejich přání, vše se s nimi pečlivě diskutuje. V tomto případě rodina o holčičku hodně stála.“
Co bude dál?
Vyslovovat se u takto výjimečně nedonošených dětí o další prognóze je velice těžké. „Objevily se některé komplikace, například problémy s trávícím systémem, s infekcí, s dýchacím systémem a podobně. Ale můžeme říct, že teď je holčička v době, kdy byl předpokládaný termín porodu a je zcela bez obtíží, co se týká jak trávení, tak dechových funkcí. Dobře roste, teď momentálně nevidíme žádný velký problém.“
Současně ale platí, že Kristýnka může patřit i mezi děti, které budou mít po propuštění jistou míru zvladatelných problémů – předvídat to je nemožné. Holčička bude pro jistotu delší dobu ve sledování dalších odborných ambulancí.
Nejmenší z nejmenších
Předčasně se po celém světě podle studie vydané v odborném časopise Lancet narodí asi 15 milionů dětí. Stále přitom existuje zásadní rozdíl v jejich přežití mezi bohatými a chudými státy. Dítě je obecně schopné přežít přibližně od 24. týdne. Pravděpodobnost přežití se pohybuje kolem 39 procent, říká výše uvedená studie z roku 2012.
Vůbec nejnižší porodní hmotnost měla Rumasia Rahmanová, která se narodila roku 2004 ve 25. týdnu. Vážila pouhých 260 gramů – přesto je dnes zdravá. Musela sice podstoupit několik operací (například očí), nosí brýle a je o něco menší než jiné děti jejího věku, ale podle lékařů se u ní neprojevují žádné dopady tak extrémně předčasného porodu.
Zřejmě v nejmladším věku se narodil James Elgin Gill roku 1988 v Kanadě. Na svět přišel pouhých 21 týdnů a 4 dny po početí – tak brzy, že se nepočítalo s tím, že by mohl přežít. Přesto přežil – a to v době, kdy ještě technika nebyla zdaleka taková jako v současnosti. Roku 2006 nastoupil na univerzitu. Od té doby jeho rekord dohnalo několik dalších dětí.
