Skončil týden respektu k porodu. Organizátorky tvrdí, že je třeba ženám poskytnout větší míru individuální péče. Podle ministerstva zdravotnictví stojí za problémy většinou nedorozumění. Výtky se týkají hlavně zdravotních sester, nikoli lékařů – resortu má pomoci zlepšení postavení sester i finanční ohodnocení.
Stížnosti na porody? V naprosté většině případů jde o nedorozumění
Události: Stížnosti na porodnice kvůli nedorozumění (zdroj: ČT24)
Řada porodnic dává ženám možnost vybrat si, jak bude příchod potomka na svět vypadat. „Maminky v těch přáních většinou uvádí, že chtějí prostě porod v intimním prostředí, aby se do toho co nejméně zasahovalo, některé odmítají léky, například antibiotika,“ uvedl primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Neratovice Stanislav Martan.
Lékaři se ženám snaží vyhovět, nesmí to ale ohrozit zdraví rodičky ani dítěte. Třeba bez monitorů, které hlídají stav plodu, v Neratovicích rodit nejde. Ženy si ale mohou zvolit polohu, ve které dítě na svět chtějí přivést.
„Porodní stolička je jedna z možností, kde se dá porodit, samozřejmě tady máme i různé podložky, aby neležela na zemi. Jsou tady balony, které jsou využívané v první době porodní. Máme tady i takzvané závěsné lano, protože ženy se někdy rády takhle zavěsí a tu tíhu přenesou někam jinam,“ konstatovala porodní asistentka Dita Schniererová.
Moje přání bylo neodnášet dítě, abych měla obě děti furt u sebe. To byla moje noční můra, že mi to dítě najednou odnesou na dvě na tři hodiny a věděla jsem, že tady se mi to nestane.
Čerstvě narozený Lukáš
U 80 procent stížností nejen na porodnice, které přijdou na ministerstvo zdravotnictví, prošetření ukáže, že šlo o nedorozumění. „Spíš ty stížnosti vedou ke zdravotnickému personálu než k lékařům. Je to možná i dáno tím, že personál je v těchto krizových situacích pod velkým tlakem,“ míní náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.
Neustálý spor o domácí porody
V Česku rodí přes 100 tisíc žen ročně. Nejvíc jich bylo od začátku tisíciletí v roce 2008. Nejméně o sedm let dřív. Kolik dětí z tohoto počtu přišlo na svět v domácím prostředí, statistiky neuvádějí. Ministerstvo zdravotnictví i lékařské společnosti je ale opakovaně označují za hazard se životy.
„Komplikace se mohou vyskytnout náhle a neočekávaně i u zdravých žen a zcela nekomplikovaných těhotenství a porodů,“ upozorňuje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava Ondřej Šimetka.
Matka má právo na přítomnost blízké osoby u porodu
„Chápu některé ženy, že nechtějí rodit v porodnickém zařízení. Mají nedůvěru k lékařům, k mužům. Nabízíme možnost, že paní přijde do porodnického zařízení, porodí, zůstane pod dohledem dvě hodiny ona i miminko, a pokud je stabilizovaný stav, může jít domů. Tomu říkáme ambulantní porod,“ konstatoval vedoucí lékař perinatologického centra VFN a 1. LF UK Antonín Pařízek.
Mezi nejrizikovější patří vícečetná těhotenství, v posledních letech jich ale i díky změnám v umělém oplodnění ubývá. Dvojčata se narodila v roce 2015 víc než patnácti stovkám žen, trojčata dvanácti.
Odborníci momentálně debatují i o počtech císařských řezů. Loni poprvé po šesti letech klesly, a Česko se tak dostalo pod evropský průměr. Například v devadesátých letech minulého století jich byla pouhá desetina z celkového počtu porodů ‒ rodily ale mladší ženy, u kterých nenastávaly tak často komplikace.
Většina expertů si myslí, že císařské řezy by měly sloužit jako záchranná brzda, ne jako způsob, jak obejít porodní bolesti nebo si usnadnit práci.
obrázek
Ve velkých nemocnicích, kde se soustřeďují riziková těhotenství, je císařských řezů víc. V menších naopak jejich poměr vůči spontánním porodům klesá. „Jsou pracoviště, která rodí pacientky pouze v termínu ‒ to znamená od 36. týdne. Tam jsou schopni se dostat pod 15 procent, což je i doporučení WHO,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Kolek.
Děti z císařského řezu mívají horší imunitu
Pravidla pro císařské řezy jasně říkají, kdy je mají zdravotníci udělat. „To jsou třeba příčná poloha plodu, nebo nějaká závažná patologie toho těhotenství nebo tíseň plodu,“ říká Šimetka. V dalších případech, jako jsou třeba vícečetná těhotenství, se ale rozhoduje podle aktuální situace.
Lékaři by měli vždy zohlednit rizika se zákrokem spojená. „Vyšší krevní ztráta, větší riziko krvácení, hrozí vyšší riziko infekce, co je ale závažné a o čem se moc nemluví, to je druhé těhotenství,“ podotkl Pařízek.
Císařský řez má navíc velký vliv na další prospívání dětí, které mohou trpět cukrovkou, astmatem či ekzémy. Ty, které jsou narozené spontánně, mají méně alergií a lepší imunitu. Některé studie navíc naznačují, že císařský řez může mít nepříznivý vliv rovněž na psychiku matky i dítěte.