Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak. Zatím se revoluční léčba jen testuje

Do příštích pěti let by mohl na trh přijít lék na nejběžnější příčinu ztráty zraku. Podle britských médií to tvrdí vědci po oznámení úspěchu historického klinického testu. V něm lékaři vrátili zrak dvěma pacientům, když použili kmenové buňky na obnovu jedné z částí sítnice.

Postarší dvojice měla vážné zrakové vady v důsledku tzv. věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), při níž přestávají pracovat buňky ve žluté skvrně (makula), tedy místě nejostřejšího vidění. Zrak obou seniorů se podle jejich lékaře zhoršoval a před terapií nebyli schopni rozeznat knihu, natož jednotlivá písmena. Rok po zákroku dokážou číst nebo rozeznávat tváře, které předtím viděli jen jako šedavé skvrny, napsal deník The Guardian.

Návrat zraku obstarala „záplata“ v podobě kmenových buněk. Jde o vůbec první aplikaci takovéto metody a postaralo se o ni Londýnské centrum na léčbu slepoty, které vedou profesoři Pete Coffey z University College London (UCL) a Lyndon da Cruz, oční chirurg z nemocnice Moorfields Eye Hospital.

Výsledky léčby se zatím dostavily u malého počtu pacientů, ale první zjištění jsou slibná vzhledem k její bezpečnosti či použití u jiných problémů způsobujících slepotu, citoval autory výzkumu web deníku The Independent. Zákrok s kmenovými buňkami by prý mohl být v budoucnu stejně běžný jako operace při šedém zákalu.

„Tato studie představuje opravdový pokrok regenerativní medicíny a otvírá bránu pro nové možnosti léčby osob s AMD,“ řekl profesor Coffey. „Doufáme, že to povede k běžně dostupné terapii, která by mohla být pro britské pacienty připravena během budoucích pěti let,“ dodal. Kvůli AMD se podle The Guardian jen v Británii zhoršuje zrak 600 000 až 700 000 lidem a v rozvinutém světě jde údajně o nejčastější příčinu oslepnutí.

Coffey a da Cruz usilovali ve svém testu o vyléčení deseti osob s takzvanou „mokrou“ formou AMD. Ta spočívá v náhlém unikání krve z cév, což vede k poškození buněk žluté skvrny, klíčové části sítnice. Oběma zmíněným pacientům byl do jednoho oka implantován shluk kmenových buněk upravených tak, aby se vyvinuly do buněk zajišťujících správnou činnost makuly.

Úspěch je větší, než vědci čekali

Výsledné zlepšení zraku je podle Coffeye výraznější, než vědci očekávali. „Říkali jsme si, že u tří (z deseti pacientů) by se zrak mohl zlepšit o tři řádky. Na čtení to už nejspíš nebude,“ popisoval profesor s odkazem na řádky tabulky, s níž doktoři v ordinacích testují výkonnost očí. „První pacient má zlepšení o šest řádků a druhý o pět… Oba opravdu čtou,“ líčil Coffey úspěch pokusu.

„Po operaci se můj zrak zlepšil natolik, že si mohu číst noviny a pomáhat své ženě na zahradě,“ řekl listu The Guardian 86letý pacient Douglas Waters. „Je vynikající, co ten tým dokázal, a cítím se hrozně šťastný, že mi byl zrak vrácen,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 22 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...