Kmenové buňky vrátily dvěma lidem zrak. Zatím se revoluční léčba jen testuje

Do příštích pěti let by mohl na trh přijít lék na nejběžnější příčinu ztráty zraku. Podle britských médií to tvrdí vědci po oznámení úspěchu historického klinického testu. V něm lékaři vrátili zrak dvěma pacientům, když použili kmenové buňky na obnovu jedné z částí sítnice.

Postarší dvojice měla vážné zrakové vady v důsledku tzv. věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), při níž přestávají pracovat buňky ve žluté skvrně (makula), tedy místě nejostřejšího vidění. Zrak obou seniorů se podle jejich lékaře zhoršoval a před terapií nebyli schopni rozeznat knihu, natož jednotlivá písmena. Rok po zákroku dokážou číst nebo rozeznávat tváře, které předtím viděli jen jako šedavé skvrny, napsal deník The Guardian.

Návrat zraku obstarala „záplata“ v podobě kmenových buněk. Jde o vůbec první aplikaci takovéto metody a postaralo se o ni Londýnské centrum na léčbu slepoty, které vedou profesoři Pete Coffey z University College London (UCL) a Lyndon da Cruz, oční chirurg z nemocnice Moorfields Eye Hospital.

Výsledky léčby se zatím dostavily u malého počtu pacientů, ale první zjištění jsou slibná vzhledem k její bezpečnosti či použití u jiných problémů způsobujících slepotu, citoval autory výzkumu web deníku The Independent. Zákrok s kmenovými buňkami by prý mohl být v budoucnu stejně běžný jako operace při šedém zákalu.

„Tato studie představuje opravdový pokrok regenerativní medicíny a otvírá bránu pro nové možnosti léčby osob s AMD,“ řekl profesor Coffey. „Doufáme, že to povede k běžně dostupné terapii, která by mohla být pro britské pacienty připravena během budoucích pěti let,“ dodal. Kvůli AMD se podle The Guardian jen v Británii zhoršuje zrak 600 000 až 700 000 lidem a v rozvinutém světě jde údajně o nejčastější příčinu oslepnutí.

Coffey a da Cruz usilovali ve svém testu o vyléčení deseti osob s takzvanou „mokrou“ formou AMD. Ta spočívá v náhlém unikání krve z cév, což vede k poškození buněk žluté skvrny, klíčové části sítnice. Oběma zmíněným pacientům byl do jednoho oka implantován shluk kmenových buněk upravených tak, aby se vyvinuly do buněk zajišťujících správnou činnost makuly.

Úspěch je větší, než vědci čekali

Výsledné zlepšení zraku je podle Coffeye výraznější, než vědci očekávali. „Říkali jsme si, že u tří (z deseti pacientů) by se zrak mohl zlepšit o tři řádky. Na čtení to už nejspíš nebude,“ popisoval profesor s odkazem na řádky tabulky, s níž doktoři v ordinacích testují výkonnost očí. „První pacient má zlepšení o šest řádků a druhý o pět… Oba opravdu čtou,“ líčil Coffey úspěch pokusu.

„Po operaci se můj zrak zlepšil natolik, že si mohu číst noviny a pomáhat své ženě na zahradě,“ řekl listu The Guardian 86letý pacient Douglas Waters. „Je vynikající, co ten tým dokázal, a cítím se hrozně šťastný, že mi byl zrak vrácen,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025
Načítání...