Ženy léčené s rakovinou prsu trpívají masivními otoky končetin - takzvanými lymfedémy. Doposud neexistovalo řešení tohoto problému, nyní na něm pracují vědci v Praze.
Transplantace lymfatických uzlin z třísel do podpaží. Pražský výzkum má pomoci ženám po rakovině
Díky unikátním přístrojům Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) probíhá nyní na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy výzkum transplantace lymfatických uzlin. Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – masivní otok končetiny –, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mízní uzliny.
Hlavním řešitelem výzkumu je Ondřej Měšťák, který se s lymfedémem setkává právě po léčbě pacientek s karcinomem prsu. Velký jednostranný otok horní končetiny, která se neodvodňuje a otéká, vzniká u těchto žen kvůli odstranění mízních uzlin z podpaží.
„Lymfedém výrazně ovlivňuje kvalitu života žen s onkologickou diagnózou a možnosti léčby jsou stále omezené. Konzervativní léčba zahrnuje nošení elastické bandáže a pravidelné lymfodrenáže či užívání léků, ale ani jedna z možností nedokáže ztracenou funkci mízních uzlin zlepšit u všech pacientek. A ani chirurgická léčba, kterou podstupuje jen minimum pacientek s lymfedémem, není vždy úspěšná. Právě to bychom chtěli zlepšit,“ říká Měšťák.
K myšlence výzkumu v oblasti chirurgické terapie ho přivedl odborný článek o přenosu mízních uzlin pacientů z třísla do podpaží, kde nově umístěná uzlina odvádí mízu z horní končetiny, přičemž tento postup nezhoršuje ani odvod tekutin z nohou. Tato operace se již ujala například v USA, zemích západní Evropy či na Tchaj-wanu.
Už se dělají pokusy na zvířatech
V českém experimentálním výzkumu nyní metodu transplantace uzliny lékaři testují na zvířecích modelech. Chirurgický přenos uzlin kombinují s použitím kmenových buněk a také s velmi nákladnou léčbou růstovým faktorem (tzv. cytokinem VEGF-C), který podporuje růst mízních cév. To všechno by ale nebylo možné bez unikátních přístrojů Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. LF UK. „Optický zobrazovač a magnetická rezonance nám umožní sledovat, jak se miniaturní mízní uzliny a ještě menší cévy potkanů po transplantaci hojí.
Jednou z velmi nevšedních zobrazovacích metod, které nám usnadňují orientaci, je zviditelnění tzv. bioluminiscence. Potkanům jsou transplantovány lymfatické uzliny potkaních dárců, kteří mají v buňkách přidán gen luciferázy – enzymu, díky němuž například světlušky svítí. Funkčnost transplantovaných uzlin se prokáže tím, že po podání substrátu pro luciferázu – luciferinu – se v optickém zobrazovači rozsvítí,“ popisuje přednosta CAPI Luděk Šefc přínos jedinečných přístrojů, které pomáhají lékařům zpřehlednit složitou mikrochirurgickou operativu.
Práce na hranici lidských schopností
Pro samotný chirurgický přenos uzlin vznikla také nová mikrochirurgická laboratoř s operačním mikroskopem, pod kterým provádějí lékaři mikrochirurgické zákroky. Napojení cév probíhá v tak miniaturním prostředí, že jednotlivé části nelze okem téměř postřehnout.
„Šití malých cév je na hranici proveditelnosti a lidských schopností i při podobné operaci u člověka, u malých savců jsou pak cévy ještě menší. Mikrochirurgie využívá principu, kdy je ruka schopna udělat jemnější pohyby, než vnímá oko. Potřebujeme proto mikroskop, abychom kolem milimetrové cévy dokázali stehy ušít. Průchodnost cév pak hodnotíme moderním ultrazvukovým přístrojem s vysokým rozlišením,“ vysvětluje mravenčí vědeckou práci v CAPI docent Měšťák.
„Pro 1. lékařskou fakultu je CAPI významným vědeckým centrem. Jeho uživatelé v tomto výzkumném projektu dokazují, že díky potenciálu CAPI sahá naše věda opět za české obzory. I díky grantovým dotacím, které slouží na vybavení centra novými přístroji a provoz centra, posouváváme poznání a přibližujeme se novým a efektivnějším způsobům léčby,“ říká k výzkumu v CAPI děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.
Ojedinělý výzkum, který je naplánován až do roku 2020, je financován 10 miliony korun z Agentury pro zdravotnický výzkum ČR. Na jeho konci chtějí lékaři a další vědci vědět, zda se přidáním kmenových buněk a případně i cytokinů při transplantaci mízních uzlin zlepší výsledky operací, a tím i léčby lymfedémů.