Týden ve vědě: Od genové léčby epilepsie po prvního kojícího muže

Co důležitého se stalo v třetím únorovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí.

Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24. 

Příchod epilepsie se nedá předpovědět. Pomoci však může genová terapie

Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Předpovědět však zatím ne. 

Nyní by se rádi naučili „opravit“ zasažené buňky tak, aby se nenechaly znenadání strhnout k vysoké aktivitě, což je právě stav při záchvatu. Jednou z cest je genová léčba, další přesné určení typu problému a vytvoření léku obsahujícího „molekuly šité na míru“.

Při epilepsii je mozek náchylný k záchvatům, které vznikají opakovaně a bez zjevné příčiny. Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. „Čas od času se nechají strhnout do takové aktivity, že jsou vysoce aktivní několik desítek vteřin až několik minut, a jestliže toto dělá velká část mozku nebo celý mozek, projeví se to jako epileptický záchvat,“ popsal Jiruška.

Vědci v USA vytvořili umělou kůži. Plánují ji využít u robotických chův

Mechanické končetiny robotů nebo osob po amputaci ruky či nohy by mohly v budoucnu vnímat teplotu i tlak jako normální tělo. Lidstvo k takové možnosti opět přiblížili vědci z Coloradské univerzity v Boulderu, kteří ze speciálního polymeru a nanočástic stříbra vyrobili takřka plnohodnotnou náhražku lidské kůže. Takzvaná e-kůže je navíc recyklovatelná a má schopnost hojení.

Uplatnění by nový objev mohl nalézt ve výrobě náhradních částí lidského těla, v robotice nebo produkci chytrých textilií. „Má to dost široké využití. V určitém smyslu umožňujete smyslové vnímání jinak pasivním systémům,“ řekl časopisu Newsweek vedoucí vědeckého týmu Jianliang Xiao.

NASA uvažuje o privatizaci Mezinárodní vesmírné stanice, naznačuje návrh jejího rozpočtu

Americký prezident Donald Trump v pondělí představil svůj druhý rozpočtový plán, který se mimo jiné zaměřuje na slíbené výdaje na infrastrukturní projekty.

Prezidentův plán se věnuje i výzkumu kosmu, tedy rozpočtu agentury NASA. V nadcházejícím fiskálním roce by NASA měla podle představ Bílého domu získat 19,9 miliardy dolarů (405 miliard Kč), zhruba polovina pak má být určena pro mise s lidskou posádkou. Celý návrh najdete ZDE.

Splnilo se také to, nač již před několika měsíci upozorňovala specializovaná americká média: chystá se konec Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v její dnešní podobě. V podstatě se plánuje její privatizace.

První pes, který žil s lidmi jako přítel. Archeologové našli důkaz kousek od českých hranic

Archeologové popsali první případ, kdy pes žil s lidmi ne jako jejich sluha, ale jako přítel. Jeho majitelé byli lovci a sběrači, kteří žili na území střední Evropy nomádským způsobem života.

Když lidé začali poprvé žít se psy, změnilo to obě strany, jak člověka, tak i psa. O psech jsme to věděli vždy, evoluční změny jsou na nich vidět pouhým okem. Ale čím dál víc se dozvíme o tom, že i psi proměnili člověka.

K první domestikaci psa došlo přibližně před 30 tisíci roky, ale ani zdaleka nevíme, jak to mohlo vypadat. Nyní ale máme konečně konkrétní důkaz, že přibližně před 14 200 roky už lidé psy milovali a starali se o ně podobně jako v současnosti.

Obří podvozky pro novou raketu staví v Uničově. Ariane 6 se díky nim vydá v roce 2020 do kosmu

Firma Unex z Uničova na Olomoucku získala prestižní zakázku. Vyrábí mohutné podvozky pro nové mobilní odpaliště vesmírných raket Ariane 6 na kosmodromu ve Francouzské Guyaně.

Strojírensko-metalurgická společnost Unex nyní pracuje na 16 sadách podvozků a spojovacích prvků. Podle ředitele produktové skupiny těžké strojírenství společnosti Unex Michala Kemlera jde o dodávku zhruba 810 tun ocelových konstrukcí. Hodnota kontraktu nebyla zveřejněna.

100 nejlepších podvodních snímků světa. Prestižní fotografická soutěž zná vítěze

Motorky naložené ve vraku britské válečné lodi – snímek německého fotografa Tobiase Friedricha zvítězil v prestižní fotografické soutěži Underwater Photographer of the Year neboli Podvodní fotograf roku 2018.

Německý umělec v ní porazil dalších 5000 uchazečů o cenu, která se uděluje již od roku 1965. Prvním, kdo v ní zvítězil, byl Brit Phil Smith, který je v tomto oboru legendou. V současnosti se soutěží v několika kategoriích, tři jsou specificky zaměřené na Velkou Británii a její přírodu. Podívejte se na deset nejlepších snímků v každé z kategorií:

Archeologové našli na Slovensku deskovou hru z doby stěhování národů. Snaží se přijít na to, jak se hrála

Slovensko se může pochlubit unikátním archeologickým objevem. V germánské hrobce z období stěhování národů našli vědci zachovalou společenskou hru. Je zhruba 1600 let stará a jedná se o dosud jedinou nalezenou deskovou hru z té doby v Evropě. Tajemstvím ale zatím zůstávají pravidla, podle jakých se hrála.

Američtí vědci poprvé rozkojili muže. Transgenderové ženě pomohl hormonální koktejl

Třicetiletá transgenderová žena se stala první schopnou kojit své dítě. Vědcům se u ní podařilo spustit laktaci. Podle autorského týmu, který na tom pracoval, jde o přelom: Kojí člověk, který býval biologicky mužem.

Podle lékařů se jedná o důkaz, že je možné zařídit u člověka s transgenderovou identitou slabou, ale funkční laktaci – tedy že muži, kteří si změnili pohlaví na ženské, jsou schopní kojit děti. Vědci o tomto převratném úspěchu informovali v odborném časopise Transgender Health.