Ve hře Kingdom Come jsme vysázeli přes milion a půl stromů, říká její tvůrce Vávra

Hra Kingdom Come: Deliverance má být největší, nejlepší i nejdražší hrou v českých dějinách. Čekají na ni hráči po celém světě a právě dnes se začala prodávat. Hostem Studia 6 byl její hlavní tvůrce, Daniel Vávra.

Co jiného, originálního, vaše hra nabídne oproti jiným historickým hrám?
To, že vlastně jiné historické hry nejsou. Vážně, v tomhle žánru skoro určitě ne, všude jsou draci, fantasy, magie. Jsou sice nějaké strategické historické hry, ale my jsme opravdu svého druhu unikum.

Jak jste na tuto tematiku přišel?
Protože ji mám rád – zjistil jsem, že nejsou žádné hry, které bych si mohl zahrát, a přišlo mi, že takových lidí bude logicky víc. Historické knížky, seriály, to všechno je teď hrozně populární, přitom ve hrách to úplně bizarně absentovalo. Tak jsme se to snažili udělat, každý se toho ale bál.

Hra a její prodej
Zdroj: ČT24

Četla jsem, že jste ve hře vytvořili přes 10 kilometrů krajiny v Posázaví, zrekonstruovali Sázavský klášter nebo dvě tehdejší města. S jakými odborníky jste to konzultovali? Jak se tohle všechno tvořilo?

Já jsem nejdřív pár let četl knížky, jak to všechno tenkrát fungovalo. Pak jsem stejně zjistil, že nejsem schopný zorientovat se v tom tak, abych se cítil jistě v kramflecích, takže teď máme historičku přímo v kanceláři. Plus to, co jsme potřebovali, jsme konzultovali s odborníky v dané oblasti, takže nám radil třeba přední český historik Petr Čornej. Pomáhali nám i lidé přes staré oblečení, vždycky jsme si prostě našli někoho, kdo se na danou věc specializuje.

Jak vzniká počítačová hra takového rozsahu, je to něco jako celovečerní film? To znamená, že nejdřív se píše scénář, pak se vytváří nějaké storyboardy?
Je to mnohem složitější… A taky dražší než většina minimálně českých filmů. Zatímco filmař si napíše scénář a udělá storyboard, pak si vybere nějaké místo a tam to natočí, tak my to musíme celé postavit ve virtuálním prostoru, což třeba znamená, že jsme někde vysázeli milion a půl (virtuálních) stromů, které někdo musel udělat. Udělali jsme osm tisíc 3D objektů, které jsme museli někam nastrkat, ten svět prostě musíme celý vytvořit – což je tedy obrovská práce.

Musíme ho celý rozhýbat, což neznamená jen ho rozanimovat, ale také musíme říct těm postavám ve hře, co mají dělat. Jsou to totiž vlastně roboti, kteří mají nějakou svou umělou inteligenci, a my musíme napsat, co mají říkat. No a pak se v té hře může stát cokoliv, což už nemáme pod kontrolou. Náš scénář má třeba 110 hodin dabingu, takže jsme museli napsat 110 hodin dabingu. Navíc každá věc, která se ve hře stane, se tam může stát více různými způsoby – vlastně píšeme jakoby epizodu seriálu, ale píšeme ji pětkrát různě.

Podstatou soubojů budou šermířské duely. Četla jsem, že jste si to i sám vyzkoušel. Jak těžké bylo něco takového udělat?
Docela dost. Rozhodli jsme se pro takovou neobvyklou věc, udělat to relativně akurátní. Bylo to dost těžké, protože když člověk ovládá postavu jen myší a klávesnicí, tak nemá nad tělem takovou kontrolu, jako kdyby to dělal reálně. Bylo to poměrně náročné, na druhou stranu jsme to dělali se šermíři. Jen pro představu, ten souboj má tisíce animací, je tam těch úderů opravdu tisíce, takže někdo musel naanimovat tisíce seknutí, cuknutí – jen to „zmanažovat“, aby to celé fungovalo, bylo neskutečné.

Kolik lidí vlastně na tomto projektu pracovalo?
Dá se říct, že klíčových lidí, kteří na tom pracovali dlouhodobě, bylo asi 120, kratší dobu externě pracovaly další stovky. Jen herců tam bylo asi padesát.

Děj se odehrává v roce 1403, proč právě tento rok?
Chtěl jsem udělat něco z české historie a snažil se vybrat nějakou zajímavou epizodu. Přičemž jsem se chtěl vyhnout husitským válkám, to by už bylo moc ambiciózní rozsahem. A tak jsem hledal nějaké zajímavé období a našel tohle. Je myslím většině lidí úplně neznámé. Odehrává se před husitskými válkami, kdy byl už podruhé unesen král Václav IV. a přitáhl sem Zikmund Lucemburský s armádou a začal to tu docela drsně plundrovat. Což je možná ten hlavní důvod, proč mu pak říkali „Liška ryšavá“ a neměli ho tu rádi, když přišel znovu. Našel jsem pak různé lokace, které s tím měly souvislosti. Ten příběh se mi líbil, protože je vlastně o souboji dvou bratrů, kteří jsou králové, a vznikl proto, že jeden se nechce stát císařem – a ten druhý se ho k tomu snaží donutit.

Daniel Vávra (* 2. září 1975 Rychnov nad Kněžnou) je český videoherní scenárista, designér a spolumajitel firmy Warhorse Studios.

Mezi jeho nejznámější díla patří videohra Mafia: The City of Lost Heaven. Od roku 2011 pracoval na RPG hře Kingdom Come: Deliverance.

Princip té hry je tedy v tom, že vesnici hráče napadnou nějaká vojska a on ji brání?
Ta hra se odehrává ve vesnici Stříbrná Skalice, která dřív nebyla zase tak malá, byl tam stříbrný důl. A opravdu v ten den, kdy ta hra začíná, tam přijel Zikmund Lucemburský a vyplenil to tam. Oni utekli, ale pak už je to „open“ – hráč si může dělat, co chce. Může hrát příběh, ale má svobodu, může si dělat úplně, co se mu zachce.

Jaké jsou jazykové verze hry?
Čeština má pouze titulky, to je trochu smutné, ale uvidíme, jestli se s tím bude ještě něco dát dělat. Jinak máme angličtinu, němčinu, francouzštinu. V čínštině máme titulky – pátá naše nejúspěšnější země byla Čína, trochu překvapivě.

Když jsme u těch finančních věcí – kolik stál celý vývoj té hry?
Miliony eur, já to vlastně nemám ani spočítané. Dělají na tom stovky lidí několik let, je to víc než většina filmů. Zodpovědnost je to velká – jak to trvá dlouho, hrozně se mění konkurence; člověk něco začne dělat a zjistí, že je to už zastaralé.

Kolik té hry se vlastně musí prodat, aby byla úspěšná?
Stovky tisíc, kolem půl milionu určitě. V naší kampani nás už podpořilo přes 70 000 lidí, teď už máme vlastně stovky tisíc předobjednávek.

Kolik bude stát jedna hra?
No, já vlastně ani přesně nevím… Tak všeobecně v Evropě je to asi 50 eur.

Jaké hráče očekáváte?
To víme poměrně přesně, asi 95 procent jsou chlapi. Ale není pravda, že to hrají děti, ta hra je 18+, průměrný věk bude tak nad třicet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 11 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 13 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.