Ve hře Kingdom Come jsme vysázeli přes milion a půl stromů, říká její tvůrce Vávra

Hra Kingdom Come: Deliverance má být největší, nejlepší i nejdražší hrou v českých dějinách. Čekají na ni hráči po celém světě a právě dnes se začala prodávat. Hostem Studia 6 byl její hlavní tvůrce, Daniel Vávra.

Co jiného, originálního, vaše hra nabídne oproti jiným historickým hrám?
To, že vlastně jiné historické hry nejsou. Vážně, v tomhle žánru skoro určitě ne, všude jsou draci, fantasy, magie. Jsou sice nějaké strategické historické hry, ale my jsme opravdu svého druhu unikum.

Jak jste na tuto tematiku přišel?
Protože ji mám rád – zjistil jsem, že nejsou žádné hry, které bych si mohl zahrát, a přišlo mi, že takových lidí bude logicky víc. Historické knížky, seriály, to všechno je teď hrozně populární, přitom ve hrách to úplně bizarně absentovalo. Tak jsme se to snažili udělat, každý se toho ale bál.

Hra a její prodej
Zdroj: ČT24

Četla jsem, že jste ve hře vytvořili přes 10 kilometrů krajiny v Posázaví, zrekonstruovali Sázavský klášter nebo dvě tehdejší města. S jakými odborníky jste to konzultovali? Jak se tohle všechno tvořilo?

Já jsem nejdřív pár let četl knížky, jak to všechno tenkrát fungovalo. Pak jsem stejně zjistil, že nejsem schopný zorientovat se v tom tak, abych se cítil jistě v kramflecích, takže teď máme historičku přímo v kanceláři. Plus to, co jsme potřebovali, jsme konzultovali s odborníky v dané oblasti, takže nám radil třeba přední český historik Petr Čornej. Pomáhali nám i lidé přes staré oblečení, vždycky jsme si prostě našli někoho, kdo se na danou věc specializuje.

Jak vzniká počítačová hra takového rozsahu, je to něco jako celovečerní film? To znamená, že nejdřív se píše scénář, pak se vytváří nějaké storyboardy?
Je to mnohem složitější… A taky dražší než většina minimálně českých filmů. Zatímco filmař si napíše scénář a udělá storyboard, pak si vybere nějaké místo a tam to natočí, tak my to musíme celé postavit ve virtuálním prostoru, což třeba znamená, že jsme někde vysázeli milion a půl (virtuálních) stromů, které někdo musel udělat. Udělali jsme osm tisíc 3D objektů, které jsme museli někam nastrkat, ten svět prostě musíme celý vytvořit – což je tedy obrovská práce.

Musíme ho celý rozhýbat, což neznamená jen ho rozanimovat, ale také musíme říct těm postavám ve hře, co mají dělat. Jsou to totiž vlastně roboti, kteří mají nějakou svou umělou inteligenci, a my musíme napsat, co mají říkat. No a pak se v té hře může stát cokoliv, což už nemáme pod kontrolou. Náš scénář má třeba 110 hodin dabingu, takže jsme museli napsat 110 hodin dabingu. Navíc každá věc, která se ve hře stane, se tam může stát více různými způsoby – vlastně píšeme jakoby epizodu seriálu, ale píšeme ji pětkrát různě.

Podstatou soubojů budou šermířské duely. Četla jsem, že jste si to i sám vyzkoušel. Jak těžké bylo něco takového udělat?
Docela dost. Rozhodli jsme se pro takovou neobvyklou věc, udělat to relativně akurátní. Bylo to dost těžké, protože když člověk ovládá postavu jen myší a klávesnicí, tak nemá nad tělem takovou kontrolu, jako kdyby to dělal reálně. Bylo to poměrně náročné, na druhou stranu jsme to dělali se šermíři. Jen pro představu, ten souboj má tisíce animací, je tam těch úderů opravdu tisíce, takže někdo musel naanimovat tisíce seknutí, cuknutí – jen to „zmanažovat“, aby to celé fungovalo, bylo neskutečné.

Kolik lidí vlastně na tomto projektu pracovalo?
Dá se říct, že klíčových lidí, kteří na tom pracovali dlouhodobě, bylo asi 120, kratší dobu externě pracovaly další stovky. Jen herců tam bylo asi padesát.

Děj se odehrává v roce 1403, proč právě tento rok?
Chtěl jsem udělat něco z české historie a snažil se vybrat nějakou zajímavou epizodu. Přičemž jsem se chtěl vyhnout husitským válkám, to by už bylo moc ambiciózní rozsahem. A tak jsem hledal nějaké zajímavé období a našel tohle. Je myslím většině lidí úplně neznámé. Odehrává se před husitskými válkami, kdy byl už podruhé unesen král Václav IV. a přitáhl sem Zikmund Lucemburský s armádou a začal to tu docela drsně plundrovat. Což je možná ten hlavní důvod, proč mu pak říkali „Liška ryšavá“ a neměli ho tu rádi, když přišel znovu. Našel jsem pak různé lokace, které s tím měly souvislosti. Ten příběh se mi líbil, protože je vlastně o souboji dvou bratrů, kteří jsou králové, a vznikl proto, že jeden se nechce stát císařem – a ten druhý se ho k tomu snaží donutit.

Daniel Vávra (* 2. září 1975 Rychnov nad Kněžnou) je český videoherní scenárista, designér a spolumajitel firmy Warhorse Studios.

Mezi jeho nejznámější díla patří videohra Mafia: The City of Lost Heaven. Od roku 2011 pracoval na RPG hře Kingdom Come: Deliverance.

Princip té hry je tedy v tom, že vesnici hráče napadnou nějaká vojska a on ji brání?
Ta hra se odehrává ve vesnici Stříbrná Skalice, která dřív nebyla zase tak malá, byl tam stříbrný důl. A opravdu v ten den, kdy ta hra začíná, tam přijel Zikmund Lucemburský a vyplenil to tam. Oni utekli, ale pak už je to „open“ – hráč si může dělat, co chce. Může hrát příběh, ale má svobodu, může si dělat úplně, co se mu zachce.

Jaké jsou jazykové verze hry?
Čeština má pouze titulky, to je trochu smutné, ale uvidíme, jestli se s tím bude ještě něco dát dělat. Jinak máme angličtinu, němčinu, francouzštinu. V čínštině máme titulky – pátá naše nejúspěšnější země byla Čína, trochu překvapivě.

Když jsme u těch finančních věcí – kolik stál celý vývoj té hry?
Miliony eur, já to vlastně nemám ani spočítané. Dělají na tom stovky lidí několik let, je to víc než většina filmů. Zodpovědnost je to velká – jak to trvá dlouho, hrozně se mění konkurence; člověk něco začne dělat a zjistí, že je to už zastaralé.

Kolik té hry se vlastně musí prodat, aby byla úspěšná?
Stovky tisíc, kolem půl milionu určitě. V naší kampani nás už podpořilo přes 70 000 lidí, teď už máme vlastně stovky tisíc předobjednávek.

Kolik bude stát jedna hra?
No, já vlastně ani přesně nevím… Tak všeobecně v Evropě je to asi 50 eur.

Jaké hráče očekáváte?
To víme poměrně přesně, asi 95 procent jsou chlapi. Ale není pravda, že to hrají děti, ta hra je 18+, průměrný věk bude tak nad třicet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 1 hhodinou

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizovánovčera v 00:07

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...