Nejslavnější česká zbraň. Samopal vzor 58 nebyl nikdy samopal, v naší armádě slouží přes půl století

V únoru 1959 dostala naše armáda k využití nové „koště“, československou legendu, útočnou pušku vzor 58, nesprávně označovanou jako samopal. 

Samopal vzor 58
Zdroj: Wikimedia Commons Autor: Jan Hrdonka

Československá lidová armáda byla jedinou součástí Varšavské smlouvy, jejíž základní ruční palná zbraň byla domácího původu. Tou zbraní byl Samopal vzor 58, který ale vlastně žádným samopalem nebyl. Jeho zavedení do výzbroje rozkázal ministr obrany 10. února 1959.

Tato zbraň prokázala za půlstoletí služby svou kvalitu a ve výzbroji české armády zůstává až do dnešních dnů. Ačkoliv v posledních letech dostávají čeští vojáci nové útočné pušky CZ 805 Bren z uherskobrodské zbrojovky, je definitivní konec Samopalů vzor 58 ještě poměrně daleko – ke kompletnímu přezbrojení by mělo dojít roku 2020.

Kde se vzala česká útočná puška

První samopaly sice zavedla československá armáda do výzbroje už krátce po druhé světové válce a už předtím je používali vojáci exilové armády na východě i západě, základní zbraní ale byla ještě v 50. letech opakovací puška. Nový typ zbraně, v době svého vzniku označovanou za samopal (v dnešní terminologii je to ale útočná puška, nepoužívá totiž pistolové střelivo), vyvinuli v druhé půli 50. let v brněnské konstrukční kanceláři a vyráběla ji České zbrojovka Uherský Brod. Armáda na tomto projektu pracovala pod krycím jménem „Koště.“

Samopal vzor 58
Zdroj: Wikimedia Commons
Autor: Joker Island

Veřejnost se s novinkou mohla seznámit už v květnu 1959, kdy se samopaly objevily na slavnostní vojenské přehlídce, k útvarům se ale dostávaly pomalu. Podle dostupných údajů začala hlavní vlna přezbrojování běžných jednotek až v roce 1961. Postupně se ale zbraň, která tvarem připomíná proslavenou sovětskou útočnou pušku AK-47 (konstrukčně jsou ale odlišné) stala běžnou součástí výzbroje.

Ve dvou etapách v letech 1959 až 1964 a 1968 až 1984, vzniklo přes 900 000 útočných pušek, kterou kromě českých a slovenských vojáků používali i v Jugoslávii nebo řadě afrických a asijských států.

Samopal vzor 58 versus kalašnikov

Sovětské útočné pušky, jimž se dnes říká kalašnikov, do dějin vstoupily po druhé světové válce pod názvem AK-47 a rychle se staly jednou z nejrozšířenějších zbraní po celém světě. Ve východním bloku nebyla kalašnikovy vyzbrojena jen někdejší československá armáda, která dala přednost právě Samopalu vzor 58 domácí konstrukce. V čem byla tato zbraň lepší nebo horší než po celém světě populární kalašnikov?

Obě jsou si na pohled docela podobné, což svádí k dojmu, že by česká útočná puška mohla být kopií sovětského vzoru. Konstruktéři samozřejmě AK-47 znali a v mnoha ohledech z něj vycházeli. Ale ta hlavní část české zbraně, tedy její vnitřní mechanismus, je originální.

V důsledku to znamenalo, že v řadě ohledů byla česká zbraň kvalitnější a měla lepší parametry. Měla například vyšší kadenci neboli počet výstřelů za minutu: 800 proti 600. Obě zbraně byly srovnatelně spolehlivé, což je pro českou pušku velká pochvala; kalašnikov totiž bývá považován za jednu z nejspolehlivějších zbraní vůbec.