Lední medvědi v Arktidě jsou ohroženi táním ledovců. Přesouvají se z moře na pevninu

Turisté, kteří přijeli na lodi obdivovat ledové kraje ruské Arktidy, nejprve vykřikovali, když na pobřeží spatřili malé bloky ledu. Ve skutečnosti to však bylo na 200 polárních medvědů hodujících na mrtvole velryby.

 „Byli jsme všichni velmi překvapeni,“ říká Alexander Gruzděv, ředitel přírodní rezervace na Wrangelově ostrově na ruském Dálném východě, kde se konala tato medvědí hostina.

Lední medvědi se shromáždili na břehu, aby se pustili do mrtvoly velryby, jež uvázla na mělčině. Ve velké skupině medvědů bylo mnoho rodin a dvě samice následované osmi medvíďaty. Taková podívaná se naskytne jen málokdy, říká Gruzděv.

Lední medvědi na Wrangelově ostrově
Zdroj: Courtesy of Rodney Russ/Heritage Expeditions

Podobný obraz sice může fascinovat turisty, ale pro vědce je názorným důkazem oteplování, jež mění přirozené prostředí zvířat, zvyšuje boj o potravu a přibližuje medvědy k lidským obydlím. Klimatické změny vyvolávají tání ledovců, a to nutí populace ledních medvědů v Arktidě, aby trávily více času na pevné zemi a nebezpečně se přibližovaly k vesnicím.

Wrangelův ostrov leží v Čukotském moři na severovýchodě Sibiře. Je tradičním místem, kde lední medvědi od srpna do listopadu, po tání ledovců, odpočívají a pak se vydávají na lov tuleňů. Ostrov je rovněž považován za hlavní zónu v celé Arktidě, kde se rodí medvíďata.

„Velryba je pro ně skutečným darem: je to několik tun potravy, tedy dost na několik měsíců,“ vysvětluje Gruzděv.

Ostrov plný medvědů

Na Wrangelův ostrov se vydává stále více ledních medvědů, kteří tu nyní kvůli tání ledovců tráví v průměru o měsíc déle než před 20 lety, uvádí expert z Washingtonské univerzity Eric Regehr. Letos na podzim tu pozorovatelé napočítali 589 medvědů.

To je neobyčejně vysoký počet: jde o dvojnásobek dřívějších odhadů, dodává Regehr. Populace ledních medvědů v Čukotském moři, které se dělí mezi Rusko a Spojené státy, je podle něho zdravá.

To se však může změnit, pokud se bude prodlužovat doba, kterou medvědi tráví na pevné zemi. Přestože tu mají některé zdroje potravy, jako jsou pižmoni, hlodavci nebo i tráva, nic nemůže vynahradit energetický přísun z konzumace tuleňů, kteří jsou pro přežití ledních medvědů klíčoví.

„Jsou to chytrá zvířata a mají schopnost adaptace, ale ten počet ledních medvědů, který dnes máme v Arktidě, rozhodně nemůže žít na pevné zemi, protože tu je omezený prostor a omezené zdroje potravy,“ upozorňuje Regehr.

Z moře na pevninu

Podle vědce je pohled na 200 ledních medvědů hodujících na mrtvole velryby jasnou známkou toho, co nás čeká v budoucnosti: stále více medvědů bude trávit méně času v moři. Z toho vyplývá nevyhnutelný konflikt ledních medvědů s obyvateli těchto krajů.

Letos zahynuly stovky mrožů, kteří na sebe naráželi. Je možné, že je znepokojil nějaký predátor, tvrdí koordinátor ruského centra pro mořské savce Viktor Nikiforov.

Některé mrtvoly mrožů plavaly až k jedné vesnici a přilákaly lední medvědy, z nichž jeden rozbil okno u jednoho domku, říká Nikiforov. Obyvatelé zakázali dětem chodit do školy pěšky a zrušili některé akce. Vědci pak s pomocí buldozerů odstraňovali mrtvoly mrožů.

„Koncentrace lidí a zvířat v jedné zóně roste a z toho plynou konflikty,“ říká Nikiforov. „Klimatické změny nemůžeme zastavit, ale můžeme se postarat o to, aby lidé žili v bezpečí,“ zdůrazňuje.