Medvědi se mění před očima vědců. Řada pozorování z poslední doby je ukazuje v situacích, které biologové dříve vůbec neznali.
Lední medvědi mají problém. Mění se jim svět, tak se musí měnit i oni
Na konci září se napříkal naskytla turistům a vědcům plavícím se u břehů ruského Wrangelova ostrova. Mysleli si, že pozorují více než dvě stovky ovcí, když se ale přiblížili, zjistili, že jde o skupinu ledních medvědů. Přilákala je velryba uvízlá na mělčině. Tolik ledních medvědů na jednom místě je podle expertů velice výjimečné.
Lední medvědi na Wrangelově ostrově
„Napočítali jsme přes 150 polárních medvědů (všech věkových skupin, pohlaví a velikosti), kteří se buď krmili, nebo byli krmeni v bezprostředním okolí velryby,“ uvedl vůdce expedice, která medvědy pozorovala, Rodney Russ v blogu.
Hned za začátku října zase informoval web Siberian Times o mladém ledním medvídkovi, který se zatoulal asi 700 kilometrů jižněji, než by se měl vyskytovat. Devítiměsíční mládě na jih zabloudilo zřejmě při lovu kořisti – díky změněným klimatickým podmínkám se medvědům otevírají cesty do míst, kam dříve pronikat nemohli.
Takové netypické chování se v poslední době u ledních medvědů objevuje čím dál častěji. Vědci si to vysvětlují tím, že zvířata musí reagovat na změny prostředí – přizpůsobí se, nebo vymřou.
Problém ledních medvědů (zdroj: ČT24)
Že se lední medvědi mění, dokázala například práce z roku 2016. Mezinárodní vědecký tým studoval chování ledních medvědů, kteří žijí na arktických ostrovech. Zvířata měla připevněné GPS sledovače, takže vědci viděli, jak a kde se pohybují. Zařízení byla připevněná na 67 medvědech a 60 tuleních – ti jsou nejčastější kořistí medvědů. Sledování probíhalo několik let, vědci jsou tedy schopni porovnávat, jak se změnilo chování těchto zvířat před oteplováním (před rokem 2006) a nyní.
Výsledek je jednoznačný: v době před oteplováním byli medvědi v lovu tuleňů extrémně úspěšní. Útočili na ně na ledu, když se k nim opatrně přiblížili a odpočívající tuleně překvapili. Jenže jak ledu ubývalo a stával se tenčím a křehčím, loveckých úspěchů medvědů výrazně ubývalo. Vědci tuto studii zveřejnili v odborném časopise Journal of Animal Ecology.
Medvědi již nemohli lovit tuleně způsobem, na jaký byli zvyklí, změnili tedy techniku lovu: místo plížení se po ledu k tuleňům plavali nenápadně ve vodě. Jenže to je tak náročné, že v tom bylo úspěšných jen několik medvědů, ostatní byli s touto metodou neúspěšní. Data prokázala, že tito neúspěšní medvědi již lov tuleňů téměř úplně vzdali. Místo nich se z okolí ostrovů a ostrůvků přesunuli do loveckých teritorií na pobřeží, kde se pohybují kolem hnízdišť divokých hus.
Vyhynou. Otázkou je jen kdy
Lední medvědi jsou obecně pod velkým tlakem – experti soudí, že během 21. století budou vymírat. V současné době se počet těchto zvířat odhaduje asi na 26 tisíc. Existuje sedmdesátiprocentní šance, že do poloviny století jich vymře více než třetina – během tří generací medvědích životů jich tedy zbude jen asi 15 tisíc.
Například práce zveřejněné v odborném časopise Biology Letters vychází z 35 let sledování satelitních dat o úrovni arktického ledu. Kombinuje je s přesnými daty o početním vývoji 19 populací ledních medvědů, kteří žijí ve čtyřech ekologických zónách Arktidy.
K podobným výsledkům došly již předchozí práce, ale ty pracovaly spíše s odhady než s reálnými daty. Nový model vypracovaný vědci pod vedením Erica Regehra má tři scénáře, které se pokoušejí na základě různých předpovědí vývoje Arktidy predikovat, jaký to bude mít vliv na lední medvědy. Všechny tři scénáře jsou pro tyto predátory špatné.
„Lední medvědi jsou na mořském ledu závislí po celou dobu jejich existence,“ popisují vědci ve studii. Nejdůležitější je pro ně led jakožto základna pro lov tuleňů. Ti jsou totiž na volném moři rychlejší než medvědi – když je ale medvědi překvapí z kry, nemají už tuleni šanci.
Další rizika popsala česká vědkyně
Ve skutečnosti jsou ovšem čísla zřejmě ještě mnohem horší. Tato práce totiž hodnotila jen environmentální rizika způsobená oteplováním planety. Medvědům však hrozí mnohem větší množství rizik, která mohou jejich počet ještě více snížit. Během 80. a 90. let dvacátého století se v orgánech ledních medvědů nahromadilo obrovské množství jedovatých chemikálií. U ledních medvědů se nahromadily v jejich orgánech polychlorované bifenyly (PCB), upozornila v prosinci loňského roku vydaná práce, jejímž hlavním autorem je česká vědkyně Viola Pavlová z Hydrobiologického ústavu Akademie Věd.