Nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny. Ale jen u mužů

Spousta reklam propaguje vitamin B12 jako spásu pro dnešní dobu – dodává člověku energii, přitom ho dostanete i bez předpisu. Ukazuje se ale, že nadměrné užívání vitaminu B12 může přinášet i rizika.

Užívání tohoto vitaminu je nesmírně populární, ale stále přibývá náznaků, že jeho nepřiměřená konzumace zvyšuje u mužů riziko vzniku rakoviny. Spekuluje se o tom již řadu let, nyní přichází s dalším množstvím důkazů odborná studie v odborném časopise Journal of Clinical Oncology, která vyšla tento týden. Podle ní nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 ztrojnásobuje pravděpodobnost vzniku rakoviny plic.

Jde o poměrně závažné obvinění, už jen proto, jak často se tyto látky běžně užívají. Poprvé se toto podezření objevilo už v devadesátých letech dvacátého století v Norsku.

Od roku 1998 začali dávat lékaři 6837 pacientům trpícím srdečními chorobami buď vitamin B – nebo placebo. Když pak vědci sledovali, z jakých příčin tito lidé umírají, zaznamenali u těch užívajících vitamin B znepokojivý trend.

Kouření vše zhoršuje

Popsali ho roku 2009 po deseti letech výzkumů v odborném časopise Journal of the American Medical Association: vychází z něj, že užívání vysokých dávak vitaminu B12 s kyselinou listovou (neboli vitaminem B9) prokazatelně souvisí s větším rizikem vzniku rakoviny a obecně větší úmrtností.

Zdaleka největší riziko se ukázalo u rakoviny plic – počet případů byl ale u tak malé skupiny jen 6837 Norů logicky velice malý, takže se nedalo reálné riziko přesně popsat.

Bylo však dostatečně vysoké na to, aby zaujalo dva lékaře z Centra na výzkum rakoviny Freda Hutchinsona v Seattlu. Theodore Brasky a Emily Whiteová vytvořili studii, která sleduje rizika spojená s vitaminem B12 u téměř 77 tisíc lidí ve státě Washington.

Tato práce je důležitá především proto, že cíleně hledá souvislost mezi vznikem rakoviny a potravinovými doplňky, mezi které všechny vitaminy a minerály spadají. Američtí vědci se pro analýzu údajů spojili s týmem kolegů z Taiwanu a společně se jim podařilo potvrdit podezření, která pocházela z norské práce.

Riziko vzniku rakoviny plic bylo u mužů, kteří pravidelně několik let užívali 20 miligramů vitaminu B6 denně, dvakrát tak vysoké než u mužů, kteří B6 neužívali vůbec.

Riziko stoupalo s tím, jestli se jednalo o kuřáky – podle vědců byl vidět synergický efekt, tedy výsledný účinek obou působících složek byl větší než souhrn účinků jednotlivých složek. Vůbec nejhůře ale dopadli kuřáci, kteří užívali pravidelně vitamin B12 – pokud si denně dávali více než 55 mikrogramů této látky, riziko vzniku rakoviny plic bylo čtyřikrát větší.

Zajímavé je, že všechny tyto údaje byly zjištěny pouze u mužů, u žen se tato rizika nepodařilo najít. To podle vědců ale neznamená, že neexistují – jen, že se je nepovedlo ve vzorku objevit.

Jak a proč?

V rozhovoru pro deník The Atlantic uvedl Theodore Brasky, spoluautor studie, že rozdíl mezi muži a ženami je pro něj nepochopitelný, složitá je i role vitaminů při možném vzniku rakoviny.

Ví se, že vitaminy B dodávají enzymy a koenzymy metabolickým procesům, při nichž vznikají báze DNA. Když máme vitaminů B nedostatek, může při tom docházet k chybám – teoreticky vedoucím až ke vzniku rakoviny. Může to však také znamenat, že nadbytek vitaminů má podobně negativní dopad.

Že kouření přispívá k narušení DNA a má tedy karcinogenní účinky, se ví, nerovnováha vitaminů může tento efekt ještě zesilovat.

Celé téma je však velice složité a zatím velmi málo prozkoumané; může v něm hrát roli mnoho dalších faktorů, které se ještě nepodařilo odhalit. Je tedy potřeba ještě množství dalších průzkumů, studií a výzkumů, než vědci dospějí k nějakému závěru.

Autoři studie také dodávají: množství vitaminů, které zřejmě vede ke vzniku rakoviny, je zcela extrémní. Americké doporučení pro užívání vitaminu B12 je 1,7 miligramů na den, u vitaminu B12 jsou to 2,4 mikrogramy. Riziková skupina, u níž došlo ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny, užívala více než dvacetinásobek tohoto množství. 

„Potenciálně je to zajímavé a důležité, ale ten rozdíl je dost malý. Určitě to nabádá k opatrnosti při užívání vitaminových doplňků, ale asi se z toho momentálně nedá vyvodit nějaký definitivní závěr – zřejmě se to bude ověřovat ještě v dalších studiích, u jiných populací,“ zhodnotil tuto studii profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Díky snadné dostupnosti těchto potravinových doplňků a jejich masivní propagaci je přitom možné se k takovému množství vitaminů dostat velmi jednoduše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 54 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...