Dodnes je jednou z největších osobností světové vědy. Marie Curieová-Sklodowská, která se narodila před 150 lety, 7. listopadu 1867, byla první profesorkou na slavné Sorbonně a také se stala prvním člověkem na světě, který dostal dvě Nobelovy ceny.
Francouzská fyzička a chemička polského původu získala Nobelovu cenu jak za fyziku, tak i za chemii. V Paříži má své muzeum a je též první ženou, která za své vlastní zásluhy vstoupila na Panthéon, kde odpočívají ti, jež chce Francie zvláště uctít.
Muzeum Marie Curieové-Sklodowské se nachází v přízemí Pavilonu Curie, v jedné z nejstarších budov Institutu radia, kolébky radioterapie, který se stal Institutem Curie. A jeho ředitel Renaud Huynh nazývá Marii Curieovou-Sklodowskou legendou.
Poprvé získala Nobelovu cenu v roce 1903 za fyziku spolu se svým manželem Pierrem Curiem a Antoinem Henrim Becquerelem jako ocenění mimořádných zásluh ve výzkumu záření. Podruhé ji získala sama v roce 1911 za chemii – a to za zásluhy o rozvoj chemie a za objev prvků polonia a radia.
Pierre Curie se s ní seznámil na pařížské univerzitě, kam musela varšavská rodačka z učitelské rodiny emigrovat, protože jí za účast v revolučním studentském kroužku hrozilo pronásledování. Také se zajímala o fyziku a chemii, k níž ji přivedl přítel rodiny Sklodowských, ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev.
První v tom být první
V roce 1891 Sklodowská složila jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Již v roce 1893 získala diplom z fyziky a začala pracovat v laboratořích Gabriela Lippmanna, druhý diplom z matematiky získala o rok později.
S manželem došli při zkoumání různých nerostů ze sbírek pařížských muzeí k závěru, že musí existovat prvky, které září daleko více než uran. Podařilo se jim vyvinout vhodné radiochemické metody a už v červenci 1898 oznámili objev polonia.
Znamenalo to převrat ve fyzice, protože atom byl až do té doby pokládán za nedělitelný. Najednou se ukázalo, že je složen z dalších elementárních částic, které se mohou v určitých případech uvolnit. A v roce 1902 získala Curieová-Sklodowská z jáchymovského smolince tisícinásobnou krystalizací a rekrystalizací několik desetin gramu čisté soli radia.
Doplnila tak Mendělejevovu soustavu prvků o značku Ra s hmotnostním číslem 226,0. Společně s dalším vědcem Debiernem se jí podařilo v roce 1910 izolovat radium v čistém stavu.
Po válce Curieová-Sklodowská nadále vedla Institut radia v Paříži a pod jejím osobním vedením byly prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity. Zároveň cestovala po světě, kde její nadace pomáhala zakládat lékařské ústavy pro léčbu rakoviny.
Curieová-Sklodowská – česká stopa
V roce 1925 navštívila Curieová-Sklodowská i důl Svornost v Jáchymově. V doprovodu svého žáka Františka Běhounka si prohlédla státní uranovou továrnu, sfárala na 12. patro dolu Svornost a do štoly Saských šlechticů a detailně si prohlédla provoz státních radiových lázní.
Ve vědecké práci pokračovala celý život a zemřela předčasně 4. července 1934 na následky radioaktivního záření. A její dcera Iréne Curieová-Joliotová taktéž získala Nobelovou cenu za chemii v roce 1935 společně se svým manželem Frédéricem Joliotem za objev umělé radioaktivity.
