Českého zvěrolékaře převážejícího v kufru automobilu 42 štěňat zadržela policie na dálnici A3 poblíž bavorského Norimberku. O víkendovém zásahu informoval zpravodajský server Welt.de.
Policistům se po otevření kufru při kontrole českého vozu v okrese Erlangen-Höchstadt v noci na neděli naskytl podle serveru „hrůzný pohled“. Několikatýdenní štěňata různých ras byla napěchována v pěti plastových bedýnkách a neměla k dispozici ani žrádlo, ani vodu. Některá štěňata Čech převážel také na zadním sedadle.
Podle norimberského spolku na ochranu zvířat byli psi v „dezolátním stavu“. „Téměř všichni měli průjem, částečně velmi silný. Kromě toho bylo u štěňat zjištěno extrémní napadení parazity, rozsáhlé záněty uší i výtoky z očí a čumáku,“ uvedl spolek.
Štěňata byla převezena do norimberského zvířecího útulku, kde byla předána do péče zvěrolékařů. Mladí psi byli po dlouhé cestě „úplně hotoví“, řekla vedoucí útulku Tanja Schnabelová.
- Zákon na ochranu zvířat proti týrání platí v České republice od 15. dubna 1992. Zákon č. 246/1992 Sb. reguluje práva zvířat a stanoví podmínky nakládání s nimi. Jeho účelem je chránit zvířata před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich bezdůvodným usmrcováním člověkem.
Útulek nyní prosí o dobrovolné příspěvky vzhledem k očekávaným vysokým nákladům na ošetření štěňat, zároveň ale vyzývá, aby lidé nevolali s žádostmi o osvojení, protože stovky telefonátů pracovníky útulku okrádají o čas, který by měli věnovat péči o zvířata. Nově přivezená štěňata prý budou k dispozici nejdříve v červenci.
Devětapadesátiletý Čech byl na cestě do Belgie, kde chtěl psy prodat. Psi nebyli očipovaní a muž u sebe neměl příslušné doklady. Nyní je vyšetřován mimo jiné kvůli podezření z porušení zákona na ochranu zvířat.
Problém jménem množírny
Problém se psy prodávanými z pololegálních množíren se v posledních letech výrazně zhoršuje. V množírnách psů drží majitelé zvířata často za katastrofálních podmínek, může jít například o sklepy nebo opuštěné kravíny. Štěňata jsou odebírána příliš mladá, špatný zdravotní stav se s pak s nimi i přes veterinární pomoc může táhnout celý život.
V České republice je mezi 100 a 150 množírnami s více než 20 psy, tvrdí aktivistka Simona Smith. Zvířata podle ní často žijí ve špatném prostředí a brzy umírají. Podle Smith roste počet množíren v Česku až o pětinu ročně. „Hodně to vzrůstá ve chvíli, kdy vyjde reklama s nějakým konkrétním plemenem,“ řekla. Zatímco v minulosti podle ní šlo spíše o menší chovy, nyní se kromě počtu rozrůstá jejich velikost. Smith požaduje zvýšit postihy za špatné podmínky v chovech.
Podle Státní veterinární správy nelze množírny psů kontrolovat cíleně, protože zákon ani pojem „množírna“ nezná. „Jedná se o hanlivý výraz pro chov, v němž chovatelé produkují zvířata ve velkém množství a za nevyhovujících podmínek. Může se však jednat i o chov, kde jsou dobré a odpovídající podmínky, ale chovatelé jsou přesto vnímáni jako množitelé, protože produkují dle okolí větší nebo velké množství zvířat,“ uvedl Petr Majer z oddělení komunikace SVS. Nejvíce problémové jsou podle něj neevidované chovy s nekontrolovanou produkcí štěňat.
Čipování psů: pomůže, nebo uškodí?
Minulý týden sněmovní zemědělský výbor podpořil novelu veterinárního zákona, která mimo jiné zpřísňuje právě podmínky pro chov psů. Výbor dal souhlasné stanovisko k pozměňovacímu návrhu ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a poslance Herberta Pavery (TOP 09), který zavádí od roku 2020 povinné značení, respektive čipování psů.
„Jde o první krok proti všem, kteří množí zvířata,“ uvedl Pavera. Návrh již dříve přinášel povinnost registrace chovatelům, kteří mají více než pět dospělých fen. Podle pozměňovacího návrhu by se měli všichni psi čipovat v době prvního očkování proti vzteklině, což je podle Pavery kolem půl roku věku zvířete. Zatím by za psa bez čipu podle zákona neměl být žádný postih, objevit by se mohl v budoucnu. Podle návrhu by bylo potvrzení o očkování proti vzteklině platné pouze u očipovaného zvířete.
Podle Dany Bočkové z útulku Lesan v Kralupech nad Vltavou ale návrh množírny prakticky nezasáhne. „Odtud štěňata odcházejí ve věku čtyř až osmi týdnů, takže čipu se nedočkají. Podle pozměňovacího návrhu by se měli všichni psi čipovat v době prvního očkování proti vzteklině, což je podle poslance Pavery kolem půl roku věku zvířete – to už jsou z množírny dávno pryč. Množitelé z toho opět vyváznou netknuti a nebude ani možné dohledat, odkud zvíře pochází,“ sdělila Bočková. Novela také podle ní neřeší registraci čipů, podle ní se i více než polovina zvířat ocitne v útulku s neregistrovaným čipem.
Čip by měl pomoci nejen majitelům zaběhnutých psů, ale také zájemcům o nového mazlíčka. Dá informaci, zda nejde o psa, který pochází z míst, kde se čipuje ročně několik vrhů zvířat. Pavera navíc podal pozměňovací návrh i do novely zákona o ochraně zvířat proti týrání, v němž dává možnost ministerstvu zemědělství jasněji definovat vyhláškou podmínky pro chov psů, například jasně vymezený prostor podle hmotnosti zvířete.
V Česku je asi 1,5 milionu psů, velká část z nich však již čip má. Pořizovací cena čipu závisí na jeho typu, mohla by se pohybovat mezi 120 a 450 korunami, míní poslanci. Za čipování si soukromí veterináři účtují od zhruba 300 korun do 550.
