Vstoupila Země do nové geologické éry? V září experti rozhodnou, zda nastal věk člověka

Geologové z celého světa se už za pár dní ocitnou před zásadním rozhodnutím: budou řešit, jestli člověk svou globální činností nevyvolal nové geologické období, takzvaný antropocén.

Že se Země vlivem člověka změnila, je jasné. Jak velký je ale vliv člověka na tuto změnu, o tom se začnou již za pár dní přít vědci z celého světa.

Na přelomu srpna a září se bude v Kapském městě konat 35. mezinárodní geologický kongres. Jedním z hlavních témat, která tam budou řešit, je otázka, zda už začala nová geologická éra naší planety – a pokud ano, kdy vlastně začala. 

Toto období se nazývá antropocén a zřejmě v něm už reálně nějakou dobu žijeme. Aby se ale dostalo do učebnic, musí jeho parametry schválit světoví geologové.

Stavba dálnic a budování velkoměst

  • Úplně první vědec, který upozornil na to, že lidstvo mění globálně Zemi, byl před téměř sto lety rusko-ukrajinský vědec Vladimír Ivanovič Vernadskij. 
  • Ve stejné době použil pro lidskou přítomnost na Zemi pojem noosféra jezuitský geolog a teolog Pierre Teilhard de Chardin. Popsal tak „svět myšlení“, pomocí něhož člověk mění svět.
  • Teilhard de Chardin byl optmistou, věřil, že noosféra se bude vyvíjet i s celým vesmírem až k tzv. bodu Omega, který bude vrcholem evoluce celého vesmíru.

S tímto pojmem přišel držitel Nobelovy ceny za chemii Paul Crutzen už roku 1995. Označil tak globální působení člověka na celou planetu – v několika vědeckých pracích popsal, že nejmocnější silou, která působí na Zemi, je ve všech ohledech člověk. Má největší vliv na druhové složení rostlin i živočichů, mění klima, ale také už od průmyslové revoluce dokáže ze všech přírodních sil nejintenzivněji měnit samotný povrch planety. 

Zemětřesení, tsunami, erupce sopek a další geologické procesy – to vše má od 20. století výrazně menší vliv na Zemi než stavba dálnic, budování velkoměst, globální těžba nerostů a další projevy lidské činnosti.

Nejde jen o domněnky, nedávno globální zásah lidstva potvrdila studie vědeckého týmu vedeného archeoložkou Nicole L. Boivinovou. Ta se pokusila odpovědět na otázku, zda na Zemi ještě existuje nějaké místo, které by nebylo zasažené vlivem člověka. Odpověď byla záporná – na celé naší planetě takové místo neexistuje.

Radioaktivita z elektráren, plast, skleníkové plyny a další projevy lidské činnosti už zasáhly podle této studie 100 procent zemského povrchu, od vrcholku Mount Everestu až po nejhlubší místo Mariánského příkopu.

Holocén trvá už deset tisíc let

Že je antropocén realitou a je nutné ho nějak přesněji popsat, se geologové shodují od roku 2011, kdy vyšla další studie Paula Crutzena, tentokrát vytvořená ve spolupráci s dalšími vědci. Autoři dospěli k závěru, že „lidský vliv na globální životní prostředí se stal tak velkým, že soupeří s těmi nejsilnějšími silami přírody ve svém dopadu na funkci celého systému Země.“

V poslední době jsou jasně viditelnou ukázkou negativního vlivu člověka na planetu například velké lesní požáry na severu Ameriky: 

Pokud by se vědci shodli na tom, že nastal antropocén, znamenalo to by současně oficiální konec éry, v níž žijeme nyní, tedy holocénu. Ten začal s koncem poslední velké doby ledové přibližně před 10 000 lety.

Zda se ale vědci dokáží shodnout, není vůbec jisté. Geolog Clive Hamilton z University Charlese Sturta vydal v časopise Nature obsáhlý článek, ve kterém popsal, co bude pro vědeckou komunitu největším problémem: shodnout se na tom, kdy vlastně antropocén začal. Specialisté na různé vědecké obory se podle své odbornosti v pohledu na tuto otázku značně liší. 

Ve hře jsou podle Hamiltona například tyto možnosti:

  • Rok 1945: toto datum navrhuje oficiální komise. Podle ní jde o rok, kdy lidstvo začalo mít opravdu globální vliv na Zemi díky možnostem, které mu otevřela atomová energie.
  • Druhým extrémem je návrh, že antropocén začal v době, kdy lidé poprvé začali svou činností ve větším množství měnit planetu ke svému obrazu. To by znamenalo dobu přibližně před 10 tisíci roky, kdy si naši prapředkové začali poprvé ochočovat zvířata.
  • Experti na půdu věří, že antropocén začal kolem roku 1610, kdy člověk z větší míry kolonizoval Ameriku a začal mít vliv na planetu například globálním šířením chorob, masivní depopulací oblastí, které Evropané dobyli, mezikontinentálním transportem zvířecích druhů (např. brambor do Evropy a koňů do Ameriky).

Profesor Hamilton končí svůj článek značně negativně: „Někteří vědci začínají své články větou ‚Vítejte v antropocénu'. Nejdřív jsem si myslel, že je to ironie, ale oni to myslí vážně. A to je děsivé. Myšlenka antropocénu není příjemná. Měla by nás děsit. A vědci by ji tak měli i prezentovat veřejnosti,“ uzavírá.