Archeologové objevili nedaleko hory Říp vzácnou pravěkou mohylu. Patří k nejstarším, které se podařilo na území Česka nalézt a podle odborníků je také výjimečně zachovalá. Byla ukrytá uprostřed polí. Objevili v ní pozůstatky dítěte.
Skoro devadesát metrů dlouhou a 25 metrů širokou mohylu objevili archeologové díky neobvykle rostoucímu obilí na leteckých záběrech. Mohyla totiž lépe zadržuje vodu než její okolí, při suchu jsou tak klasy zelenější. „Mají lepší podmínky k růstu, a tudíž dosahují větší výšky, mají jiné zbarvení a jsou hustší,“ přiblížil archeolog Martin Gojda.
Byla hrobem dítěte. Objev to byl pro archeology nečekaný, předpokládali, že v tak velké mohyle najdou ostatky dospělého člověka s významným postavením v tehdejší společnosti. Je také velmi zachovalá. I po šesti tisících letech jsou na hrobě zřetelné zářezy, jak byl postupně hlouben. „Byla nejprve vykopána hrobová jáma, poté proběhl pohřeb, a pak teprve byla navršena mohyla,“ popsal archeolog Petr Krištuf.
Mohyla byla zřejmě v pravěku až přes metr vysoká. I teď má ale stále silný plášť, který ochránil její obsah. Při vykopávkách odkryli vědci i vzácnou pravěkou půdu. „Je to černozem. To je velmi vzácné, protože černozemě jsou tady degradované. Na mohyle je ale máme zachované, protože byly překryté,“ vysvětlil Michal Hajcman z České zemědělské univerzity.
V pravěku se v místě nálezu nežilo, nejbližší domy podle archeologických výzkumů byly na úrovni první současné vesnice. „Zdá se, že nějaké rituály tady probíhaly i stovky let potom, co tu byl pohřeb,“ uvedl Krištuf. Archeologové teď chtějí zkoumat rozsáhlé území pod Řípem, kde se podle nich v pravěku intenzivně pohřbívalo. Odkrýt by chtěli další mohyly.
Průzkumy před těžbou vedly k desítkám tisíc nálezů
O krajině severozápadních Čech mluví archeologové jako o světovém unikátu a zároveň prokletí. Kvůli rozsáhlé těžbě uhlí, které předcházejí archeologické průzkumy, jde o jednu z nejprobádanějších částí světa. Nálezy se počítají na desetitisíce. Je jich ale tolik, že na zpracování čekají desítky let. Nálezů mají plné sklady, a tak leží i v krabicích na chodbách.
V lednu 2020 vykopávky odhalily například pravěké hroby. Nedaleko nich zase historici objevili zřejmě pozůstatky keltské vesnice. Přímo v dole se zase nedávno archeologové prokopávali tři měsíce k unikátnímu domu mrtvých. Jde o šlechtický hrob s dřevěnou střechou. „Strašně nerada používám to slovo unikátní, ale tohle je opravdu jedinečná věc,“ uvedla archeoložka Jana Doležalová. Někdy jsou nálezy tak významné, že se vědci obávají zlodějů, ostrahu prostoru ale provádí těžební společnosti.
Těžaři na nová území ze zákona nesmí, dokud archeologové s průzkumem neskončí. Hnědouhelné doly jsou i v sokolovské pánvi. Fungují ale už od šestnáctého století a v současnosti se horníci pohybují už v přetěženém území. Archeologické vykopávky proto nejsou tak časté. Jde spíše o paleontologické nálezy. Před válkou se třeba našly pozůstatky mamuta na dole Medard.
