Záporoží strana 3 z 5

U Orichivu v ukrajinské Záporožské oblasti druhou noc zuřily tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou, která se v této oblasti snaží postoupit, a ruskými invazními silami. Na svých stránkách o tom informuje BBC. Podle některých západních médií jsou zesílené boje v tomto úseku fronty začátkem aktivní fáze dlouho očekávané ukrajinské protiofenzivy. Podle ukrajinského ministerstva obrany se dál bojuje i u Bachmutu, který Rusové před časem dobyli.

Ukrajina ve čtvrtek zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu proti Rusku, informovali nejmenovaní ukrajinští představitelé server ABC News. Podobné informace mají i další média. Dobře vycvičené ukrajinské jednotky a západní technika se v posledních dnech shromažďovaly na jihovýchodě Ukrajiny poblíž frontové linie, kde se podle svědectví zahraničních novinářů daly do pohybu i tanky Leopard 2A4. Generální štáb v Kyjevě prohlásil, že informace o zahájení protiofenzivy nemá.

V noci na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady, která na jihu Ukrajiny odděluje svobodná území a ta okupovaná Ruskem. Podobnou tragédii už řeka Dněpr pamatuje. Během druhé světové války sovětští agenti odpálili přehradu v Záporoží. Mezinárodní pravidla později takové útoky zapověděla.

Zásadní moment války na Ukrajině se po měsících příprav přibližuje. Jak bude na ukrajinskou protiofenzivu připravena ruská okupační armáda? Někteří západní vojenští analytici upozorňují, že se v mnohém změnila od počátku zpackané invaze. Ze svých těžkých ztrát se učí a zároveň vybudovala – jak odhalují satelitní snímky – na ukrajinském území nejrůznější obranné pozice.

Záporožská jaderná elektrárna byla znovu připojena k externím dodávkám energie, informuje agentura Reuters s odkazem na společnost Ukrenerho. V pondělí ráno přitom ruské okupační úřady oznámily, že objekt byl zcela odpojen od dodávek elektrické energie zvenčí a byl převeden do záložního režimu. Ukrajinská strana podle okupantů odpojila vedení, které má pod kontrolou. Kyjev přičítá odpojení největší jaderné elektrárny v Evropě od sítě ruskému ostřelování, které poškodilo poslední elektrické vedení do elektrárny.

Ruské jednotky na Ukrajině dál útočí u měst Lyman, Bachmut, Avdijivka, Marjinka a Šachtarsk v Donbasu na východě země. Ukrajinský generální štáb informuje o tom, že nejtěžší boje se stále vedou o Bachmut, u něhož podle poradce ukrajinského prezidenta Michajla Podoljaka dochází k velkým ruským ztrátám. Ukrajina mobilizuje své síly v Záporoží, kde by se podle pozorovatelů mohlo schylovat k plánované jarní protiofenzivě.

Očekávaná ukrajinská protiofenziva nabírá konkrétnějších obrysů. Jejím primárním cílem by měl být postup na jihu, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinci tam mají největší šance na úspěch, nikoliv však na drtivé a rozhodující vítězství, shodují se vojenští pozorovatelé. Představitelé Západu se po summitu ministrů zahraničí G7 připravují na to, že ruský vůdce Vladimir Putin použije v odvetě „všechny zbývající nástroje“ včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků.

Nejméně dva mrtvé si vyžádálo ruské ostřelování ukrajinských měst a obcí v noci na neděli, kdy pravoslavní věřící slaví Velikonoce, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátory Mykolajivské a Záporožské oblasti, které se nacházejí na jihu země.

O návrat k obyčejnému životu se po více než rok trvající válce nesnaží jen obyvatelé měst v ukrajinském zázemí – o totéž usilují také lidé z vesnice v Záporožské oblasti, která leží nedaleko frontové linie. Někteří se sem vrátili z jiných míst v zemi, jiní ji za celou dobu války neopustili. O jejich životní podmínky se zajímal zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský.

I když se nejtvrdší boje soustředí kolem Bachmutu, Rusové dál ostřelují i severovýchod a jihovýchod Ukrajiny, včetně Charkova a Záporoží. Tam, bezprostředně po jednom z útoků, natáčeli s místními armádními lékaři zpravodaj ČT David Miřejovský a kameraman Vojtěch Hönig.

Ofenziva ruských jednotek na celé frontové linii na Ukrajině slábne, uvádí nejnovější zpráva analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW). Odvolává se mimo jiné na vyjádření jednoho z představitelů pozemních sil ukrajinské armády Ivana Tymočka, podle něhož se intenzita ruského ostřelování v Bachmutu a v několika dalších sektorech fronty výrazně snížila.

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu navštívil vojáky na přední linii poblíž ukrajinského Bachmutu. Ten Ukrajina už měsíce brání proti intenzivním ruským útokům. Zelenskyj o tom informoval v příspěvku na sociálních sítích. Zároveň ocenil hrdinství ukrajinských bojovníků.

Loni uprchli před ruským postupem na Mariupol. Nyní dobrovolníci z přístavního města pomáhají dalším obětem ruské války. V Záporoží funguje humanitární centrum, které tisícům rodin poskytuje jídlo a další základní potřeby. Nejen přímo ve městě, ale i díky výjezdům do okupovaných oblastí.

Nepřítele na bojišti sledují nepřetržitě. Z terénu dostávají informace o poloze ruských jednotek, dál pak komunikují s dělostřelectvem. S ukrajinskými operátory dronů v akci poblíž Záporoží natáčeli zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová a kameraman Vojtěch Hönig.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina kontroluje většinu východní části ukrajinského města Bachmut. Frontová linie nyní prochází řekou Bachmutka. V souhrnu svých zpravodajských informací to uvedlo britské ministerstvo obrany a obdobně hodnotí situaci i americký Institut pro studium války.

Sedmnáctiletá sportovní gymnastka Alina Favorská prchla z Ukrajiny s dvěma mladšími bratry a babičkou hned zkraje invaze. V Česku začala od nuly a nyní už pracuje jako trenérka. V rozhovoru pro 90' ČT24 říká, že v nové zemi cítí podporu.

O aktuálním stavu ukrajinské elektrické sítě a největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží po pátečním masivním útoku ruských okupantů informuje zpravodaj ČT Jan Šilhan. Vedle ohrožení jaderných elektráren vyvolává rok trvající ruská agrese proti Ukrajině také obavy z použití atomových zbraní. To je téma pro bezpečnostního analytika Fakulty sociálních věd Vlastislava Břízu.

Téměř rok trvající válka na Ukrajině s sebou přinesla kromě jiného zvýšenou hrozbu jaderné katastrofy – ať už kvůli možnosti použití jaderných zbraní, nebo vůbec poprvé také v souvislosti s boji v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren. Tu vůbec největší v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu, Rusové obsadili. Stejně tak ovládali na začátku války zakázanou zónu v Černobylu. O situaci v zemi hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

Aktuální situace na ukrajinské válečné frontě má blízko k zastavení či ustálení pohybu jednotek, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. V oblastech Donbasu a Záporoží stále dochází ke každodenním bojům a přestřelkám mezi armádami, včetně ztrát na životech, ruská strana nicméně navzdory svým prohlášením o bojových úspěších významně nepostupuje. V pondělí se objevila zpráva o mírném zisku Rusů u Bachmutu. Zatím se však nepotvrdilo ani úplné dobytí ukrajinského města Soledar ruskými vojsky.

Válka ovlivňuje život Ukrajinců už téměř jedenáct měsíců. Platí to hlavně pro města blízko frontové linie. Jedním z nich je Záporoží, kde krutou každodennost místních zdokumentoval zpravodaj ČT David Borek.

Přinejmenším jednu oběť si vyžádalo pondělní ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny ruským dělostřelectvem, oznámil šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ostřelování pokračovalo i na dalších místech země. Ukrajinské úřady zároveň informovaly, že sobotní zásah devítipodlažního domu v Dnipru si vyžádal 40 mrtvých, další desítky lidí se stále pohřešují.

Miliony Ukrajinců přišly ve válce takřka o vše. O domovy, práci i úspory. Přesto se snaží pomáhat, ať už podobně postiženým nebo přímo vojákům na frontě. S lidmi, kteří museli opustit své domovy, ale v zemi se rozhodli zůstat, natáčel v Záporoží zpravodaj ČT David Borek.