Záporoží strana 3 z 5

Téměř rok trvající válka na Ukrajině s sebou přinesla kromě jiného zvýšenou hrozbu jaderné katastrofy – ať už kvůli možnosti použití jaderných zbraní, nebo vůbec poprvé také v souvislosti s boji v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren. Tu vůbec největší v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu, Rusové obsadili. Stejně tak ovládali na začátku války zakázanou zónu v Černobylu. O situaci v zemi hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

Aktuální situace na ukrajinské válečné frontě má blízko k zastavení či ustálení pohybu jednotek, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. V oblastech Donbasu a Záporoží stále dochází ke každodenním bojům a přestřelkám mezi armádami, včetně ztrát na životech, ruská strana nicméně navzdory svým prohlášením o bojových úspěších významně nepostupuje. V pondělí se objevila zpráva o mírném zisku Rusů u Bachmutu. Zatím se však nepotvrdilo ani úplné dobytí ukrajinského města Soledar ruskými vojsky.

Válka ovlivňuje život Ukrajinců už téměř jedenáct měsíců. Platí to hlavně pro města blízko frontové linie. Jedním z nich je Záporoží, kde krutou každodennost místních zdokumentoval zpravodaj ČT David Borek.

Přinejmenším jednu oběť si vyžádalo pondělní ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny ruským dělostřelectvem, oznámil šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ostřelování pokračovalo i na dalších místech země. Ukrajinské úřady zároveň informovaly, že sobotní zásah devítipodlažního domu v Dnipru si vyžádal 40 mrtvých, další desítky lidí se stále pohřešují.

Miliony Ukrajinců přišly ve válce takřka o vše. O domovy, práci i úspory. Přesto se snaží pomáhat, ať už podobně postiženým nebo přímo vojákům na frontě. S lidmi, kteří museli opustit své domovy, ale v zemi se rozhodli zůstat, natáčel v Záporoží zpravodaj ČT David Borek.

Před válkou více než půlmilionové Záporoží leží v rovině u řeky Dněpr. Třicet kilometrů na jih od města začíná ruská okupační zóna. Blízkost fronty s sebou nese zranitelnost a trvalé ohrožení, mnohem silnější než například v Kyjevě. S lidmi, kteří se navzdory neustálému nebezpečí rozhodli ve městě zůstat, natáčel reportér ČT David Borek.

Ukrajinská města v noci na neděli opět čelila raketovým útokům. Ruské rakety dopadaly v Charkovské i Doněcké oblasti, exploze byly slyšet i v Záporoží. Ruské ministerstvo obrany v neděli podle agentury TASS oznámilo, že při čerstvých úderech zahynulo v Kramatorsku více než šest set ukrajinských vojáků. Reportéři agentury Reuters ovšem odpoledne z místa hlásili, že Kramatorsk nenese žádné známky toho, že by zde poslední ruský útok poničil budovy či zabíjel. Tvrzení Rusů následně popřela i ukrajinská armáda.

Ačkoliv se ruská armáda stáhla na jihu Ukrajiny na levý břeh Dněpru, stále má pod kontrolou trojici větších ostrovů v ústí řeky, varuje ukrajinský generální štáb. Z jednoho z nich ruské jednotky násilně evakuovaly Ukrajince, kteří tam žili. Pokud by ukrajinská armáda chtěla zahájit novou protiofenzívu, o čemž se v posledních dnech čile spekuluje, znamenalo by to problém hned z několika důvodů.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Série výbuchů se v pondělí v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. Zranění utrpělo nejméně třináct lidí, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka. V ukrajinské metropoli je naplánováno společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pondělní ruské údery na Twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.

Na Ukrajině zadrželi Vjačeslava Boguslajeva, šéfa společnosti Motor Sič, která vyrábí letecké motory a sídlí v Záporoží. Podle obvinění jeden z nejbohatších Ukrajinců kolaboroval s Ruskem a dodával mu letecké motory, které země používala pro výrobu a opravy svých útočných vrtulníků typu Mi-8, Ka-52 a Mi-28. Informovala o tom agentura Unian.

Ukrajinské úřady hlásí exploze v několika regionech země. Ruské invazní síly podle nich podnikly útoky na Kyjev, Charkov, Dnipro i další města. V metropoli mířily na objekty kritické infrastruktury na severovýchodě města, píše agentura Unian. Útok na kyjevské energetické zařízení si vyžádal životy dvou lidí, uvedla městská prokuratura. Další člověk je podle předběžných informací zraněný. Ruské útoky zničily podle Kyjeva už třicet procent ukrajinských elektráren.

Spojené státy pošlou na Ukrajinu střely HARM, munici pro raketomety HIMARS i vojenská vozidla, oznámil Pentagon. Další dodávka vojenské pomoci bude mít podle něj hodnotu 725 milionů dolarů, tedy více než 18 miliard korun. Ukrajinci se pokusili z několika směrů postoupit k okupovanému městu Cherson. Neklidná situace zůstává i na východní frontě u Bachmutu. Cílem ruského ostřelování se stala Dněpropetrovská oblast i město Záporoží. Kromě raket S-300 použili okupanti i několik dronů, které jim dodal Írán.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 označil pondělní ruské útoky na ukrajinská města za akt státního terorismu. Ujistil ale, že bezpečnostní situace v Česku se nemění. Stále podle něj platí obecná rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu, bezprostřední riziko však podle něj Česku nehrozí. Zmínil potřebu dále pomáhat Ukrajině vojensky, za důležité označil i přijímání dalších sankcí vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Počet obětí nočního ruského útoku na Záporoží stoupl na třináct, zraněných je 87 lidí, z toho deset dětí. V neděli odpoledne to oznámil šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Podle něj ruské letadlo vypálilo dvanáct střel, které zničily částečně devítiposchoďový obytný dům a poškodily několik dalších budov. Správa města dříve uváděla sedmnáct obětí. Záporoží se stalo terčem velkého ruského útoku už ve čtvrtek. Oběti na životech hlásí po ruském útoku na kolonu civilních vozidel mimo jiné také Chersonská oblast.

Ukrajinské ozbrojené síly od začátku října osvobodily v Chersonské oblasti na jihu od ruské okupace přes pět set kilometrů čtverečních. Podle agentury Reuters to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Natalija Humenjuková dříve hovořila o 400 kilometrech čtverečních. Ruská armáda podle Kyjeva zaútočila dvakrát raketami na infrastrukturu i obytné domy v Záporoží a znovu ostřelovala také Charkov. Dva útoky na Záporoží si podle tamních úřadů vyžádaly nejméně tři mrtvé a dvanáct zraněných.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě převést do ruského vlastnictví Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové okupují od počátku března. Dekret ruského prezidenta byl zveřejněn v den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny.

Záporoží, kde kvůli ruskému raketovému útoku v pátek zemřely desítky lidí, je křižovatkou. Ve městě se míjí lidé, kteří prchají z okupovaného území, s těmi, kteří se tam, obvykle kvůli rodině, vrací. Mnozí se však obávají, že po ruské anexi okupovaného území se tato složitá cesta zavře zcela. Uprchlické centrum ve městě tak přijme až dva tisíce lidí za den. V Záporoží natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Při raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží zemřelo podle ukrajinské policie třicet lidí, dalších 88 je zraněných. Předchozí bilance byla podle vedoucího oblasti Oleksandra Starucha pětadvacet mrtvých a padesát zraněných. Ukrajinské úřady viní z útoku Rusy. Moskvou dosazená okupační správa Záporožské oblasti uvedla, že za útokem stojí Kyjev.

Ruské okupační síly ostřelovaly Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedla v pondělí ukrajinská energetická společnost Enerhoatom. Reaktory podle ní nebyly poškozeny a pracují normálně. Ruské okupační síly v noci na pondělí ostřelovaly mimo jiné i město Záporoží.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.