Zaměstnanci strana 3 z 5

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Firmy dle Unie zaměstnavatelských svazů hrozí ukončením benefitů pro volný čas zaměstnanců.  Reagují na vládní konsolidační balíček, který obsahuje plán zrušit osvobození benefitů od daně. Kabinet tím chce uspořit 1,4 miliardy korun.

Česká pošta zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že Česká pošta pomůže propouštěným lidem s hledáním práce. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi tří set poboček pošty z celkového počtu 3,2 tisíce. Transformace České pošty má stát více než osm miliard korun. Státní zdroje, které by na to měly být použity, ale podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podléhají notifikaci Evropské komise.

Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Koalice odpoledne odmítla program mimořádné schůze k zmrazení platů ústavních činitelů. Poslanci se také vrátili k mimořádné 54. schůzi, koalici se však ani na třetí pokus nepodařilo prosadit sporné změny ve volbě radních ČT a ČRo, neboť závěrečné kolo přerušila přestávka pro poslanecký klub ANO.

Sehnat nové zaměstnance je podle firem těžké. Poradenská společnost PwC spočítala, že přilákat potřebné profese teď stojí podniky o čtvrtinu víc než loni. Stále častěji využívají i náborové příspěvky. Nejčastěji se pohybují od deseti do 150 tisíc korun.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Výrobci dechových hudebních nástrojů Amati v Kraslicích chybí zaměstnanci. Po letech úpadku a nejistoty má podnik třetím rokem nového majitele. Ten ho sice dostal do zisku, ale mnohem těžší je nalákat erudované zaměstnance – i přesto, že nezaměstnanost v Karlovarském kraji patří k nejvyšším v Česku.

Od února začala platit výhodnější pravidla pro zaměstnávání rodičů s malými dětmi nebo třeba lidí starších pětapadesáti let, kteří pracují na zkrácený úvazek. Zaměstnavatelé nyní mohou uplatnit slevu na pojistném u těch s úvazkem od osmi do třiceti hodin týdně.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.

Automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně zastaví v únoru kvůli nedostatku komponentů výrobu, poslední směna je plánovaná na 31. leden. Informoval o tom mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

Navzdory drahým energiím i materiálům hodnotí většina českých podniků současnou situaci jako dobrou. Většina podniků zatím problémy řeší úsporami v běžných provozech nebo zaváděním šetrných technologií. Velká část firem si také stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dvanáct procent českých firem však plánuje propouštět, především nekvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z dat ministerstva práce, která získalo od čtyřiceti tisíc podniků.

Americká softwarová společnost Microsoft plánuje letos propustit asi deset tisíc zaměstnanců, což je téměř pět procent její pracovní síly. Firma to ve středu uvedla ve zprávě pro regulační orgány a dodala, že v této souvislosti mimořádně zaúčtuje náklady asi 1,2 miliardy dolarů (26,4 miliardy korun). O chystaném propouštění v Microsoftu začátkem týdne spekulovala některá média.

Americký internetový obchod Amazon hodlá zrušit kolem 18 tisíc pracovních míst. Ve zprávě zaměstnancům, která byla zveřejněna na webu firmy, to avizoval generální ředitel společnosti Andy Jassy. Amazon po celém světě zaměstnává přes 1,5 milionu lidí. Působí také v České republice, kde zaměstnává několik tisíc lidí. Ze zprávy vyplývá, že propouštění se dotkne i zaměstnanců v Evropě.

Ve zbrojovkách v Česku budou pracovat tisíce ukrajinských expertů, řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Dohodli se na tom podle něj premiér Petr Fiala (ODS) s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kopečný popsal situaci tak, že Česko poskytne Ukrajincům bezpečné zázemí a ti uspokojí poptávku zbrojovek po pracovních silách. Budou moci navýšit výrobu.

Nový majitel společnosti Twitter Elon Musk ve čtvrtek oznámil, že od příštího týdne obnoví dříve pozastavené twitterové účty, které neporušily zákon. Své rozhodnutí postavil na výsledcích hlasování na téže sociální síti. Pro „všeobecnou amnestii“, jak rozhodnutí označuje, se vyslovilo 72,4 procenta z více než tří milionů hlasujících.

Odhadem stovky zaměstnanců se rozhodly opustit firmu Twitter poté, co jim nový majitel Elon Musk dal ultimátum, aby se buď připojili k závazku tvrdě pracovat, nebo aby odešli. Twitter zaměstnancům rovněž oznámil, že do pondělí zavírá kanceláře. Krize ohrožuje samotné fungování platformy. Některé veřejně známé osoby i úřady začaly zveřejňovat alternativní místa, kde budou v budoucnu zveřejňovat informace.

Velké digitální firmy jsou v úzkých. Nejen v poslední době hojně skloňovaný Twitter, který nový vlastník Elon Musk radikálně zeštíhluje. Masivní propuštění oznámila společnost Meta se svou klíčovou filiálkou, tedy Facebookem. Firma propustí přes jedenáct tisíc lidí, tedy asi třináct procent zaměstnanců. Za vším je kolísání tržní hodnoty společností, které ještě donedávna výhradně rostly, a také pokles příjmů z reklamy i nejistota z budoucího směřování technologických gigantů.

Americká internetová společnost Twitter, kterou v minulých dnech převzal miliardář Elon Musk, v pátek uvědomila e-mailem o ztrátě práce ty zaměstnance, kterých se týká hromadné propouštění. Dostanou odstupné i benefity. Informoval o tom technologický web Insider.

Firmy, úřady i odbory kritizují chystanou změnu zákoníku práce, nelíbí se jim nová pravidla pro práci z domova. V připomínkovém řízení je označily jako byrokratická a administrativně náročná. Ministerstvo práce v novele mimo jiné navrhuje, aby zaměstnavatelé vybraným skupinám osob práci na dálku povolit museli, třeba rodičům dětí mladších 15 let.

Britská premiérka Liz Trussová chystá zásadní revizi vízového systému, což by mělo přispět k řešení akutního nedostatku pracovních sil v klíčových průmyslových odvětvích Velké Británie. Informoval o tom list Financial Times (FT).

Porevoluční zdražování se nevyhnulo ani poštovním službám, u nichž ceny stouply až o 180 procent. Reportáž uvádí důvody nárůstu i to, jak pošta nově získané peníze využije.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.