Taliban strana 2 z 5

Novináři nemusí na rozdíl od vojáků střílet a zabíjet, přesto to mají podle Tomáše Vlacha na frontě v lecčem těžší. Nejsou součástí žádné struktury a v některých situacích si musejí poradit sami, třeba když jim hrozí zatčení nebo únos, říká válečný reportér a bývalý voják, který se věnoval konfliktům v Afghánistánu i na Ukrajině, kde nedávno natáčel také umučená těla padlých vojáků. Je potřeba, aby to svět viděl, vysvětluje. V podcastu Background ČT24 popisuje i práci humanitárního pracovníka nebo vzpomínky z převozu uzbeckých dětí do Česka.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání. Oznámilo to v úterý islamistickým Talibanem spravované ministerstvo vyššího vzdělání, uvedla agentura Reuters. Veřejné i soukromé školy v Afghánistánu nyní obdržely od ministerstva dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k univerzitnímu vzdělání. Nařízení vzápětí odsoudily Spojené státy a Británie na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.

Hudba v Afghánistánu utichla. Nesmí znít nejen na veřejnosti, ale ani při soukromých oslavách nebo na svatbách. Vláda Talibanu ji totiž na základě přísného výkladu islámského práva šaría zakázala. Povolen není ani její poslech. Profesionální muzikanti, kteří tak ztratili zdroj obživy, si proto musejí hledat jinou práci.

Afghánské islamistické hnutí Taliban zakázalo ženám vstup do zahrad a zábavních parků a úřady ve čtvrtek podle agentury AP informovaly také o zamezení vstupu do tělocvičen. Jedná se o nejnovější omezení práv žen a dívek poté, co Taliban v zemi minulý rok v srpnu převzal moc.

Veterány afghánských speciálních jednotek se snaží do svých řad získat ruská armáda. Bývalí členové komand prošli vysoce kvalitním výcvikem americké nebo britské armády, dnes se však kvůli převzetí moci Talibanem musí skrývat. Jejich nasazení na Ukrajině by mohlo ruské síly značně posílit, napsaly servery Foreign Policy a agentura AP. Nabídku na zformování speciální cizinecké legie Afgháncům podle nich zprostředkovávají wagnerovci, přijmout by ji podle jejich odhadů mohlo až deset tisíc bývalých příslušníků afghánských speciálních sil.

Výbuch ve vzdělávacím zařízení v Kábulu si vyžádal nejméně devatenáct mrtvých a sedmadvacet zraněných. Jednalo se o sebevražedný pumový útok, zatím se k němu nikdo nepřihlásil. Exploze se ozvala na západě metropole, kde žije menšina Hazarů. Ti se v minulosti stali terčem teroristů z takzvaného Islámského státu.

Spojené státy se po měsících skrytých vyjednávání dohodly na výměně zajatců s afghánským radikálním hnutím Taliban. Místo uneseného inženýra se po téměř dvaceti letech ve věznici  Guantánamo vrátil do Kábulu jeden z nejvlivnějších narkobaronů a sponzor radikálního islámu. Jeho propuštěním podmínili afghánští vůdci evakuace spolupracovníků americké armády.

Uplynul rok od doby, kdy radikální islamistické hnutí Taliban ovládlo Kábul. Příslušníci české Vojenské policie tehdy museli v extrémně krátkém čase zajistit evakuaci pracovníků ambasády a několika desítek spolupracovníků z řad Afghánců. Během nebezpečné operace se jim povedlo zachránit i rodinu vysoce postaveného představitele afghánské justice. Kapitán Zdeněk Poul, velitel jednotky KAMBA, za tento zásah nyní získal nejvyšší vyznamenání, Zlatý kříž Vojenské police.

Český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun hodnotí rok vlády Talibanu po stažení západních jednotek jako neutěšený. Radikální hnutí, které v zemi uchvátilo moc, podle něj nesplnilo podmínky, které mu dalo mezinárodní společenství. Jako největší problém označuje porušování práv žen.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Příslušníci britských speciálních jednotek SAS se v Afghánistánu podíleli na podezřelých zabitích. Týmy SAS údajně zabíjely neozbrojené zajatce a falšovaly důkazy v hlášeních nadřízeným, konkrétně například umístěním zbraně k tělu zabitého na místě provedené akce, aby to vypadalo, že oběť byla ozbrojená. Podle investigace BBC, o níž stanice informovala v úterý na webu, britské jednotky takto údajně za půl roku zabily 54 osob.

Bilance zemětřesení, které brzy ráno zasáhlo východ Afghánistánu a část sousedního Pákistánu, vzrostla na 950 mrtvých a 610 zraněných. Podle agentury Reuters to uvedl představitel afghánského úřadu pro řešení katastrof. Pákistánské úřady v prvních hodinách po zemětřesení informace o škodách či obětech nezveřejnily.

V Afghánistánu sílí odpor žen proti zatím poslednímu nařízení hnutí Taliban. To po nich požaduje, aby se vždy, když opouští domov, povinně zahalovaly burkou. Přestože hnutí po uchvácení moci slibovalo, že se lidé nemusí obávat významných změn, zvláště ve vztahu k ženám postupně přitvrzuje. Ty ale hledají způsoby, jak nařízení obejít.

Přístup Česka, východní Evropy i celé Unie k uprchlíkům z Ukrajiny byl (a stále je) nad očekávání vstřícný. Možná že Češi překvapili mírou solidarity i sami sebe, když bez váhání otevřeli své hranice, domovy i státní rozpočet přílivu lidí z válkou zasažené země. A přestože jsou za to oslavováni, najdou se i hlasy, které v celém přístupu nemohou nevidět značné pokrytectví.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance po nástupu Talibanu k moci rozděluje mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. V pátek to oznámil Bílý dům.

V Afghánistánu se poprvé od loňského návratu Talibanu k moci otevřely státní univerzity a do lavic se mohly vrátit i ženy. Studovat však musí v oddělených třídách. Za své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 islamistické hnutí Taliban ženám a dívkám studium nedovolovalo.

Katar se s islamistickým hnutím Taliban dohodl na obnovení charterových evakuačních letů z kábulského letiště. S odkazem na rozhovor s katarským ministrem zahraničí Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním o tom v úterý informoval zpravodajský web Axios.

Islamistické hnutí Taliban vládnoucí v Afghánistánu od února znovu otevře univerzity, oznámil tamní ministr školství. Nezmínil však, zda se ke studiu budou moci vrátit i ženy. Vysoké školy byly v Afghánistánu uzavřeny loni v létě, kdy hnutí převzalo moc v zemi. Agentura Reuters s odvoláním na zprávu OSN napsala, že Taliban od té doby zabil blíže neurčený počet bývalých afghánských činitelů či členů bezpečnostních složek.

Delegace afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban vedla první oficiální jednání v Evropě od srpnového převzetí moci v Afghánistánu. Setkání za zavřenými dveřmi se konala v hotelu v horách nad norskou metropolí Oslo. Třídenní rozhovory, které se mají zabývat především zmírněním humanitární krize v zemi, začaly v neděli přímým setkáním mezi zástupci Talibanu a občanské společnosti.

V Oslu začala jednání hnutí Taliban se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Třídenní rozhovory se soustředí především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury AP a AFP.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.