Taliban strana 2 z 5

Český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun hodnotí rok vlády Talibanu po stažení západních jednotek jako neutěšený. Radikální hnutí, které v zemi uchvátilo moc, podle něj nesplnilo podmínky, které mu dalo mezinárodní společenství. Jako největší problém označuje porušování práv žen.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Příslušníci britských speciálních jednotek SAS se v Afghánistánu podíleli na podezřelých zabitích. Týmy SAS údajně zabíjely neozbrojené zajatce a falšovaly důkazy v hlášeních nadřízeným, konkrétně například umístěním zbraně k tělu zabitého na místě provedené akce, aby to vypadalo, že oběť byla ozbrojená. Podle investigace BBC, o níž stanice informovala v úterý na webu, britské jednotky takto údajně za půl roku zabily 54 osob.

Bilance zemětřesení, které brzy ráno zasáhlo východ Afghánistánu a část sousedního Pákistánu, vzrostla na 950 mrtvých a 610 zraněných. Podle agentury Reuters to uvedl představitel afghánského úřadu pro řešení katastrof. Pákistánské úřady v prvních hodinách po zemětřesení informace o škodách či obětech nezveřejnily.

V Afghánistánu sílí odpor žen proti zatím poslednímu nařízení hnutí Taliban. To po nich požaduje, aby se vždy, když opouští domov, povinně zahalovaly burkou. Přestože hnutí po uchvácení moci slibovalo, že se lidé nemusí obávat významných změn, zvláště ve vztahu k ženám postupně přitvrzuje. Ty ale hledají způsoby, jak nařízení obejít.

Přístup Česka, východní Evropy i celé Unie k uprchlíkům z Ukrajiny byl (a stále je) nad očekávání vstřícný. Možná že Češi překvapili mírou solidarity i sami sebe, když bez váhání otevřeli své hranice, domovy i státní rozpočet přílivu lidí z válkou zasažené země. A přestože jsou za to oslavováni, najdou se i hlasy, které v celém přístupu nemohou nevidět značné pokrytectví.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance po nástupu Talibanu k moci rozděluje mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. V pátek to oznámil Bílý dům.

V Afghánistánu se poprvé od loňského návratu Talibanu k moci otevřely státní univerzity a do lavic se mohly vrátit i ženy. Studovat však musí v oddělených třídách. Za své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 islamistické hnutí Taliban ženám a dívkám studium nedovolovalo.

Katar se s islamistickým hnutím Taliban dohodl na obnovení charterových evakuačních letů z kábulského letiště. S odkazem na rozhovor s katarským ministrem zahraničí Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním o tom v úterý informoval zpravodajský web Axios.

Islamistické hnutí Taliban vládnoucí v Afghánistánu od února znovu otevře univerzity, oznámil tamní ministr školství. Nezmínil však, zda se ke studiu budou moci vrátit i ženy. Vysoké školy byly v Afghánistánu uzavřeny loni v létě, kdy hnutí převzalo moc v zemi. Agentura Reuters s odvoláním na zprávu OSN napsala, že Taliban od té doby zabil blíže neurčený počet bývalých afghánských činitelů či členů bezpečnostních složek.

Delegace afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban vedla první oficiální jednání v Evropě od srpnového převzetí moci v Afghánistánu. Setkání za zavřenými dveřmi se konala v hotelu v horách nad norskou metropolí Oslo. Třídenní rozhovory, které se mají zabývat především zmírněním humanitární krize v zemi, začaly v neděli přímým setkáním mezi zástupci Talibanu a občanské společnosti.

V Oslu začala jednání hnutí Taliban se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Třídenní rozhovory se soustředí především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury AP a AFP.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Přesně před dvaceti lety převezla americká armáda první zajatce do vězení na základně Guantánamo na Kubě. Dosud jím prošlo na osm set lidí různých národností zadržených během války proti terorismu, často bez obvinění a podle výpovědí bývalých členů americké vlády i bez viny. Přes dlouholetou kritiku ale zařízení stále funguje a nyní jsou v něm čtyři desítky vězňů.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní v rozhovoru se stanicí BBC obhajoval své rozhodnutí opustit v polovině srpna Afghánistán. Uvedl, že na rozmyšlenou měl jen pár minut. Za své chování ve chvílích, kdy do afghánské metropole Kábul vstoupili islamisté hnutí Taliban, sklidil Ghaní kritiku Afghánců i tamních politiků. Exprezident ale trvá na tom, že jeho útěk ze země nebyl plánovaný a měl zabránit krveprolití a zničení hlavního města.

Americký prezident Joe Biden podepsal každoroční zákon o fungování ozbrojených sil. Na vojenské výdaje v aktuálním fiskálním roce vyčleňuje přibližně 770 miliard dolarů (sedmnáct bilionů korun). Do Pobaltí či na Ukrajinu je určena půlmiliarda dolarů, další čtyři míří do Evropské obranné iniciativy. Opatření také počítá s vytvořením komise na zhodnocení války v Afghánistánu nebo s reformou vyšetřování sexuálního násilí v armádě.

Afghánky nebudou moci cestovat samy dál než na vzdálenost 72 kilometrů. Na delších cestách je musí doprovázet příbuzný muž. Oznámilo to v neděli radikální hnutí Taliban, jež Afghánistánu znovu vládne od srpna. V doporučení, z nějž citovala agentura AFP, také Taliban požaduje, aby řidiči do svých vozidel brali ženy jenom tehdy, jsou-li zahalené „islámským závojem“.

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.

Nafta, která je zapotřebí pro výrobu kyslíku pro koronavirové pacienty, došla. Stejně tak došly zásoby desítek základních léků. Zaměstnanci nemocnice stále chodí do práce, přestože nedostali už několik měsíců zaplaceno a mají problémy vyjít s penězi. Takový je úděl Afghánsko-japonské nemocnice pro infekční onemocnění, jediného zařízení pro péči o pacienty s covidem-19 pro čtyři miliony lidí, kteří žijí v afghánském hlavním městě Kábulu, napsala agentura AP.

Islamisté z hnutí Taliban v srpnu ovládli Afghánistán, a do Česka tak bylo v rámci záchranné akce dopraveno více než sto lidí. O jejich integraci do české společnosti vyprávěl v pořadu Události, komentáře vedoucí oddělení Státního integračního programu Radim Prahl.

Hnutí Taliban od svého srpnového nástupu k moci zabilo nejméně 72 příslušníků bývalých afghánských bezpečnostních sil a dalších lidí spojených s Američany podporovanou vládou. Uvedla to zástupkyně vysoké komisařky OSN pro lidská práva Nada Našífová.

Německo se zavázalo přijmout na 25 tisíc Afghánců, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí po srpnovém převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Taliban. Jde o více než polovinu z celkového počtu, který slíbily přijmout členské země Evropské unie, uvádí agentura Reuters s odvoláním na dosud neveřejný dokument Evropské komise.

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.