Taliban strana 3 z 5

Afghánky nebudou moci cestovat samy dál než na vzdálenost 72 kilometrů. Na delších cestách je musí doprovázet příbuzný muž. Oznámilo to v neděli radikální hnutí Taliban, jež Afghánistánu znovu vládne od srpna. V doporučení, z nějž citovala agentura AFP, také Taliban požaduje, aby řidiči do svých vozidel brali ženy jenom tehdy, jsou-li zahalené „islámským závojem“.

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.

Nafta, která je zapotřebí pro výrobu kyslíku pro koronavirové pacienty, došla. Stejně tak došly zásoby desítek základních léků. Zaměstnanci nemocnice stále chodí do práce, přestože nedostali už několik měsíců zaplaceno a mají problémy vyjít s penězi. Takový je úděl Afghánsko-japonské nemocnice pro infekční onemocnění, jediného zařízení pro péči o pacienty s covidem-19 pro čtyři miliony lidí, kteří žijí v afghánském hlavním městě Kábulu, napsala agentura AP.

Islamisté z hnutí Taliban v srpnu ovládli Afghánistán, a do Česka tak bylo v rámci záchranné akce dopraveno více než sto lidí. O jejich integraci do české společnosti vyprávěl v pořadu Události, komentáře vedoucí oddělení Státního integračního programu Radim Prahl.

Hnutí Taliban od svého srpnového nástupu k moci zabilo nejméně 72 příslušníků bývalých afghánských bezpečnostních sil a dalších lidí spojených s Američany podporovanou vládou. Uvedla to zástupkyně vysoké komisařky OSN pro lidská práva Nada Našífová.

Německo se zavázalo přijmout na 25 tisíc Afghánců, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí po srpnovém převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Taliban. Jde o více než polovinu z celkového počtu, který slíbily přijmout členské země Evropské unie, uvádí agentura Reuters s odvoláním na dosud neveřejný dokument Evropské komise.

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Talibanské úřady vyzvaly afghánské televize, aby přestaly vysílat seriály, kde vystupují ženy. Novinářky na obrazovkách mají nosit závoj. Příslušné nařízení, označované za „náboženskou směrnici“, podle agentury AFP vydalo v neděli talibanské ministerstvo pro podporu ctnosti a prevenci neřesti. Je to podle AFP poprvé, co se tato státní instituce snaží regulovat televizi od doby, kdy se radikální hnutí Taliban vrátilo v polovině srpna k moci.

Islamistické hnutí Taliban, které se v srpnu ujalo moci v Afghánistánu, poté co svrhlo Západem podporovanou vládu, zakázalo dívkám navštěvovat střední a vysoké školy a ženám placené zaměstnání. Afghánské úřady se pokusily ujistit obyvatele i zahraniční pozorovatele, že lidská práva budou v zemi zajištěna, jakmile budou vyjasněny podrobnosti o tom, jak to udělat v souladu s islámským právem. Většina veřejných vysokých škol nyní nefunguje vůbec nebo jen částečně. Po více než třech měsících vlády Talibanu se nic nevyjasnilo a skepse se i s ohledem na léta 1996 až 2001 prohlubuje. Ženy a dívky se obávají, že se do škol a do práce již nikdy nedostanou.

Pákistánská vláda dosáhla dohody o „úplném příměří“ s bojovníky islamistického hnutí Taliban působícími v zemi. Podle agentury Reuters to oznámil pákistánský ministr pro informace Favad Čaudhrí. Klid zbraní podle mluvčího pákistánské odnože Talibanu potrvá měsíc a mohl by poskytnout prostor pro dojednání ucelenější mírového dohody, která by mohla pomoci ukončit roky krvavých násilností.

Během dvaceti let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Taliban sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se talibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.

Organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku pro Afghánistán, kde se humanitární krize prohloubila poté, co se moci ujal Taliban. Města v zemi jsou zaplavena prchajícími z venkova a obrovské množství obyvatel se snaží utéct do okolních států. Téměř každé druhé dítě do pěti let trpí podvýživou. Humanitární pomoc potřebuje až polovina obyvatel. Podle koordinátora projektů v Afghánistánu z Člověka v tísni Jana Šindeláře se naplňují nejčernější scénáře, o kterých organizace uvažovala.

Už dva měsíce čekají starší afghánské dívky na to, až se budou moci vrátit do škol a na univerzity. Islámské hnutí Taliban, které se v létě chopilo moci v zemi, totiž na začátku září umožnilo u starších ročníků návrat do lavic pouze chlapcům. Zástupci nové vlády tvrdí, že dívkám studium znovu umožní, až se jim podaří zajistit vhodné podmínky.

Nejméně patnáct obětí a 34 zraněných si vyžádal úterní výbuch u největší vojenské nemocnice v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury Reuters to řekl bezpečnostní představitel vládnoucího hnutí Taliban, který si nepřál být jmenován. Svědci uvedli, že slyšeli dvě silné exploze doprovázené střelbou.

Obyvatelé Afghánistánu čelí vysoké nezaměstnanosti a stále hlubší humanitární krizi. OSN odhaduje, že po létu ozbrojených konfliktů skončilo na předměstích Kábulu na padesát tisíc Afghánců, kteří v provinciích přišli o domovy. V těžké situaci jsou většinou ženy s dětmi či staří lidé. Mnozí jsou odkázaní na žebrotu.

Americké tajné služby se domnívají, že odnož teroristické organizace Islámský stát Chorásán v Afghánistánu (IS-K) má v úmyslu zaútočit na Spojené státy a bude toho schopna již za šest měsíců. Americkým zákonodárcům to v úterý řekl náměstek ministra obrany Colin Kahl. Podotkl přitom, že si není jistý tím, zda proti IS-K zasáhne hnutí Taliban, které Afghánistán ovládlo po odchodu amerických vojsk.

Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Taliban. Brusel uvedl, že hodlá s novou vládou v Afghánistánu komunikovat, nemá ale v plánu ji uznat.

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Nejméně 47 lidí zahynulo a více než sedm desítek dalších utrpělo zranění při explozích v šíitské mešitě v jihoafghánském městě Kandahár. Vyplývá to z informací agentury AP, která se odvolává na místní zdravotnické zdroje. Podle představitele islamistického hnutí Taliban, které je v Afghánistánu od poloviny srpna u moci, se mešita v centru Kandaháru stala v době modliteb terčem sebevražedného útoku.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Za „upřímné a profesionální“ označilo americké ministerstvo zahraniční rozhovory s delegací radikálního hnutí Taliban. Vysocí představitelé USA a islamistického hnutí jednali v sobotu a v neděli v katarském Dauhá. Jednalo se o první osobní setkání mezi zástupci obou stran od srpnového návratu Talibanu k moci v Afghánistánu. Americká strana znovu zdůraznila, že schůzka neznamená uznání nového afghánského režimu ze strany USA a že hnutí bude posuzovat podle jeho činů, informovala agentura Reuters.

Noví afghánští vůdci z řad Talibanu před více než měsícem svrhli vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Takzvaný Islámský stát (IS) od nich přitom převzal mnoho strategií, kterými se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala agentura Reuters.

Nejméně padesát pět mrtvých a 140 zraněných si podle nové bilance vyžádala páteční exploze, která otřásla šíitskou mešitou v severoafghánské provincii Kunduz. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nemocniční zdroje. Výbuch, který nastal v době pátečních modliteb, způsobil sebevražedný atentátník, uvedl podle AFP regionální představitel Talibanu pro kulturu a informace Matiulláh Rúhání. K útoku se odpoledne přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), píše agentura Reuters.