Taliban strana 3 z 5

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Talibanské úřady vyzvaly afghánské televize, aby přestaly vysílat seriály, kde vystupují ženy. Novinářky na obrazovkách mají nosit závoj. Příslušné nařízení, označované za „náboženskou směrnici“, podle agentury AFP vydalo v neděli talibanské ministerstvo pro podporu ctnosti a prevenci neřesti. Je to podle AFP poprvé, co se tato státní instituce snaží regulovat televizi od doby, kdy se radikální hnutí Taliban vrátilo v polovině srpna k moci.

Islamistické hnutí Taliban, které se v srpnu ujalo moci v Afghánistánu, poté co svrhlo Západem podporovanou vládu, zakázalo dívkám navštěvovat střední a vysoké školy a ženám placené zaměstnání. Afghánské úřady se pokusily ujistit obyvatele i zahraniční pozorovatele, že lidská práva budou v zemi zajištěna, jakmile budou vyjasněny podrobnosti o tom, jak to udělat v souladu s islámským právem. Většina veřejných vysokých škol nyní nefunguje vůbec nebo jen částečně. Po více než třech měsících vlády Talibanu se nic nevyjasnilo a skepse se i s ohledem na léta 1996 až 2001 prohlubuje. Ženy a dívky se obávají, že se do škol a do práce již nikdy nedostanou.

Pákistánská vláda dosáhla dohody o „úplném příměří“ s bojovníky islamistického hnutí Taliban působícími v zemi. Podle agentury Reuters to oznámil pákistánský ministr pro informace Favad Čaudhrí. Klid zbraní podle mluvčího pákistánské odnože Talibanu potrvá měsíc a mohl by poskytnout prostor pro dojednání ucelenější mírového dohody, která by mohla pomoci ukončit roky krvavých násilností.

Během dvaceti let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Taliban sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se talibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.

Už dva měsíce čekají starší afghánské dívky na to, až se budou moci vrátit do škol a na univerzity. Islámské hnutí Taliban, které se v létě chopilo moci v zemi, totiž na začátku září umožnilo u starších ročníků návrat do lavic pouze chlapcům. Zástupci nové vlády tvrdí, že dívkám studium znovu umožní, až se jim podaří zajistit vhodné podmínky.

Nejméně patnáct obětí a 34 zraněných si vyžádal úterní výbuch u největší vojenské nemocnice v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury Reuters to řekl bezpečnostní představitel vládnoucího hnutí Taliban, který si nepřál být jmenován. Svědci uvedli, že slyšeli dvě silné exploze doprovázené střelbou.

Obyvatelé Afghánistánu čelí vysoké nezaměstnanosti a stále hlubší humanitární krizi. OSN odhaduje, že po létu ozbrojených konfliktů skončilo na předměstích Kábulu na padesát tisíc Afghánců, kteří v provinciích přišli o domovy. V těžké situaci jsou většinou ženy s dětmi či staří lidé. Mnozí jsou odkázaní na žebrotu.

Americké tajné služby se domnívají, že odnož teroristické organizace Islámský stát Chorásán v Afghánistánu (IS-K) má v úmyslu zaútočit na Spojené státy a bude toho schopna již za šest měsíců. Americkým zákonodárcům to v úterý řekl náměstek ministra obrany Colin Kahl. Podotkl přitom, že si není jistý tím, zda proti IS-K zasáhne hnutí Taliban, které Afghánistán ovládlo po odchodu amerických vojsk.

Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Taliban. Brusel uvedl, že hodlá s novou vládou v Afghánistánu komunikovat, nemá ale v plánu ji uznat.

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Nejméně 47 lidí zahynulo a více než sedm desítek dalších utrpělo zranění při explozích v šíitské mešitě v jihoafghánském městě Kandahár. Vyplývá to z informací agentury AP, která se odvolává na místní zdravotnické zdroje. Podle představitele islamistického hnutí Taliban, které je v Afghánistánu od poloviny srpna u moci, se mešita v centru Kandaháru stala v době modliteb terčem sebevražedného útoku.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Za „upřímné a profesionální“ označilo americké ministerstvo zahraniční rozhovory s delegací radikálního hnutí Taliban. Vysocí představitelé USA a islamistického hnutí jednali v sobotu a v neděli v katarském Dauhá. Jednalo se o první osobní setkání mezi zástupci obou stran od srpnového návratu Talibanu k moci v Afghánistánu. Americká strana znovu zdůraznila, že schůzka neznamená uznání nového afghánského režimu ze strany USA a že hnutí bude posuzovat podle jeho činů, informovala agentura Reuters.

Noví afghánští vůdci z řad Talibanu před více než měsícem svrhli vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Takzvaný Islámský stát (IS) od nich přitom převzal mnoho strategií, kterými se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala agentura Reuters.

Nejméně padesát pět mrtvých a 140 zraněných si podle nové bilance vyžádala páteční exploze, která otřásla šíitskou mešitou v severoafghánské provincii Kunduz. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nemocniční zdroje. Výbuch, který nastal v době pátečních modliteb, způsobil sebevražedný atentátník, uvedl podle AFP regionální představitel Talibanu pro kulturu a informace Matiulláh Rúhání. K útoku se odpoledne přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), píše agentura Reuters.

Vlády v Kábulu se mění, výnosný obchod s afghánským opiem však zůstává a dokonce se mu daří lépe než kdy dřív. Proti produkci omamné látky se v minulosti stavěli prozápadní lídři země a oficiálně ji zakazuje i hnutí Taliban. Centrum pěstování máku a obchodu s opiem se přitom nachází v jeho tradiční baště, v provincii Kandahár.

Afghánští tlumočníci, kteří pracovali pro Nizozemsko, dostali od Talibanu obsílku s požadavkem, aby předstoupili před soud. Islamistické hnutí v dopisech hrozí i rodinám tlumočníků, uvedla nizozemská veřejnoprávní televize NOS.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Vlivní afghánští uživatelé sociálních sítí, kteří byli v minulosti kritičtí k Talibanu, mažou z internetu své fotografie i tweety či celé účty na sociálních platformách. Činí tak ze strachu, že by se na ně mohlo zaměřit islamistické hnutí, které v polovině srpna uchvátilo moc v zemi, informovala zpravodajská stanice BBC.

Rychlost, s jakou letos v srpnu v boji proti radikálnímu hnutí Taliban padly afghánské vládní síly, Pentagon překvapila. Před senátním výborem pro armádu to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Kromě něj o odchodu amerických vojáků z Afghánistánu vypovídali i nejvyšší představitelé armády. Austin zároveň přiznal, že závěr nejdelší americké války provázely chyby, včetně korupce a upadající morálky mezi afghánskými vojáky.

Afghánské radikální hnutí Taliban zakázalo holičům v provincii Hílmand holit nebo zastřihovat vousy, protože to odporuje jejich interpretaci islámského práva. Každý, kdo toto nařízení poruší, bude potrestán, napsal s odvoláním na náboženskou policii hnutí zpravodajský server BBC News. Také někteří holiči v hlavním městě Kábulu uvedli, že dostali podobná nařízení.

Radikální islamistické hnutí Taliban navzdory své žádosti nedostalo možnost vystoupit na nynějším zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Za Afghánistán bude v pondělí hovořit dosavadní afghánský velvyslanec při OSN Ghulám Isákzáí. Podle agentury DPA to oznámil mluvčí OSN Stéphan Dujarric.

Taliban pověsil na hlavním náměstí v západoafghánském městě Herát na jeřáb mrtvé tělo, oznámila agentura AP s odvoláním na svědka. Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavena na dalších náměstích ve městě. Talibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie ji zabila. Taliban se zatím oficiálně nevyjádřil.