Britské speciální síly se v Afghánistánu podle BBC podílely na podezřelých zabitích

Příslušníci britských speciálních jednotek SAS se v Afghánistánu podíleli na podezřelých zabitích. Týmy SAS údajně zabíjely neozbrojené zajatce a falšovaly důkazy v hlášeních nadřízeným, konkrétně například umístěním zbraně k tělu zabitého na místě provedené akce, aby to vypadalo, že oběť byla ozbrojená. Podle investigace BBC, o níž stanice informovala v úterý na webu, britské jednotky takto údajně za půl roku zabily 54 osob.

BBC analyzovala stovky stran provozních dokumentů SAS včetně hlášení z razií a přepadových misí v afghánské provincii Hílmand v letech 2010 a 2011. Jednotlivci, kteří sloužili s týmy SAS, vypověděli, že viděli příslušníky SAS zabíjet neozbrojené lidi při nočních raziích a pak k tělu mrtvého umístit zbraň. Několik zdrojů BBC řeklo, že týmy SAS mezi sebou soutěžily v tom, který provede více zabití.

Z interní e-mailové komunikace v nejvyšších místech speciálních jednotek vyplývá, že vedení mělo určitá podezření, ale nic neohlásilo vojenské policii, ačkoliv to je zákonná povinnost. Ministerstvo obrany konkrétní obvinění nekomentovalo a uvedlo, že „odmítnutí komentáře by nemělo být vykládáno jako přijetí pravdivosti (těchto) obvinění“.

Mluvčí ministerstva obrany BBC řekl, že britské jednotky v Afghánistánu sloužily odvážně a profesionálně a „podle těch nejvyšších standardů“.

Cílem útoků mohli být i civilisté

Jednotka SAS, na kterou se BBC soustředila primárně, operovala v provincii Hílmand, jedné z nejbezpečnějších v Afghánistánu, kde byly časté bombové útoky a ozbrojené přepady příslušníků Talibanu. SAS odpovídala operacemi ve snaze „zabít nebo zajmout“ velitele Talibanu a také se snažila narušovat sítě výrobců bomb.

Operace standardně vypadaly tak, že lidé ze zpravodajské služby identifikovali cíle a SAS pak v noci v oblasti provedla razii. Nejmenovaný zaměstnanec zpravodajské služby přítomný u výběru cílů v roce 2011 ovšem uvedl, že na seznamech se snadno mohli objevit i civilisté, jelikož jejich sestavování bylo problematické a uspěchané.

„Zaměstnanci dali dohromady seznam lidí, kteří podle nich patřili k Talibanu. Po krátké diskuzi byl SAS předán rozkaz ,zabít nebo zajmout‘,“ uvedl zdroj a pokračoval: „Neznamenalo to rovnou ,zabijte je všechny‘, ale rozhodně byli pod tlakem. Soudy nad lidmi byly vykonávány rychle,“ dodal zpravodajec.

Podezřelé opakování

Když jednotka, obvykle s využitím vrtulníku, dorazila na místo, vyvedla všechny z budovy ven a svázala jim ruce. Jednoho ze zajatců, muže, pak vzali zpět do budovy, aby asistoval při prohlídce domu, což je běžný postup, uvedla BBC. Důstojníkům speciálních jednotek začalo být později podezřelé, jak často se v hlášeních o razii objevuje, že dotyčný se při prohledávání domu pokusil na příslušníky SAS například zaútočit granátem, „natahoval se po pušce za závěsem“, nebo „sáhl za matraci, vytáhl granát a pokusil se jej hodit“, takže bylo nutné jej zneškodnit.

„Naštěstí (ten granát) ale nevybuchl,“ stojí v interní e-mailové komunikaci vedení SAS. „To už je po osmé, co se to stalo… To prostě nevymyslíš“, psali si mezi sebou důstojníci vedení speciálních jednotek. V jiných e-mailech hovoří o zprávách z misí jako o „neuvěřitelných“ a mluví o „posledním masakru“ jednotky SAS.

Žádné z podezření a důkazů však nebylo předáno vojenské policii. Podle zjištění BBC byly obavy důstojnického sboru založeny do složky s názvem „Neoficiální informace o mimosoudních zabitích“, která byla přístupná jen několika vysoce postaveným důstojníkům. Inkriminovanému týmu SAS bylo v Afghánistánu povoleno nasazení na dalších šest měsíců v roce 2012.

Armáda údajně bránila ve sběru důkazů

Novináři BBC navštívili několik domů, kde vojáci SAS provedli v letech 2010 a 2011 razie, při nichž došlo podle hlášení k přestřelce. BBC po konzultaci s balistickými experty uvádí, že stopy po kulkách necelého půl metru od země ve stěně domů naznačují mnohem spíše zabití popravením než vzájemnou střelbu.

V roce 2014 zahájila vojenská policie operaci Northmoor zaměřenou na šest set údajných přečinů, kterých se dopustily britské jednotky v Afghánistánu, včetně zabití provedených SAS. Vyšetřovatelé ale BBC řekli, že britská armáda jim bránila ve sběru důkazů. Operace Northmoor byla v roce 2017 omezena a v roce 2019 zcela uzavřena.

Podle ministerstva obrany nebyly nalezeny žádné důkazy o kriminálních činech. Členové investigativního týmu vojenské policie ale toto tvrzení odmítají.

Zpráva BBC o údajných přečinech britské SAS není první svého druhu. V Austrálii například soudní vyšetřování v roce 2020 přineslo důkazy o devětatřiceti nezákonných zabitích provedených členy australských speciálních jednotek v Afghánistánu i používání metody nastražené zbraně k ospravedlnění zabití. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...