V Afghánistánu sílí odpor žen proti zatím poslednímu nařízení hnutí Taliban. To po nich požaduje, aby se vždy, když opouští domov, povinně zahalovaly burkou. Přestože hnutí po uchvácení moci slibovalo, že se lidé nemusí obávat významných změn, zvláště ve vztahu k ženám postupně přitvrzuje. Ty ale hledají způsoby, jak nařízení obejít.
Zatímco se jedny dívají na svět jen skrz mřížku v povinné burce, jiné si tvář halí chirurgickou rouškou. Jde o spíše symbolický odpor vůči dalšímu omezení ženských práv a svobod, které přichází ze strany radikálního hnutí Taliban.
Zvláště u mladých, které poslední vládu radikálů nezažily na vlastní kůži, ale jejich nařízení o prosazování cudnosti narazila na odpor. „Nejprve chtěli, abychom nosily hidžáb, což je jen dlouhý šátek. Pak přidali rukavice a zakázali boty na podpatku. Teď chtějí, abychom mohly ukázat jen oči,“ řekla anonymně obyvatelka Kábulu.
Další obyvatelka hlavního města dodala: „Islám ženám nepřikazuje nosit burku. Nezakazuje, abychom ukazovaly tvář. Můžou mě klidně i mučit, ale burku si nikdy neobléknu.“
Omezeno je i cestování a přístup ke vzdělání
Nejde ale jen o oblékání. Taliban zakázal ženám cestovat dál než 72 kilometrů od domova, a i to pouze s mužským doprovodem. Omezil také přístup ke vzdělání. Část základních a naprostá většina středních a vysokých škol zůstala pro ženy uzavřená a sednout nesmějí ani za volant.
Aktivistka za ženská práva Kathúl Farúdová to dává do souvislostí. „Dvacet let Taliban bojoval, aby se ženy zase zavíraly doma. Chtějí nás zamknout a umlčet. Nechtějí, abychom pracovaly nebo chodily do školy. Moc naděje nám nezbývá, protože se o nás světová veřejnost už nezajímá.“
Obejít pravidla pomáhají chirurgické roušky či tajné školy
Ženy se ale nechtějí vzdát svých práv snadno. Podobně, jako se chirurgickými rouškami snaží obejít příkazy k zahalování, pro dívky zakládají tajné školy. Tam se mohou učit například angličtinu, kterou Taliban z osnov vyškrtl.
„Chci se naučit anglicky, abych mohla zlepšit svůj život,“ říká žákyně tajné školy. Odpor a obcházení nařízení se zatím trestá pokutami nebo mírnějšími tresty. Nejen ženy se ale obávají, že se stále výraznějším omezováním práv a silnějším prosazováním radikálního islámu ze strany Talibanu se postupně vrátí i jeho pověstná brutalita.
Vědecký pracovník a odborník na Střední Asii z Univerzity Karlovy Slavomír Horák v pořadu Horizont ČT24 řekl, že Taliban se zřejmě bude snažit prosazovat velmi konzervativní vize, jak má vypadat ženská otázka. „Je to určitý návrat ke konzervativismu, který známe z 90. let.“
Na druhou stranu je Taliban už více zapojen do globálních procesů, obchodních či politických. Tedy nedojde k úplnému návratu do 90. let.
Dvě hlavní soupeřící skupiny o moc v zemi, Taliban a Islámský stát, mají navíc podobný pohled na ženskou otázku. Považují ji za odraz vlivu západních hnutí, který není žádoucí.
