Taliban strana 5 z 5

Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.

Z mezinárodního letiště v Kábulu odletělo několik vnitrostátních spojů státní letecké společnosti Ariana Afghan Airlines. Agentuře AP to řekl zástupce letiště, skrz které byly v posledních týdnech evakuovány desítky tisíc lidí. V polovině srpna ovládlo většinu Afghánistánu islamistické hnutí Taliban. V posledních dnech se bojuje o údolí Pandžšír. Tamní vůdce odboje Ahmad Masúd podle agentury Reuters uvedl, že je ochoten jednat o ukončení bojů. Hovořit s islamisty chce i německá kancléřka Angela Merkelová o evakuacích svých spolupracovníků.

Chaotický odchod z Afghánistánu ukázal selhání komunikace v Česku i Severoatlantické alianci, řekli v Otázkách Václava Moravce předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Hovořili také o situaci na východních hranicích Polska. Západ se podle exministra nyní musí sjednotit a Evropská unie musí neprodyšně uzavřít vnější hranice. Fischer zdůraznil, že uprchlíci se stali nástrojem vydírání ze strany běloruského režimu.

Taliban tvrdí, že jeho vláda zastaví produkci opia. Podle expertů je to ale v podstatě nemožné, zvlášť kvůli zhoršující se ekonomické situaci země. Boj s produkcí návykových látek tak může být kartou při vyjednávání nových vládců země se Západem. Evropské úřady varují, že vedle opiátů se Afghánistán stává také základnou produkce syntetických drog – hlavně metamfetaminu.

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo v Kábulu při oslavné střelbě, když bojovníci Talibanu oznámili údajné dobytí provincie Pándžšír, kde se opevnili jeho odpůrci. Ti tvrdí, že provincie nepadla, a stále se o její nadvládu vedou boje, napsala agentura Reuters. Podle katarského velvyslance v Afghánistánu se v Kábulu podařilo obnovit provoz letiště. Rovněž v afghánské metropoli příslušníci speciálních jednotek Talibanu střelbou do vzduchu rozehnali protest žen požadujících po nových vládcích země rovná práva.

Na pražském Vítkově v pátek oficiálně skončila mise české armády v Afghánistánu. Za necelých dvacet let na ní sloužilo přes 11 500 vojáků, 14 z nich nepřežilo. „Pocity jsou vždycky složité, a je to o to horší, když ty vojáky znáte. Několik z nich bylo mými přáteli. V minulosti jsme sloužili u jedné jednotky,“ uvedl v Událostech, komentářích armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata.

Taliban spustil rozsáhlou ofenzivu proti údolí Pándžšír, kde se opevnila Fronta národního odporu. Hnutí tvrdí, že oblast ovládlo, odpůrci to ale popírají. Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek s Talibanem jednat, dle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella to ale neznamená, že by se chystala uznat vládu islamistů. V jejím čele by měl podle zdrojů agentury Reuters stanout Abdul Ghaní Baradar.

Vzpomínkou na padlé vojáky a slavnostním nástupem na pražském Vítkově česká armáda symbolicky ukončila své působení v Afghánistánu. Pietní připomínky zahraniční mise, na které sloužilo asi jedenáct a půl tisíce českých vojáků, se účastnili ústavní činitelé, zástupci armády i současní a bývalí vojáci, kteří v Afghánistánu působili. Doprovázel ji přelet vojenské techniky nebo výstava o historii mise.

Taliban hledá v Afghánistánu novou formu vlády, demokracii předem vyloučil. Už nyní je jisté, že nejvyšším náboženským i politickým lídrem se stane vůdce hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. V současném mezidobí v zemi panuje chaos – část bank je zavřených a úředníci ze strachu před hnutím odmítají chodit do práce. Zemi proto řídí narychlo ustavené výbory. OSN mezitím oznámila, že obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v práci.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.

Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Taliban ještě letos, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Taliban po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů.

Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.

Prezident Joe Biden vystoupil před Američany s proslovem o Afghánistánu. Vysvětloval, proč se rozhodl termín stažení jednotek posunout z původního prvního května na konec srpna. Zdůvodnil to tím, že situace byla extrémně složitá a také měl k dispozici jiné informace, ze kterých vycházel. Z těch vyplývalo, že afghánská armáda bude moci dlouhodobě bojovat s hnutím Taliban, proto Američané nemusí spěchat. Prezident za chaotický odchod přijal plnou zodpovědnost.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Čeští vojáci se z mise v Afghánistánu začali stahovat už letos v květnu. V zemi tak působili celkem devatenáct let, šlo o jejich historicky nejdelší nasazení v zahraničí. Během výkonu práce jich za tu dobu zemřelo čtrnáct.

Spolu s tím, jak poslední americké letouny přeletěly pohoří Hindúkuš, americký prezident Joe Biden splnil předvolební slib ukončit nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP. Ruský tisk pak označuje stažení amerických vojsk z Afghánistánu jako ponížení velmoci. Reuters poznamenal, že konec tohoto válečného zapojení USA v zemi s sebou přináší každopádně řadu otázek pro amerického prezidenta a jeho administrativu.

Před návratem Talibanu uprchly z Afghánistánu stovky výše postavených nebo mediálně proslavených žen. Jednou z nich je i moderátorka zpravodajské televize Tolo News Behešta Arghandová. Jsou to jen dva týdny, kdy ČT informovala o jejím interview s prominentním zástupcem islamistického hnutí. Nakonec ani ona neuvěřila jeho vstřícným slovům a zmizela ze země.

Z Afghánistánu v noci odletěli poslední američtí vojáci. Generál Frank McKenzie přiznal, že nezvládli evakuovat všechny osoby, které chtěli. Dříve v pondělí se kábulské letiště stalo terčem raketového útoku, střely ale zlikvidoval protiraketový systém, informovala agentura Reuters. Žádné americké ztráty nebyly hlášeny. K útoku se přihlásil takzvaný Islámský stát.

Dostat se z Afghánistánu je v těchto dnech zájmem statisíců lidí. Návrat extremistického hnutí Taliban je hrozbou nejen pro všechny, kdo spolupracovali s minulým režimem, ale i pro ty, kdo odmítají přísná náboženská pravidla. Česko s dalšími spojeneckými zeměmi se pokusilo zachránit své spolupracovníky, je to však jen část těch, kterým hrozí smrt. O situaci v Afghánistánu pro Reportéry ČT natáčeli Markéta Kutilová a Tomáš Vlach.

Spojené státy provedly v Kábulu letecký útok na vozidlo, při němž eliminovaly hrozbu sebevražedného útoku na mezinárodní letiště. Podle agentury AP to povrdil mluvčí americké armády. O cíleném útoku, jehož terčem byli atentátníci z řad teroristické organizace Islámský stát (IS), dříve podle agentur informovali nejmenovaní američtí činitelé i radikální islamistické hnutí Taliban, které před dvěma týdny Afghánistán ovládlo.

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Evakuace civilistů z Kábulu po čtvrtečním útoku u letiště zrychlila, uvedla agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Sebevražedný útok si dle některých médií odvolávajících se na afghánské ministerstvo zdravotnictví či další činitele vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů a třinácti amerických vojáků. Podle USA bombu odpálil jen jeden útočník. Napětí panuje i na hranici Afghánistánu s Pákistánem.