Afghánistán patří k nejchudším zemím světa, ale pod zemí skrývá nerostné suroviny za bilion dolarů. Taliban doufá, že do jejich těžby a rozvoje země masivně zainvestuje Čína. Ta už novým vládcům slíbila humanitární pomoc za 31 milionů dolarů (665 milionů korun). Peking označil nástup radikálního hnutí k moci za konec anarchie a dobrou zprávu pro válkami zdevastovanou zemi.
Čínské ambice v Afghánistánu rostou. Peking lákají jeho zásoby surovin i strategická poloha
Horizont ČT24: Čínské ambice v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Čína už oznámila, že Afghánistánu poskytne potraviny nebo vakcíny v hodnotě desítek milionů dolarů. S Talibanem hodlá spolupracovat, pokud neposkytne zázemí teroristům. „Ukončili tři týdny anarchie v Afghánistánu a je to pro Afghánistán zásadní krok k obnově pořádku a k poválečné rekonstrukci,“ zhodnotil převzetí moci Talibanem mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin.
Za vstřícným postojem se skrývají čínské ekonomické zájmy. „Ale klíčový aspekt je určitá stabilita. Protože jestli se Číňané něčeho obávají, je to nestabilní Afghánistán, z něhož se stane 'rejdiště teroristických bojůvek', které budou odcházet přímo na hranici i do Číny. To samozřejmě není čínský zájem,“ uvedl v Horizontu ČT24 sinolog Univerzity Palackého Ondřej Kučera.
Až po jisté stabilizaci země může z čínského pohledu dojít ke strategické spolupráci, těžbě surovin a dalším obchodním kontaktům. Kučera připomíná, že Peking nyní buduje dopravní tepnu směrem do Pákistánu a právě propojení přes Afghánistán by otevřelo další cesty pokračovat směrem na Írán a dál. „Takže pro Čínu je to několikasměrná strategická iniciativa,“ poukazuje.
Afghánistán v regionálním kontextu
Zásoby mědi
V letech 2008 a 2011 spustila Čína v Afghánistánu dva velké projekty, ani jeden ale tehdy neuspěl, částečně kvůli špatné bezpečnostní situaci. „Ale je třeba říci, že ty projekty - měděné doly a ropná pole – jsou otázkou dlouhodobé investice z pohledu Číny. Vnímají to tak, že si pořídili koncese a součástí vyjednávání s Talibanem určitě bude to, že si koncese podrží a jakmile bude situace stabilizovaná, budou tyto dva projekty rozvíjet a budou rozvíjet i další,“ očekává sinolog s tím, že zejména měď je strategickou surovinou budoucnosti a jeho bohatá naleziště v Afghánistánu jsou pro Peking mimořádně důležitá.
Čína podle něj vsadí na taktiku, která se jí už osvědčila na mnoha místech v Africe i Asii a své zájmy bude v Afghánistánu prosazovat výhradně prostřednictvím jüanu či dolaru. „Pokud by do Afghánistánu vstoupila vojensky jako Amerika a předtím Sovětský svaz, vylámala by si zuby úplně stejně,“ tuší Kučera.
„Na druhou stranu – protože Afghánistán leží na čínských hranicích, bude to pro Peking složitější v situaci, kdy by nebyl stabilní, začal by se v něm rozvíjet Islámský stát a začal by kooperovat s některými skupinami v čínském vnitrozemí. V takovém případě by Číňané asi měli ambici zasáhnout. A to by se jim nemuselo vyplatit,“ uzavírá sinolog.