V Afghánistánu je bezpečněji, jen protože neútočí Taliban, hodnotí velvyslanec

Nahrávám video
Události, komentáře: Nejhorší vizitkou Talibanu je porušování práv žen a menšin, hodnotí velvyslanec
Zdroj: ČT24

Český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun hodnotí rok vlády Talibanu po stažení západních jednotek jako neutěšený. Radikální hnutí, které v zemi uchvátilo moc, podle něj nesplnilo podmínky, které mu dalo mezinárodní společenství. Jako největší problém označuje porušování práv žen.

Z podmínek, které dalo minulý rok mezinárodní společenství radikálnímu islamistickému hnutí po jeho nástupu k moci, se podle Balouna moc nesplnilo. „Někde vidíme malé pozitivní kroky, ale bohužel ve většině aspektů pozorujeme spíše negativní posun.“

„Prožívám to po celou tu dobu, protože se účastním jednání s kolegy z Evropské unie i z ostatních států v rámci Spojených národů. Řešíme i afghánské uprchlíky, řešíme stále lidi, které jsme evakuovali,“ popisuje svou práci velvyslanec, který v současnosti úřaduje z Prahy. „Já ty jejich osudy prožívám téměř každý den,“ dodává.

„Dalo by se říct, že v Afghánistánu je bezpečněji, než tomu bylo v předchozím období, ale má to jeden prostý důvod –⁠ hlavní zdroj útoků, Taliban, už neútočí,“ vysvětluje diplomat. Přesto je počet zabitých a raněných lidí za poslední rok přes dva tisíce. Jedná se především o etnické a náboženské menšiny, které se staly cílem násilí takzvaného Islámského státu a dalších džihádistických skupin.

Nejhorší je porušování lidských práv

„Co se týká inkluzivity vlády, tam zatím žádné výsledky nejsou, protože vláda Talibanu je celá z příslušníků Talibanu, z devadesáti procent paštunská. Jsou tam pouze dva zástupci Uzbeků, jeden Tádžik,“ vypočítává Baloun.

Nejhorší stránkou je ale podle velvyslance porušování lidských práv, především práv žen a minorit. „Pokud se nepletu, Afghánistán je jediný stát na světě, kde mají dívky zakázáno chodit do školy ve druhém stupni. To znamená nad šestou třídu.“ Šanci na zlepšení přitom nevidí.

Otázkou podle něj je, zda si Západ dobře vyhodnotil své dvacetileté působení v zemi i způsob odchodu. „Pro nás, pro Českou republiku, je samozřejmě daleko těžší pochopit ten globální rozměr, který mají třeba Spojené státy, a to, co je opravdu vedlo k tomu, že ukončily svoji účast v Afghánistánu, a tím i celá koalice,“ přemítá Baloun.

„Domnívám se, že pro nás by poučení mělo být hlavně v tom, když se pouštíme do akcí podobného typu, abychom dopředu ohodnotili podmínky, předpoklady a dokázali odhadnout výsledky, které to přinese,“ uzavírá český velvyslanec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...