Státní vlajka

Třicátý březen jako Den české vlajky – vládní návrh sněmovna sice zrychleně schválila, Senát jí ho ale vrátil zpět. Podle horní komory stačí jen změnit název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Vlajka s bohatou historií vznikala ještě za prezidenta T.G. Masaryka a u sebe na lodi ji měli legionáři při cestě z Vladivostoku do Terstu. Po zániku Československa převzala vlajku Česká republika. Slovensko bylo proti, odkazovalo na společný ústavní zákon, který to zakazoval. Návrh na rozšíření významných dnů předložil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož je státní vlajka tuzemským základním symbolem a vyjadřuje nezávislost a svrchovanost Česka. Senátoři nicméně záměr nepodpořili, například místopředseda senátního ústavně-právního výboru Stanislav Balík (nestr.) ho označil za „lacinou vlnu národovectví“. Přesto premiér vyzval úřady, aby vlajky vyvěsily.

Senát rozhodne o rozšíření významných dnů o Den české vlajky. Ten by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) připadnout na 30. března. Žádný ze senátních výborů ale hladké schválení této změny nepodpořil, podle kritiků je nadbytečná. Senátoři by raději upravili název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Horní komora v prvním ani druhém kole nevybrala dalšího člena Rady Českého rozhlasu. Místo tak bude od konce týdne neobsazené do doby, než Senát vyhlásí novou volbu.

Při letošních volbách do sněmovny policie nezaznamenala významné incidenty. Prověřuje ale například případ člověka, který tvrdil, že nevolil, přestože podle záznamu hlas odevzdal. Policie vyšetřuje také krádež státní vlajky nebo incident, kdy pes blokoval voliče před volební místností.