Sněmovna reprezentantů strana 3 z 5

Vyšetřovací výbor americké Sněmovny reprezentantů se v úterý zabýval dalšími výpověďmi o událostech na Kapitolu loni 6. ledna. Zaměřil se na představitele některých amerických států, kteří čelili po prezidentských volbách v roce 2020 tlaku ze strany prezidenta Donalda Trumpa, aby změnili výsledky voleb v jeho prospěch. Najevo vyšly například informace, které ukázaly roli republikánského senátora za stát Wisconsin Rona Johnsona při prosazování falešných Trumpových volitelů.

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu večer schválila zákon, který zvyšuje věkovou hranici pro nákup poloautomatických zbraní z 18 na 21 let a zakazuje prodej velkokapacitních zásobníků. Balík zákonů ovšem podle odborníků nemá šanci získat většinovou podporu v rovnoměrně rozděleném Senátu, píše deník The New York Times. Ke schválení zákonů zpřísňujících kontrolu zbraní vyzval republikány i prezident Joe Biden. Před hlasováním ve Sněmovně vystoupili svědci a přeživší střelby ve škole v texaském městě v Uvalde.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů (948 miliard korun) a o sedm miliard navýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna. Kromě demokratů pro návrh zvedly ruku i tři čtvrtiny zákonodárců z řad republikánů. Kongresmanům poté poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Senát Spojených států schválil i přes pohrůžky republikánů zákon o financování americké vlády do 18. února 2022. Odvrátil tím hrozbu ochromení federálních úřadů a služeb. Senátoři přijali příslušnou legislativu několik hodin poté, co prošla Sněmovnou reprezentantů. Následně opatření podepsal i prezident Joe Biden a zákonodárce z obou politických stran vyzval ke spolupráci na plnohodnotném rozpočtu.

Americký prezident Joe Biden podepsal dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Kongres návrh zákona schválil ve čtvrtek, několik hodin předtím, než vypršela lhůta, kdy by vládě došly prostředky na její operace. Zákonodárci se však neshodli na podobě investic do infrastruktury a hlasování o masivním balíku odložili.

Komise amerického Kongresu, která vyšetřuje útok na Kapitol ze 6. ledna, si předvolala čtyři blízké Trumpovy spolupracovníky. Oznámil to předseda výboru a kongresman za Demokratickou stranu Bennie Thompson. Mezi předvolanými je například bývalý personální šéf Bílého domu Mark Meadows či bývalý Trumpův poradce Steve Bannon. Slyšení se mají uskutečnit v polovině října, uvedla agentura AP.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotu do ulic ve Washingtonu a dalších amerických městech, aby demonstrovaly na podporu volebních práv menšin. Organizátoři se obávají, že volební reformy, které prosazují některé republikánské státy, mohou výrazně ztížit účast příslušníků menšin ve volbách. Pochody se uskutečnily k 58. výročí slavného projevu kazatele a politika Martina Luthera Kinga, který je známý pod názvem I Have a Dream (Mám sen).

Americký Senát ve středu schválil nejtěsnější možnou většinou nezávazné rozpočtové opatření, které má sloužit jako základ pro investice v objemu 3,5 bilionu dolarů, jež prosazuje prezident Joe Biden. Návrh putuje do Sněmovny reprezentantů, která by ho měla schválit bez problémů. Demokraty ale následně čekají měsíce diskuzí o finální podobě investic, proti nimž hlasitě protestují opoziční republikáni.

Spojené státy v sobotu slaví svátek Juneteenth. Pochody, koncerty a demonstrace připomínají osvobození otroků v Texasu v roce 1865. Prezident Abraham Lincoln sice otroctví zrušil o tři roky dříve, mnohé jižanské sáty ale rozhodnutí neuznaly. Afroameričané svátek často vnímají i jako možnost poukázat na rasismus a sociální nespravedlnost, které podle nich neskončily.

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů ve středu odvolali kongresmanku Liz Cheneyovou, ostrou kritičku bývalého prezidenta Donalda Trumpa, ze třetí nejvyšší funkce ve stranické sněmovní hierarchii. S odkazem na vyjádření některých zákonodárců o tom informovala americká média.

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena představila návrh rozpočtu na rok 2022, který stvrzuje ostrý odklon od Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun) znamená zvýšení základního financování proti současnému roku o osm procent. Zahrnuje zvýšení výdajů na boj proti změnám klimatu a násilí páchanému střelnými zbraněmi. A počítá s dalšími miliardovými investicemi do veřejné dopravy a sanace životního prostředí.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podepsal exekutivní příkazy pro větší kontrolu střelných zbraní. Podle něho mají předcházet útokům a masovým vraždám. Zpřísnění se očekávalo a mnozí Američané proto nakupovali dopředu, za březen si v USA pořídili na dva miliony nových zbraní. Více se jich prodalo jen před rokem, kdy lidé takto reagovali na začátek koronavirové pandemie.

Americký Kongres definitivně potvrdil stimulační balíček v hodnotě 1,9 bilionů dolarů (téměř 42 bilionů korun) na podporu pandemií zasažené ekonomiky. Většina Američanů získá 1400 dolarů, pomoc zamíří také k samosprávám či na distribuci vakcín. Jde o první významné vítězství pro prezidenta Joea Bidena a jeden z největších záchranných balíčků v americké historii.

Ve Spojených státech pokračoval třetím dnem proces s exprezidentem Donaldem Trumpem, který čelí obvinění z vyprovokování útoku na Kapitol. Čtvrtek, stejně jako středa, byl vyhrazen pro obžalobu. Prostor tak měli zástupci Sněmovny reprezentantů, kteří plní roli prokurátorů. Pátek a možná i sobota mají být vyhrazeny pro Trumpovy obhájce. Senát pak bude v roli soudců.

Ústavní žaloba na bývalého prezidenta USA dorazí na půdu Senátu v pondělí. Oznámil to předseda demokratické většiny v horní komoře Kongresu Chuck Schumer. Odstartuje tak už druhý soud s Donaldem Trumpem, který je obviněn z podněcování ke vzpouře kvůli útoku jeho příznivců na Kapitol.

Čtyřletý prezidentský mandát Donalda Trumpa končí. Ve středu v poledne tamního času složí prezidentskou přísahu Joe Biden a Trumpa v Bílém domě vystřídá. Republikánský politik touží po tom, aby se na něj vzpomínalo jako na obhájce amerických zájmů ve světě či strůjce mírových dohod na Blízkém východě. Do historie ale vstoupí také jako první prezident, který v mandátu čelil hned dvěma impeachmentům. Opozice mu také vytýká rozdělení americké společnosti.

Amerika pátrá po jménech stoupenců končícího prezidenta Donalda Trumpa, kteří na začátku ledna násilně vtrhli do sídla amerického Kongresu. S identifikací stovek demonstrantů pomáhá veřejnost, výrazně se do vyšetřování zapojila také americká média a investigativní skupina Bellingcat. Procházejí nespočet videozáznamů a fotografií, prohledávají sociální sítě, kontaktují rodiny. Pátrají ale i po lidech, kteří na místě zabránili ještě větší katastrofě. Jak takové veřejné vyšetřování probíhá, přiblížil pořad Newsroom ČT24.

Už v příštím týdnu se uskuteční v hlavním městě Spojených států Washingtonu inaugurace nového prezidenta Joea Bidena. Blížící se událost ale v posledních dnech za Atlantikem zastiňuje hrozba ústavní žaloby na prezidenta odcházejícího – Donalda Trumpa. „Na potvrzení impeachmentu v senátu je potřeba dvoutřetinová většina. V rukou to mají zcela republikáni. Šance tam nepochybně je,“ myslí si amerikanista z New York univerzity v Praze Jakub Lepš, který je kromě pedagogického působení také místostarostou Prahy 11 za TOP 09.

V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.

Některé velké banky a firmy v reakci na napadení Kapitolu pozastavují či přehodnocují posílání příspěvků politickým subjektům, informuje deník The New York Times (NYT). Jiné společnosti už v této souvislosti cílí přímo na zákonodárce, kteří se postavili proti potvrzení výsledku prezidentské volby, nebo ukončují spolupráci s kampaní Donalda Trumpa.

Středeční násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Zraněním způsobeným během vpádu příznivců Donalda Trumpa podlehl policista ze sboru, který areál chrání. Po počátečních nejasnostech to potvrdil samotný sbor. Z několika kanceláří včetně té pro šéfku demokratické většiny Nancy Pelosiovou zmizely počítače. Kvůli vpádu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé, kteří měli na starosti pořádek v areálu Kongresu.

Kongres USA potvrdil výsledek hlasování sboru volitelů, oznámil viceprezident Mike Pence, a završil tak formalizaci volebního vítězství Joea Bidena. Kongresmani zamítli námitky proti volebnímu procesu v Arizoně a Pensylvánii. Další plánované námitky republikánští senátoři stáhli poté, co do budovy na čtyři hodiny vnikl dav příznivců Donalda Trumpa. Ten prostřednictvím mluvčího slíbil spořádané předání moci 20. ledna.