Sněmovna reprezentantů strana 3 z 4

Ve Spojených státech pokračoval třetím dnem proces s exprezidentem Donaldem Trumpem, který čelí obvinění z vyprovokování útoku na Kapitol. Čtvrtek, stejně jako středa, byl vyhrazen pro obžalobu. Prostor tak měli zástupci Sněmovny reprezentantů, kteří plní roli prokurátorů. Pátek a možná i sobota mají být vyhrazeny pro Trumpovy obhájce. Senát pak bude v roli soudců.

Ústavní žaloba na bývalého prezidenta USA dorazí na půdu Senátu v pondělí. Oznámil to předseda demokratické většiny v horní komoře Kongresu Chuck Schumer. Odstartuje tak už druhý soud s Donaldem Trumpem, který je obviněn z podněcování ke vzpouře kvůli útoku jeho příznivců na Kapitol.

Čtyřletý prezidentský mandát Donalda Trumpa končí. Ve středu v poledne tamního času složí prezidentskou přísahu Joe Biden a Trumpa v Bílém domě vystřídá. Republikánský politik touží po tom, aby se na něj vzpomínalo jako na obhájce amerických zájmů ve světě či strůjce mírových dohod na Blízkém východě. Do historie ale vstoupí také jako první prezident, který v mandátu čelil hned dvěma impeachmentům. Opozice mu také vytýká rozdělení americké společnosti.

Amerika pátrá po jménech stoupenců končícího prezidenta Donalda Trumpa, kteří na začátku ledna násilně vtrhli do sídla amerického Kongresu. S identifikací stovek demonstrantů pomáhá veřejnost, výrazně se do vyšetřování zapojila také americká média a investigativní skupina Bellingcat. Procházejí nespočet videozáznamů a fotografií, prohledávají sociální sítě, kontaktují rodiny. Pátrají ale i po lidech, kteří na místě zabránili ještě větší katastrofě. Jak takové veřejné vyšetřování probíhá, přiblížil pořad Newsroom ČT24.

Už v příštím týdnu se uskuteční v hlavním městě Spojených států Washingtonu inaugurace nového prezidenta Joea Bidena. Blížící se událost ale v posledních dnech za Atlantikem zastiňuje hrozba ústavní žaloby na prezidenta odcházejícího – Donalda Trumpa. „Na potvrzení impeachmentu v senátu je potřeba dvoutřetinová většina. V rukou to mají zcela republikáni. Šance tam nepochybně je,“ myslí si amerikanista z New York univerzity v Praze Jakub Lepš, který je kromě pedagogického působení také místostarostou Prahy 11 za TOP 09.

V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.

Některé velké banky a firmy v reakci na napadení Kapitolu pozastavují či přehodnocují posílání příspěvků politickým subjektům, informuje deník The New York Times (NYT). Jiné společnosti už v této souvislosti cílí přímo na zákonodárce, kteří se postavili proti potvrzení výsledku prezidentské volby, nebo ukončují spolupráci s kampaní Donalda Trumpa.

Středeční násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Zraněním způsobeným během vpádu příznivců Donalda Trumpa podlehl policista ze sboru, který areál chrání. Po počátečních nejasnostech to potvrdil samotný sbor. Z několika kanceláří včetně té pro šéfku demokratické většiny Nancy Pelosiovou zmizely počítače. Kvůli vpádu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé, kteří měli na starosti pořádek v areálu Kongresu.

Kongres USA potvrdil výsledek hlasování sboru volitelů, oznámil viceprezident Mike Pence, a završil tak formalizaci volebního vítězství Joea Bidena. Kongresmani zamítli námitky proti volebnímu procesu v Arizoně a Pensylvánii. Další plánované námitky republikánští senátoři stáhli poté, co do budovy na čtyři hodiny vnikl dav příznivců Donalda Trumpa. Ten prostřednictvím mluvčího slíbil spořádané předání moci 20. ledna.

Vpád příznivců Donalda Trumpa do Kapitolu si vyžádal čtyři oběti. Jednu ženu zastřelila policie. Kongres po násilnostech znovu zahájil jednání a potvrdil výsledek prezidentských voleb. Twitter i Facebook zablokovaly účty Trumpa. Zákonodárci chtějí vyšetřit reakci policie v Kapitolu. V reakci na události rezignovali někteří členové vládní administrativy, včetně ministryně dopravy. Nově zvolený prezident Joe Biden ve čtvrtek uvedl, že Trump zneužil rabující dav ve snaze umlčet hlas amerických voličů.

Obě komory amerického Kongresu ve středu přerušily jednání k potvrzení výsledků prezidentských voleb kvůli střetu příznivců prezidenta Donalda Trumpa s policií před budovou Kapitolu. Někteří demonstranti překonali zátarasy a po potyčkách s policisty a ochrannou službou se jim podařilo dostat do budovy. Policie v Kapitolu proti nim zasahovala slzným plynem. Zákonodárci měli plynové masky, ochranka je evakuovala z jednacího sálu. Při potyčkách byla podle médií také postřelena žena, která později podlehla svým zraněním. Šéf místní policie rovněž oznámil, že v průběhu střetu bylo zraněno několik policistů, jeden z nich musel být převezen do nemocnice. Ve městě také začal o půlnoci středoevropského času platit zákaz vycházení.

Americký Senát se přidal ke Sněmovně reprezentantů a přehlasoval prezidentovo veto obranného rozpočtu. Poprvé za čtyři roky úřadování tak Donald Trump bude muset akceptovat zvrácení své snahy odmítnout opatření schválené Kongresem. Proti prezidentovu vetu se postavila i většina jeho republikánů, když pro rozpočet hlasovalo 81 senátorů a proti jich bylo pouze 13, uvedla agentura AP.

Sněmovna reprezentantů schválila zvýšení jednorázové pomoci pro většinu Američanů z 600 na 2000 dolarů. Vyslyšela tak přání Donalda Trumpa. Přehlasovala také prezidentovo veto a schválila zákon o obranném rozpočtu ve výši 740 miliard dolarů (téměř 16 bilionů korun). K oběma předlohám by se měl nyní vyjádřit republikány ovládaný Senát.

Miliony Američanů od soboty nemají nárok na příspěvky v nezaměstnanosti. Donald Trump totiž odmítl schválit podpůrný balík, z něhož se peníze měly vyplácet. Dostatečně prý nepomáhá běžným Američanům, vzkázal z Floridy, kde hraje golf. Žádá, aby se seškrtaly peníze mířící do zahraničí. Podle odhadů ministerstva práce by o podporu mohlo přijít až 14 milionů nezaměstnaných.

Americký Kongres v pondělí večer místního času (v úterý nad ránem SEČ) schválil soubor opatření v objemu asi 900 miliard dolarů (asi 19,4 bilionu korun), jehož cílem je podpořit hospodářství zasažené pandemií covidu-19. Podepsat ho musí už jen prezident Donald Trump, který s ním souhlasí.

Demokratická strana si v americké Sněmovně reprezentantů ziskem tří dalších křesel zajistila očekávanou většinu. Informovala o tom agentura AP, podle které si sice demokraté i do dalšího volebního období kontrolu nad dolní komorou Kongresu udrží, jejich převaha nad republikány se však pravděpodobně ztenčí.

Vedle prezidentských voleb se ve Spojených státech volili také členové Kongresu. Ve Sněmovně reprezentantů prozatím podle prognózy AP vedou demokraté v poměru 214 ku 195. Většinu tvoří 218 hlasů. Volební boj o Senát je vyrovnaný, republikáni a demokraté drží po 48 křeslech ve 100členné horní komoře. Čtyři souboje jsou zatím nerozhodnuté, úplně jasno bude asi až v lednu. V Georgii se totiž budou muset konat dvoje opakované volby, protože ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu. Američané volí 435 reprezentantů a 35 senátorů.

První listopadové úterý se hlavní pozornost upře k prezidentské volbě, v níž úřad obhajuje Donald Trump a postaví se mu Joe Biden. Kromě hlavy exekutivy ale Američané také obmění většinu zákonodárců v Kongresu – konkrétně rozhodnou o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a vymění také třetinu senátorů. Možná ještě důležitější jsou pro běžné životy amerických občanů volby na státní úrovni, kde vzniká naprostá většina zákonů. Volit se budou také soudci nejvyšších soudů a několik států pořádá referenda – třeba v Mississippi si vybírají novou vlajku.

Data jsou jasná: Amerika je čím dál rozmanitější. To by v nadcházejících volbách na první pohled mohlo nahrávat demokratům, které menšiny čím dál víc vnímají jako své ochránce proti představě bělošské nadřazenosti stále živé v mnoha oblastech země. Ostatně z řad demokratů pochází plných 90 procent nebělošských kongresmanů. Situace je však složitější a vstupuje do ní také náboženství, což se nejvýrazněji projevuje u Hispánců.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer řekl, že letošní prezidentské volby odkládat nechce. Nadále má ale podle svých slov obavy, že by problémy mohly způsobit miliony korespondenčních hlasů. Uvedl to několik hodin poté, co se poprvé zmínil o možnosti odložit listopadový výběr hlavy státu, datum je přitom zakotveno v zákoně.

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu odhlasovala, že se z jejího sídla Kapitolu odstraní sochy představitelů a vojáků Konfederace, kteří v americké občanské válce (1861–1865) bojovali mimo jiné za zachování otroctví. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters. Rozhodnutí ale ještě musí potvrdit také Senát.

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek schválila návrh zákona, který má za cíl učinit z federálního okrsku District of Columbia, na jehož území se nachází metropole Washington, 51. stát USA. Poprvé v historii Spojených států se tak některá z komor Kongresu vyslovila pro to, aby bylo federálnímu okrsku přiznáno politické zastoupení a hlasovací práva v Kongresu. Návrh nyní směřuje do Senátu, kde však čelí odporu většinových republikánů.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo trvá na tom, že doporučení prezidentovi Donaldu Trumpovi propustit generálního inspektora ministerstva zahraničí Stevea Linicka nebylo politické a nebylo aktem odvety. Pompeo to v pondělí prohlásil v rozhovoru s deníkem The Washington Post. Trump Linicka zbavil funkce minulý týden v pátek.

Demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů USA schválila předání ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa do Senátu, který se šéfem Bílého domu povede proces. Očekává se, že řízení, ve kterém senátoři Trumpa pravděpodobně osvobodí, začne příští týden v úterý. Sněmovna obžalovala prezidenta ze zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu. Trump obvinění, za která mu hrozí sesazení z funkce hlavy státu, odmítl jako politicky vykonstruovaná.