Muskův tým se začíná zaměřovat na úřad dohlížející na finanční služby

Tým miliardáře Elona Muska, kterého americký prezident Donald Trump pověřil škrty ve státní správě, má po ochromení agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) nový terč, informují americká i světová média. Je jím federální Úřad pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPB), který dohlíží na banky a jiné finanční instituce. Musk naznačil, že chce jeho činnost ukončit, což je již delší dobu cílem republikánských zákonodárců.

Trump krátce po návratu do Bílého domu vyhodil posledního šéfa CFPB Rohita Chopru a pověřil jeho vedením nového ministra financí Scotta Bessenta. Ten podle agentury Reuters okamžitě nařídil pozastavit práci úřadu, který v roce 2011 zřídil Kongres v návaznosti na předchozí finanční krizi. Deník The New York Times (NYT) uvádí, že úřad nemůže být zrušen bez souhlasu legislativy, vláda ale může vymáhání regulací oslabit nebo přerušit.

V pátek v centrále CFPB začali působit Muskovi podřízení, napsal deník The Washington Post. Podle zjištění deníku The Wall Street Journal dostali oprávnění nahlížet do interních systémů, jak se předtím stalo také v jiných vládních složkách. V noci na sobotu přestala fungovat domovská stránka na webu úřadu, zatímco Musk na své sociální síti X zveřejnil vzkaz „CFPB RIP“. RIP je zkratka amerického znění výrazu „odpočívej v pokoji“.

Pozici v čele úřadu zároveň převzal Trumpův dlouholetý spojenec Russell Vought, který znovu vede rozpočtové oddělení Bílého domu. Vought je spoluautorem podrobného plánu pro Trumpův druhý mandát známý jako Project 2025, který v jedné ze svých kapitol vyzývá ke zrušení CFPB. Ten je podle NYT dlouhodobě trnem v oku finančního sektoru a zákonodárců Trumpovy Republikánské strany.

Vought podle některých amerických médií vydal úředníkům pokyn, aby zastavili jakákoli probíhající vyšetřování a přerušili dozor nad bankami a kontakty se všemi zainteresovanými stranami. Podle deníku NYT tím potvrdil dřívější Bessentovy instrukce a v zásadě zastavil chod agentury.

Samotný dočasný šéf úřadu pak v prohlášení uvedl, že orgán nepřijme další várku peněz z federálního rozpočtu, protože není potřebná pro výkon jeho činnosti. „Aktuální zůstatek úřadu ve výši 711,6 milionu dolarů je ve skutečnosti v současných fiskálních podmínkách nadměrný,“ sdělil Vought.

CFPB má chránit spotřebitele

CFPB o víkendu nereagoval na žádosti médií o vyjádření k probíhajícím změnám. Podle zpravodajské společnosti BBC má asi 1750 zaměstnanců a roční rozpočet ve výši 758 milionů dolarů (přes 18 miliard korun). Úřad přijímá stížnosti od zákazníků ohledně finančních služeb, může podnikům nařizovat vyplácení odškodného a také do jisté míry utvářet regulace.

Asi stovka jeho zaměstnanců v sobotu podle Reuters protestovala před centrálou CFPB ve Washingtonu, někteří měli transparenty namířené proti Muskovi a jeho lidem. Odborářská skupina, která pracovníky zastupuje, uvedla, že aktivity Muskova týmu představují „potenciálně nebezpečnou“ intervenci.

Musk se už před Trumpovou inaugurací vyslovil pro zrušení CFPB, přičemž naznačil, že jej považuje za zbytečný. Podle kongresmanky z Demokratické strany Maxine Watersové, která je ve výboru Sněmovny reprezentantů pro finanční služby, se snaží „systematicky CFPB zničit“.

Musk odhalí podvody za miliardy, míní Trump

Americký úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) pod vedením Muska odhalí na prověřovaných ministerstvech podvody za miliardy dolarů, prohlásil Trump. „Velmi brzy mu řeknu,... aby prověřil ministerstvo školství. Najde totéž. Pak se vrhnu na armádu. Zkontrolujme armádu. Najdeme miliardy, stovky miliard dolarů v podvodech a zneužití. Kvůli tomu mě lidé zvolili,“ dodal prezident.

V rozhovoru s moderátorem televizní stanice Fox News Bretem Baierem prezident označil Muska za hodnověrného spojence v plnění slibu omezit byrokracii. „On tím nic nezíská. Vlastně se divím, kolik tomu věnuje času,“ řekl Trump.

Mezi razantními změnami, které Trump zavedl po nástupu do funkce 20. ledna, je právě i zřízení DOGE. Tento úřad už začal provádět inspekce různých vládních agentur.

Některé kroky vyvolaly rozhořčení mezi demokraty. Třicítka demokratických zákonodárců se v pátek pokusila vstoupit do budovy ministerstva školství ve Washingtonu a setkat se s úřadující ministryní Denise Carterovou, ale ostraha je nevpustila.

Musk, který je nejbohatším člověkem planety, v těchto dnech vede agresivní a netransparentní tažení proti americké federální byrokracii. Členové DOGE pronikají do různých složek státu a vynucují si přístup k dříve střeženým informačním či platebním systémům. Mimo jiné se podíleli na snaze o rozpuštění agentury USAID, kterou prozatím zablokovalo páteční opatření federálního soudce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...