Smlouva strana 3 z 5

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Stovkám tisíc lidí letos končí cenová fixace na energie. Řadě z nich proto hrozí výrazné zdražení. Některé domácnosti proto uvažují, že změní dodavatele. Na to ale nemají právo všichni zákazníci, u některých smluv může při vypovězení hrozit sankce, nedodrží-li tříměsíční výpovědní lhůtu. Ukazuje se však, že někteří distributoři nemají ve svých podmínkách sami jasno a zákazníci se od nich dozvídají různé, vzájemně si odporující informace.

Poslanci ve středu kývli na vládní návrh zákona, na základě kterého živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech zřejmě dostanou šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále. Sněmovna také schválila změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.

Přibývá případů, kdy domácnosti podávají stížnosti kvůli příliš nákladnému vyúčtování energií. Za uplynulé měsíce víc takových podnětů evidují poradenská centra i Energetický regulační úřad (ERÚ). U některých vysokých nedoplatků ale mohl dodavatel pochybit. Přibývá i stížností na vyúčtování tepla v bytových domech.

Energie už je možné u všech velkých dodavatelů pořídit za ceny pod limitem určeným vládou. I když firmy vyžadují splnění různých podmínek. Znovu se ale objevují nepoctiví prodejci známí také jako energošmejdi. Energetický regulační úřad (ERÚ) před nimi opět varuje. Mnozí zprostředkovatelé zákazníky k nové smlouvě tlačí, říkají kontroloři.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

V Dole Turów se bude těžit uhlí do roku 2044. Rozhodla tak polská vláda a informaci potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace před prodloužením těžby varovaly. Tvrdí, že vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Vláda na své středeční schůzi schválila úhradu prvních sto tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která se očekává v lednu a únoru. Předjednaných je celkem 800 tisíc kusů, upřesnil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc.

Může začít stavba obchvatu Lišova. Ředitelství silnic a dálnic má smlouvu se zhotovitelem, práce by měly začít počátkem příštího měsíce. Téměř desetikilometrová přeložka frekventované silnice I/34, která spojuje České Budějovice s Třeboní, odvede auta ze samotného Lišova a také sousedních Štěpánovic.

Dodavatelé energií v těchto dnech rozesílají zákazníkům nové ceníky. V těch už promítají vládou nařízené zastropování cen od nového roku. Na rozpis konkrétních záloh si ale někteří zákazníci budou muset ještě počkat. Všichni dodavatelé, které Česká televize oslovila, ale slibují, že to stihnou nejpozději do konce prosince. Změny se dotknou milionů klientů. Zastropované ceny budou zatím platit do konce roku 2023.

Společnost Ekoenergy Moravia v úterý večer po 21:00 obnovila dodávku tepla v Rokytnici v Orlických horách. Dohodla se na tom na jednání s představiteli města. Novinářům to řekl ředitel firmy Luděk Koch. Dohoda platí do 31. prosince letošního roku, dodal. Od soboty byl v obci bez tepla asi tisíc lidí.

Na pardubickou nemocnici sedá prach – doslova. Úklidová společnost plní své povinnosti pozdě, nebo vůbec. Sama firma odkazuje na výpadky u subdodavatele, což ale na výsledku nic nemění. Nemocnice zatím na úklid nasazuje své vlastní zaměstnance včetně zdravotních sester. Uvnitř je ale patrný nepořádek.

Dvacet čtyři let po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa se ve výroční den ve zpravodajství Československé televize neobjevila jediná reportáž připomínající tuto události. Média i politici se zato hojně věnovali aktuálnímu tématu – slovenskému návrhu na vznik Česko-Slovenské unie. Předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar ale popřel, že by návrh vzešel od jeho HZDS.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Energetická společnost ČEZ v pondělí uzavřela smlouvy s americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín. Oba dodavatelé byli vybráni ve výběrovém řízení letos v dubnu. Dodávky souborů na více než deset let začnou v roce 2024. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom.

Stavby silnic, dálnic nebo mostů zřejmě podraží. Odhadují to silničáři poté, co společnosti Metrostav a Metrostav Infrastructure dostaly za korupci v kauze Davida Ratha zákaz účasti ve státních tendrech. Obě firmy jen dokončí rozpracované zakázky, pak se poměry na trhu výrazně změní.

Až o jeden a půl miliardy korun může rostoucí inflace prodražit stavbu dvou úseků dálnice D55. Cena dvou částí dálnice mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku a Starým Městem a Moravským Pískem na Hodonínsku se tak zvýší odhadem i o 30 procent, řekl v úterý generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Radek Mátl. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mají smlouvy se zhotoviteli obou staveb inflační doložky, díky kterým budou moci navýšení ceny uplatnit. ŘSD plánuje úseky zprovoznit v roce 2024.

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Letitý spor o dostavbu vodního díla Gabčíkovo u Bratislavy vstoupil do další fáze. Maďarsko totiž potvrdilo svůj záměr jednostranně odstoupit od smlouvy o stavbě. Přehradu, již z devadesáti procent hotovou, dokonce navrhlo zbourat. To však Československo odmítlo a prosadilo variantu C, tedy dostavbu jen na slovenské straně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pražští radní budou jednat o vypovězení smlouvy na pronájem Slovanského domu. Tento objekt v centru města s luxusními obchody a restauracemi město pronajalo na 77 let firmě, kterou nyní přes kyperskou společnost spoluvlastní ruský oligarcha Michail Arustamov. Ukončení kontraktu hodlá navrhnout radní Hana Kordová Marvanová (za STAN). Praha se chce také zaměřit na více než dvě stě bytů, které stále využívá Ruská federace.

Bývalým odběratelům elektřiny od skupiny Bohemia Energy ve čtvrtek končí půlroční záchranný režim dodavatele poslední instance (DPI). Pokud si zákazníci nesjednali běžnou smlouvu, dostanou se do neoprávněného odběru a hrozí jim odpojení. Odběratelům plynu skončí režim DPI 17. dubna. Novou smlouvu stále nemají tisíce klientů.

Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním Dole Turów. Smlouva, kterou podepsal premiér Petr Fiala (ODS) se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, byla podle nich projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš výsledek hlasování respektuje, nemá ale podle něj na uzavřenou smlouvu vliv. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) bylo vyjednávání smlouvy o Turówu plně v souladu s právem.

Hlavním důvodem cesty německého spolkového kancléře Helmuta Kohla do Prahy bylo podepsání česko-německé smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Nemalou váhu měla ale také následná setkání s dalšími politickými představiteli Československa. Z Prahy se Kohl přesunul do Bratislavy a stal se vůbec prvním německým kancléřem, který oficiálně navštívil Slovensko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety byla v Praze podepsána smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Podle slov Václava Havla se měla obrátit ve prospěch všech občanů Československa. Na tiskové konferenci zazněla slova o problematice sudetských Němců, jejich majetkových nároků, význam hranic i vyhnanství. Na závěr Václav Havel a Helmut Kohl okomentovali demonstraci na Hradčanském náměstí v souvislosti s podpisem smlouvy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.