Smer-SD strana 2 z 5

Voliči na Slovensku v sobotu rozhodovali o tom, zda se novým prezidentem země stane kariérní diplomat Ivan Korčok (nestr.), nebo předseda parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini. Svůj hlas odevzdali oba kandidáti a také nynější prezidentka Zuzana Čaputová, která post již neobhajuje. Volební místnosti se zavřely ve 22 hodin.

Šéf parlamentu a předseda vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini chce ve druhém kole prezidentské volby obrátit výsledek kola prvního. Slovensko podle něj má být západně orientovanou zemí, která zároveň zastává hrdé a sebevědomé postoje. Deklaruje, že bude prezidentem všech občanů bez rozdílu a zemi by přinesl po letech konfliktů klid. Vymezuje se tak proti svému soupeři Ivanu Korčokovi, který by podle něj vystupoval proti vládě. Slováci o budoucím prezidentovi rozhodnou v sobotu.

Zranění hrudníku a páteře a zlomená žebra utrpěl při srážce s medvědem v okrese Liptovský Mikuláš na severu středního Slovenska pětatřicetiletý lesní dělník, uvedla slovenská média. Podobných incidentů s největší slovenskou šelmou bylo v poslední době hlášeno několik.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části změn v trestním právu, které kritizovaly instituce Evropské unie, slovenská opozice i prezidentka Zuzana Čaputová. Informovala o tom slovenská televize Markíza. Podle Denníku N se rozhodnutí ústavních soudců týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List dodal, že soud naopak nezmrazil ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března.

Přímo před budovu parlamentu svolala slovenská opozice další z demonstrací proti návrhu vlády premiéra Roberta Fica na výrazné změny v trestním právu. Reforma má snížit trestní sazby za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrátit promlčecí lhůty trestních činů či zrušit elitní útvar prokuratury (ÚSP). Návrh kritizuje slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a evropské instituce.

Ve třicítce slovenských měst se ve čtvrtek v podvečer znovu konaly protivládní demonstrace. Protestující odmítají chystané změny v trestním právu, které kritizovaly i evropské instituce včetně Evropského parlamentu. V Bratislavě, kde protesty začaly už na začátku prosince, lidé znovu zaplnili velké náměstí v centru města. Potlesku se dostalo rodičům zavražděného novináře Jána Kuciaka, kteří se protestu účastnili.

Slovensko musí zaručit nezávislost státních zástupců na politice a jejich schopnost vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují vysocí politici. Agentuře AFP to řekla eurokomisařka Věra Jourová, která kritizovala navrhované zrušení slovenského Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Krok je součástí změn trestního práva, které prosazuje vláda premiéra Roberta Fica. V souvislosti s těmito úpravami by Bratislava mohla přijít o čerpání peněz z unijních fondů, varovala Jourová.

Evropský parlament ve středu většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující snahy vlády premiéra Roberta Fica měnit slovenské trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP). Takový krok by narušil snahu bojovat proti korupci na unijní úrovni, shodli se poslanci, kteří rovněž kritizují Ficovu neochotu účastnit se veřejné debaty ohledně změn.

Slovenská metropole zažila v úterý třetí protivládní demonstraci během posledních necelých dvou týdnů. Protestů proti kabinetu premiéra Roberta Fica, které se postupně rozšířily také do dalších měst v zemi, se podle médií opět zúčastnily tisíce lidí. Shromáždění organizuje opozice kvůli vládním návrhům změn v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Podle Úřadu evropského veřejného žalobce mohou změny v trestním právu ohrozit právní stát na Slovensku.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) nám nezavře ústa, napsaly slovenské listy Sme a Denník N. Reagovaly tak na Ficovo oznámení, že je bude spolu s nejsledovanější televizí Markíza a zpravodajským portálem Aktuality.sk bojkotovat. Podle dvojice listů by Fico v zemi nejraději vytvořil mediální prostředí po vzoru svého maďarského kolegy Viktora Orbána, který nekomunikuje se zástupci kritických médií. Fico se po zářijových parlamentních volbách stal premiérem už počtvrté, komplikované vztahy má s některými médii ale dlouhodobě.

Soud na Slovensku vrátil do funkce policejního viceprezidenta Branko Kišše, kterého v rámci personálních čistek v policii odstavil z vedení policejního sboru nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Vyplývá to z předběžného opatření soudu, informoval ve čtvrtek Kiššův advokát Peter Kubina, který soudní rozhodnutí zveřejnil a uvedl, že je třeba se jím začít okamžitě řídit. Resort vnitra reagoval, že využije všechny dostupné opravné prostředky. Případné odvolání by ale nemělo odkladný účinek.

Ukrajinská vojska přesunula na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti nevelký počet obrněné techniky, uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské proválečné internetové komentátory. Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 ve středu mezitím ujistili, že zůstanou jednotní v podpoře Ukrajiny, která od loňského roku čelí plnohodnotné ruské invazi. Učiní tak navzdory mezinárodnímu dění v Pásmu Gazy. Nová slovenská vláda odmítla návrh dalšího balíku vojenské pomoci Ukrajině.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se svým novým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer–SD), že jejich země mají společné zájmy v řadě otázek týkajících se střední Evropy, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO). Nový šéf slovenské diplomacie během pondělí tradičně zamířil na svou první zahraniční cestu do Česka. Blanár novinářům po setkání s Lipavským řekl, že slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) Česko navštíví zřejmě 24. listopadu.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou vládu ve středu odpoledne, informoval mluvčí hlavy státu Martin Strižinec. Novým premiérem bude Robert Fico, jehož strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Fico bude ministerským předsedou už počtvrté. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka.

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.

Předsedové slovenských stran Smer–SD, Hlas–SD a SNS podepsali po parlamentních volbách memorandum, které se stane základem koaliční smlouvy. Volby byly referendem o tom, zda země patří na Západ a voliči rozhodli, že se jim tam nelíbí, domnívá se spisovatel a komentátor televize JOJ Arpád Soltész, který se na Slovensku obává maďarského scénáře. Podle politologa Západočeské univerzity Lukáše Valeše ale bude Hlas–SD případný příklon k Východu korigovat. O povolební situaci na Slovensku debatovali v Událostech, komentářích.

Slovenská strana Hlas–SD, jejíž postoj bude po sobotních parlamentních volbách klíčový pro složení příští slovenské vlády, chce mít silné zastoupení v novém kabinetu, řekl v diskusním pořadu veřejnoprávního vysílatele RTVS její předseda Peter Pellegrini. Podle něj se zatím nejedná o konkrétních pozicích, byť list Denník N napsal, že Pellegrini žádal pro sebe od předsedy vítězného Smeru–SD Roberta Fica křeslo premiéra a také několik ministerstev pro svou stranu. Pellegrini uvedl, že jednání o vytvoření vládní koalice budou trvat patrně déle než dva týdny.

Jestliže bude Smer–SD ve vládě, první dvě pozice, které čeká výměna, jsou policejní prezident a speciální prokurátor, prohlásil předseda vítězné strany slovenských parlamentních voleb Robert Fico. Šéfem slovenské policie je v současnosti Štefan Hamran, úřad speciálního prokurátora zastává Daniel Lipšic. Dalším z prvních rozhodnutí nového slovenského kabinetu, pokud bude Smer jeho součástí, by bylo obnovení kontrol na zelené hranici se Slovenskem. Fico také řekl, že chce prosazovat zahájení mírových jednání v rusko-ukrajinské válce.

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.