Smer-SD strana 3 z 5

Slovensko čeká klíčový víkend. Během parlamentních voleb si jeho obyvatelé vyberou, kterým směrem se jejich země vydá v dalších minimálně čtyřech letech. Předvolební kampaň probíhala ve vyhrocené atmosféře, slovenská politika je ale jen tíživou vrstvou jinak skvělé země, uvedla hlava státu Zuzana Čaputová. Interview ČT24 se slovenskou prezidentkou vedl v Bratislavě o současné náladě v zemi, dezinformacích i zbývajících měsících prezidentského mandátu moderátor Michal Kubal.

Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidaci veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje. Prezident Petr Pavel to v úterý řekl na debatě v blanenském kině. Vláda ale podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Úsporný balík nyní posuzuje sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

Internetové platformy musejí zvýšit úsilí proti dezinformacím, prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.

Slovenské hnutí Progresívne Slovensko (PS) má tentokrát velkou šanci se v předčasných volbách dostat do Národní rady. Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova by mohlo dokonce hlasování vyhrát. PS je podle politologů na slovenské scéně výjimečné tím, že navzdory tomu, že nemá parlamentní zastoupení a často střídá lídry, přežívá a posiluje. Jestli ale svou mírnou a nekonfliktní kampaní osloví i voliče, jimž nejsou otázky menšin či životního prostředí blízké, se teprve ukáže.

Do předčasných parlamentních voleb na Slovensku zbývá už jen týden. Finále kampaně je dále napjaté. Lídr průzkumů Smer-SD ohlásil, že po volbách podá žalobu na prezidentku, kterou viní ze zásahů do vyšetřování a porušení ústavy. Strany mezitím usilují o nerozhodnuté voliče, kterých může být až třetina. Otazníkem zůstává volební účast, vyzývají k ní strany i občanská sdružení.

Případů agrese před slovenskými volbami přibývá. Jen za poslední týden jsou známé tři případy, naposledy se v pondělí stal terčem poslanec OĽaNO Jozef Pročko. Řada expertů vybízí politiky, aby útoky jasně odsoudili.

Na Slovensku stoupá napětí před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami. Bývalý slovenský premiér Igor Matovič (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti – OĽaNO) se dostal do potyčky s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem ze strany Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica. Přijel na jejich mítink, kde zahájil vlastní proslov a Kaliňák mu chtěl vzít mikrofon. Při střetu došlo na kopance i vulgární nadávky. Matovičovo hnutí podle průzkumů nemá jistotu, že zůstane ve sněmovně.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Běženci na Slovensku by už neměli automaticky dostávat potvrzení o možnosti setrvat v zemi a obnovit by se mělo vyhošťování migrantů, které je pozastaveno v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. V novele zákona o pobytu cizinců to v úterý navrhla úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora, a to v reakci na výrazný nárůst nelegální migrace.

Zbývá měsíc do slovenských voleb. O novém parlamentu a přeneseně i budoucí vládě lidé rozhodnou 30. září. K favoritům patří Smer a Progresívne Slovensko. Třetina voličů ale stále není rozhodnutá. Kampaň vstupuje do ostré fáze a podle expertů zatím nemá stěžejní téma.

Na Slovensku jednala za účasti prezidentky Zuzany Čaputové bezpečnostní rada státu. Schůzku svolal premiér Ľudovít Ódor poté, co policie ve čtvrtek obvinila několik současných a bývalých pracovníků bezpečnostních složek. Čaputová uvedla, že vyšetřováním dotčené orgány jsou funkční a že postup policie probíhá pod kontrolou prokuratury a soudů. Ódor ubezpečil, že tyto orgány zůstávají nezávislé. Slovensko je nadále právním státem, doplnil. Oba se také ohradili vůči „nesmyslům a lžím“, které se v souvislosti se zásahem policie objevily ve veřejném prostoru.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár čelí výzvám k rezignaci poté, co přiznal fyzické násilí vůči své někdejší partnerce. Dopustil se ho v době, kdy ještě nepůsobil v politice. Kollár označil kauzu za diskreditační kampaň před zářijovými předčasnými volbami a odejít z čela parlamentu odmítl.

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Na Slovensku začíná kampaň před předčasnými parlamentními volbami. Termín hlasování totiž vyhlásil v návaznosti na dřívější rozhodnutí tamní sněmovny její šéf Boris Kollár, uskuteční se 30. září. Kollárovo rozhodnutí bylo v pátek oficiálně zveřejněno ve sbírce zákonů. Podle průzkumů se největší popularitě u voličů těší sociální demokraté (Smer-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání otevřené ruské agresi.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude jednat s lídry parlamentních stran o připravovaném jmenování úřednické vlády Ľudovíta Ódora. O sestavení historicky prvního kabinetu odborníků rozhodla v neděli. Ódor bude prvním premiérem s etnicky maďarským původem.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna vyslovila loni v prosinci nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.

Soud na Slovensku trestním rozkazem uznal nynějšího guvernéra centrální banky (NBS) Petera Kažimíra vinným z podplácení, uložil mu za to pokutu sto tisíc eur (2,34 milionu korun). Rozhodnutí soudu není pravomocné, takzvaný odpor vůči němu už podala elitní složka prokuratury. V případu tak bude vypsáno líčení. S odvoláním na vyjádření soudu a prokuratury to napsal slovenský list Sme. Kauza se týká podezření z podplácení někdejšího šéfa finanční správy Františka Imreczeho, Kažimír už dříve vinu opakovaně odmítl. Premiér Eduard Heger ho vyzval k rezignaci.

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

Uplynulo pět let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v této souvislosti prohlásila, že její země nesmí rezignovat na volání po slušnosti v politice. Slovenský premiér Eduard Heger zdůraznil, že svoboda novinářů je klíčem k demokracii. Šokující zločin vyústil v mohutné demonstrace a ve výměnu premiéra. Soud se dvěma obžalovanými stále trvá. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové událost otřásla celou Evropou.

Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.