Sidón

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.

Libanon se potýká s více než stovkou lesních požárů, které se blízkovýchodní zemí šíří od pondělí a vyžádaly si už několik obětí. Situace je nejhorší za celé dekády, Libanon už požádal o mezinárodní pomoc, píše zpravodajský server BBC. S požáry bojuje kromě hasičů také armáda a pořádková policie.

Libanon jako „Švýcarsko Orientu“ a Bejrút jako „Paříž Blízkého východu“. Takové přezdívky si vysloužil malý arabský stát před občanskou válkou, která jeho pověsti uštědřila těžkou ránu. Po třiceti letech od konce konfliktu se Bejrút pyšní obnovenými bulváry, z řady čtvrtí ale čiší chudoba. Na zemi doléhá válka v sousední Sýrii a fakt, že hostí kolem dvou milionů uprchlíků. Libanon přitom nabízí turistické klenoty, ať už jde o ruiny chrámů v Baalbeku, údolí Kadíša s kláštery v horách či súky, tradiční trhy v Sidónu a Týru. Armáda je všudypřítomná, na jihu vlají vlajky Hizballáhu a billboardy s íránskými vůdci.