Sergej Šojgu strana 2 z 5

Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře ukázala sobotní vzpoura wagnerovců mnohé. Šéf zmíněné žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin podle něj přecenil svůj význam i vliv, ruský vůdce Vladimir Putin ze vzpoury vyšel jako poražený, už není mocným vládcem a lidé v zemi mu v tuto chvíli nevěří. Někdejší diplomat a současný poradce českého prezidenta Petra Pavla to uvedl v Interview ČT24.

Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Ukrajinské síly osvobodily sedm vesnic na jihovýchodě země a postoupily až o pět kilometrů do hloubi okupovaného území. S úspěchy tamních obránců se také objevují zprávy o rostoucích rozepřích v ruském vedení, podle komentátorů se zmenšuje i vliv ruského ministra obrany Sergeje Šojgua. Proti němu se postavil další z blízkých spolupracovníků Vladimira Putina Jevgenij Prigožin, majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Odmítl splnit rozkaz, aby se jeho muži podřídili armádnímu velení.

Válka na Ukrajině radikálně změnila životy také mnoha ruských oligarchů. Některé jejich majetky, které měli na Západě, byly zabaveny. Zpřetrhaly se četné byznysové vazby. Pro jejich rodinné příslušníky se ztížila možnost studia a vůbec pobytu a pohybu v zahraničí. Ti západní pozorovatelé, kteří mají možnost nahlédnout za fasádu putinovského režimu, uvádějí, že ruskou byznysovou i politickou elitu stále více svírá chmurná nálada. O to silněji, že ztrácí naději na vítězství ruské armády.

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí ve čtvrtek podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.

Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v nejnovějším rozhovoru opět kritizoval ruské vojenské velení, kterému se podle něj nepovedlo naplnit cíle invaze. Z Ukrajiny se podle něj v důsledku ruského vpádu stal národ známý po celém světě a z ukrajinské armády jedna z nejsilnějších. Kritizoval také poměry v ruské společnosti, které by podle něj mohly skončit až revolucí.

Ukrajincům se podařilo už podruhé za dva týdny zneškodnit ruské nadzvukové rakety Kinžal. Boří tak mýtus o nezachytitelné a nezastavitelné střele, který se snaží v posledních letech živit ruský vůdce Vladimir Putin a jeho generálové. Zneškodnění kinžalů překvapilo i vojenské experty a vyvolalo vlnu nadšení v Pentagonu. Právě americký protiletecký systém Patriot pomáhá Kyjevu zastavit ničivé ruské rakety.

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

Vyhnout se mobilizaci je pro ruské muže čím dál obtížnější. Do předních linií jsou posíláni elektronickými rozkazy, přičemž postihy za jejich nevyslyšení jsou čím dál přísnější. Moskevské úřady navíc k hledání těch, kteří se mobilizaci vyhýbají, používají kamerové sítě se systémy na rozpoznávání obličejů. Kreml tak identifikuje své kritiky i protiválečné aktivisty.

Nenaplněné ruské ambice na Ukrajině demonstrují i těžké ztráty na straně ruských elitních jednotek, které Kreml poslal v čele invazních vojsk. 155. brigáda nově odmítla pokyny Moskvy k dobytí Vuhledaru jako sebevražednou misi. Už na podzim si jednotka stěžovala u nejvyšších ruských představitelů na nepochopitelné rozkazy a zmatečně vedené útoky na Donbase. Extrémní ztráty 331. pluku elitních výsadkářů dokazují přibývající hroby v rodné Kostromě či nekrology na sociálních sítích. Nedostatečný výcvik jednotky odhalil už nezdařený útok na ukrajinskou metropoli z loňského jara.

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Americká armáda sdělila, že se ruský stíhací letoun v úterý srazil s americkým průzkumným dronem a zasáhl jeho vrtuli. Bezpilotní letoun, který stíhačka podle USA před tím polila palivem, byl v důsledku srážky zničen a zřítil se do Černého moře. Rusko srážku popřelo. V ruských médiích se objevila nepotvrzená informace, že experti vypátrali místo, kde se dron v hloubce asi 900 metrů nachází.

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina oznámila, že má plně pod kontrolou východní část ukrajinského města Bachmut. Oznámil to zakladatel skupiny Jevgenij Prigožin. Dobytí Bachmutu by bylo pro Rusko prvním významným vítězstvím za více než půl roku. Okupantům se tak může otevřít cesta k útoku na poslední zbývající městská centra v Doněcké oblasti. Kyjev zatím vyjádření wagnerovců nekomentoval. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nelze vyloučit, že Bachmut padne v příštích dnech Rusům a je proto nutné zajistit, aby to nebyl rozhodující okamžik války.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Ruská vojska na Ukrajině mají pod vedením nového velitele Valerije Gerasimova za úkol ovládnout do jara celý Donbas. Kyjev očekává, že generál bude častěji využívat výsadkové útočné skupiny. Podle expertů se Kreml jmenováním Gerasimova odklání od žoldáků z Wagnerovy skupiny a vrací se zpět ke klasickému způsobu vedení války. Gerasimov chce pro začátek ruské síly ukáznit; vojáci musejí nosit standardní uniformy a shodit vousy, což vyvolalo odmítavé a posměšné reakce.

Kvůli svým výrokům o práci ukrajinské protivzdušné obrany v souvislosti se sobotním útokem na rezidenční budovu v Dnipru v úterý rezignoval poradce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kreml s odvoláním na Arestovyčovo prohlášení odmítl zodpovědnost za útok na obytnou budovu ve východoukrajinském městě, při kterém po úterní aktualizaci počtu obětí zemřelo nejméně 45 lidí. Záchranáři už ukončili prohledávání sutin zničeného domu.

Změnami ve velení invaze ruský vůdce Vladimir Putin lavíruje mezi vlivovými skupinami, aby si udržel postavení, vysvětluje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 řekl, že ačkoliv Putinova podpora v očích veřejnosti po mobilizaci klesla, Rusové jsou ochotni trpět, aby se mohli nazývat velmocí. Tamní společnost dle korespondenta chce návrat bipolárního dělení světa a nechápe, proč země jako Česko nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.