Sergej Šojgu strana 3 z 5

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Dekret o částečné mobilizaci, který ve středu vydal ruský vůdce Vladimir Putin, je formulován tak neurčitě, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv. Vyhláška limity nezmiňuje a může poškodit reputaci režimu. I proto Putin nechává odpovědnost na ministerstvu obrany a regionech. Povolání do zbraně by mohlo sloužit i jako zastrašení proti odpůrcům Kremlu. Rusové očekávají, že elit se nedotkne.

Rusové, kteří utíkají z vlasti kvůli tomu, že se chtějí vyhnout odvedení na frontu, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v reakci na to, že ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Během válečného konfliktu na Ukrajině přišel Rus Rinat Sadykov o syna. Po jeho smrti se proto přihlásil do ruské armády. Domů se ovšem vrátil značně rozladěn. Ruská armáda je podle něj v rozkladu. Jeho příběh zaznamenalo Rádio Svobodná Evropa.

V okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Agentuře RIA Novosti to v pátek řekl ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov. Moskva zároveň opět Ukrajinu obvinila z útoků na zařízení, jedná se podle ní o jaderný terorismus. Ukrajinská státní společnost Enerhoatom naopak Rusko viní z manipulace a překrucování reálného stavu věcí v zařízení v době, kdy jsou na místě dál experti MAAE.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW), který pravidelně analyzuje ruské tažení na Ukrajině, nezajistí nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ozbrojených sil výraznější bojovou sílu federace v blízké budoucnosti. Dekret zároveň naznačuje, že Rusko v nejbližší době pravděpodobně nevyhlásí masovou mobilizaci.

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Ukrajinské hlavní město zasáhly brzy ráno rakety. Zasáhly školku i devítipatrová obytnou budovu. Podle starosty Vitalije Klička nejméně jeden člověk zemřel, šest bylo zraněno. Zpravodaj ČT Jan Šilhan na místě zaznamenal vyproštění ženy a její sedmileté dcery z trosek. Obě musely do nemocnice. Podle ukrajinského letectva byly střely na Kyjev vypáleny z prostoru Kaspického moře. Tvrdé boje pokračují v Donbasu, Ukrajina hlásí, že Rusům uštědřila velké ztráty.

Názory vlivných lidí v Moskvě na válku proti Ukrajině se značně liší, píše na webu Meduza ruský nezávislý novinář s kontakty v Kremlu Andrej Percev. Zástupci silových struktur i někteří další chtějí boje stupňovat a doufají v zisk co největší části Ukrajiny. Představitelé bank či technologických podniků píší opatrné články o škodlivosti sankcí a přejí si příměří. Třetí skupina, k níž patří tak vysoce postavení muži jako premiér či moskevský starosta, je zticha a čeká, jak se situace vyvine. Do „strany ticha“ překvapivě patří i ministr obrany, dodává politolog Mark Galeotti.

Na frontě se situace výrazněji nezměnila, v klíčovém Severodoněcku boje pokračují a obránci odrazili ruské útoky, vyplývá ze středečního hlášení ukrajinského generálního štábu. Podle ukrajinského velení jsou ruští vojáci „demoralizováni“. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil vytvoření „knihy katů“, která má dokumentovat válečné zločiny. Více než tisíc ukrajinských vojáků, kteří se podíleli na obraně oceláren Azovstal v Mariupolu, bylo kvůli vyšetřování převezeno na území Ruské federace.

V Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny může být drženo v zajetí přes 2500 ukrajinských vojáků, kteří bránili mariupolské železárny a ocelárny Azovstal. Podle ruské služby BBC a americké stanice CNN to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále také pokračují tvrdé pouliční boje v klíčovém Severodoněcku, kterého se podle Zelenského ukrajinské jednotky nevzdají.

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že Rusko zintenzivnilo používání letadel na podporu pozemních sil, protože mu chybí dodávky vysoce přesných raket. Podle ukrajinské armády hrozí také útoky z území Běloruska, pokračuje ostřelování v Sumské oblasti a u Charkova. Ruské síly zahájily ve středu ofenzivu na města na východě Ukrajiny, přičemž minometné ostřelování zničilo několik domů a zabilo civilisty.

Z mariupolských oceláren Azovstal už byli evakuováni všichni civilisté a také téměř všichni ukrajinští vojáci, kteří komplex bránili. Podle ukrajinských médií to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Obránci komplexu, který zůstal poslední baštou odporu v Rusy dobytém Mariupolu, dostali v pátek rozkaz ukončit boje. Rusko později prohlásilo, že už kontroluje celý Mariupol. Ruské síly se podle Kyjeva chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc. Zelenskyj také řekl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí k vývozu.

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Vladimir Putin už dostal od ministra obrany hlášení o dobytí oceláren.

Česká televize rozkryla další majetek napojený na představitele režimu Vladimira Putina. Prezident Obchodní a průmyslové komory Ruské federace Sergej Katyrin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta, vlastní hlavní část turistického areálu Gejzírpark poblíž Karlových Varů. Katyrin byl v minulosti podezřelý ze zpronevěry peněz obchodní komory.

Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě, vyplývá z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu. Švédsko i Finsko přehodnocují svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, nejvyšší finští představitelé ve čtvrtek oznámili, že vstup do NATO podporují. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale v pátek upozornil, že přijetí skandinávských zemí není nakloněn a o postoji Ankary budou obě země jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem.

Klíčovým tajemstvím ruské války na Ukrajině je dění mezi špičkami Kremlu. Podle agentury Bloomberg část ruských elit soudí, že invaze byla katastrofální chybou, přesto si je ruský vůdce Vladimir Putin jistý podporou veřejnosti. Podle polské novinářky a spisovatelky Krystyny Kurczabové-Redlichové, která napsala o Putinovi několik knih, vypadá vládce Kremlu jako vyděšený člověk a je odtržený od reality.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Ruské síly právě bombardují a ostřelují ocelárny Azovstal, které představují baštu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavu Mariupol na březích Azovského moře. Ve městě se bojuje i o tramvajové depo, které je dosti vzdálené od oceláren, uvedl ve čtvrtek poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. O dalších pokusech ruských jednotek dobýt námořní přístav a ocelárny v Mariupolu se zmiňuje i večerní hlášení ukrajinského generálního štábu o situaci na bojišti.