Sergej Šojgu strana 3 z 5

Změnami ve velení invaze ruský vůdce Vladimir Putin lavíruje mezi vlivovými skupinami, aby si udržel postavení, vysvětluje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 řekl, že ačkoliv Putinova podpora v očích veřejnosti po mobilizaci klesla, Rusové jsou ochotni trpět, aby se mohli nazývat velmocí. Tamní společnost dle korespondenta chce návrat bipolárního dělení světa a nechápe, proč země jako Česko nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru, uvedl podle agentury TASS jeho resort. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze dobýt. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale upozornil, že dělat z prohlášení závěry ohledně stažení Rusů z Chersonu by bylo ukvapené. Kyjev podle něj nevidí žádné známky toho, že by se Rusové chystali opustit Cherson bez boje. Ve městě podle něj zůstává významná část ruských sil, a do regionu se dokonce přesouvají další ruští vojáci.

Ruský vůdce Vladimir Putin v pátek podepsal dekret, na jehož základě bude možné mobilizovat také osoby, které spáchaly některé závažné trestné činy. Mobilizováni nebudou i nadále lidé odsouzení za terorismus, špionáž, extremismus a další vážné činy. Podle Putina bylo během mobilizace dosud povoláno 318 tisíc lidí.

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje převody nemovitostí, které mohou vlastnit přes anonymní firmy ruští podnikatelé. Podle oslovených analytiků může jít o obcházení sankcí. ČT zjistila, že se to týká i majetkových přesunů v areálu Gejzírpark na okraji Karlových Varů. Ovládá ho šéf ruské obchodní komory Sergej Katyrin.

Novým velitelem ruských jednotek na Ukrajině se stal o víkendu Sergej Surovikin. Muž s pověstí bezohledného a brutálního důstojníka, který na nic a na nikoho nebere ohledy. Podle západních analytiků však přichází v situaci, kdy mnohé faktory probíhajícího konfliktu už nebude moci ovlivnit.

V Moskvě začalo zatýkání v řadách armády, oznámila v sobotu ukrajinská tajná služba. Její tvrzení nelze z jiných zdrojů ověřit. Elitní jednotka ruské gardy údajně míří do centra města, výjezdy z města jsou přísně kontrolovány, uvedla ukrajinská tajná služba na Twitteru. Ukrajinská tisková agentura Unian píše, že do centra ruské metropole míří také policejní jednotky.

Za ustupujícími ruskými vojsky zůstává kromě všudypřítomné destrukce i mnoho lidských obětí vpádu na Ukrajinu. Nejčastěji jde právě o ruské vojáky, jejichž těla spolubojovníci nechávají ležet podél celé frontové linie. S jejich identifikací i následným odesláním do Ruska pomáhá ukrajinská strana.

Částečná mobilizace má zatím větší dopady v samotném Rusku než na ukrajinském bojišti. Ze strachu z války opustilo zemi více Rusů, než kolik jich bylo odvedeno do armády. Mobilizaci navíc provází zmatky. Množí se svědectví o nedostatečném výcviku a chybějícím vybavení pro nové rekruty.

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Dekret o částečné mobilizaci, který ve středu vydal ruský vůdce Vladimir Putin, je formulován tak neurčitě, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv. Vyhláška limity nezmiňuje a může poškodit reputaci režimu. I proto Putin nechává odpovědnost na ministerstvu obrany a regionech. Povolání do zbraně by mohlo sloužit i jako zastrašení proti odpůrcům Kremlu. Rusové očekávají, že elit se nedotkne.

Rusové, kteří utíkají z vlasti kvůli tomu, že se chtějí vyhnout odvedení na frontu, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v reakci na to, že ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Během válečného konfliktu na Ukrajině přišel Rus Rinat Sadykov o syna. Po jeho smrti se proto přihlásil do ruské armády. Domů se ovšem vrátil značně rozladěn. Ruská armáda je podle něj v rozkladu. Jeho příběh zaznamenalo Rádio Svobodná Evropa.

V okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Agentuře RIA Novosti to v pátek řekl ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov. Moskva zároveň opět Ukrajinu obvinila z útoků na zařízení, jedná se podle ní o jaderný terorismus. Ukrajinská státní společnost Enerhoatom naopak Rusko viní z manipulace a překrucování reálného stavu věcí v zařízení v době, kdy jsou na místě dál experti MAAE.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW), který pravidelně analyzuje ruské tažení na Ukrajině, nezajistí nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ozbrojených sil výraznější bojovou sílu federace v blízké budoucnosti. Dekret zároveň naznačuje, že Rusko v nejbližší době pravděpodobně nevyhlásí masovou mobilizaci.

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Ukrajinské hlavní město zasáhly brzy ráno rakety. Zasáhly školku i devítipatrová obytnou budovu. Podle starosty Vitalije Klička nejméně jeden člověk zemřel, šest bylo zraněno. Zpravodaj ČT Jan Šilhan na místě zaznamenal vyproštění ženy a její sedmileté dcery z trosek. Obě musely do nemocnice. Podle ukrajinského letectva byly střely na Kyjev vypáleny z prostoru Kaspického moře. Tvrdé boje pokračují v Donbasu, Ukrajina hlásí, že Rusům uštědřila velké ztráty.