Sergej Šojgu strana 3 z 5

Ruský vůdce Vladimir Putin v pátek podepsal dekret, na jehož základě bude možné mobilizovat také osoby, které spáchaly některé závažné trestné činy. Mobilizováni nebudou i nadále lidé odsouzení za terorismus, špionáž, extremismus a další vážné činy. Podle Putina bylo během mobilizace dosud povoláno 318 tisíc lidí.

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje převody nemovitostí, které mohou vlastnit přes anonymní firmy ruští podnikatelé. Podle oslovených analytiků může jít o obcházení sankcí. ČT zjistila, že se to týká i majetkových přesunů v areálu Gejzírpark na okraji Karlových Varů. Ovládá ho šéf ruské obchodní komory Sergej Katyrin.

Novým velitelem ruských jednotek na Ukrajině se stal o víkendu Sergej Surovikin. Muž s pověstí bezohledného a brutálního důstojníka, který na nic a na nikoho nebere ohledy. Podle západních analytiků však přichází v situaci, kdy mnohé faktory probíhajícího konfliktu už nebude moci ovlivnit.

V Moskvě začalo zatýkání v řadách armády, oznámila v sobotu ukrajinská tajná služba. Její tvrzení nelze z jiných zdrojů ověřit. Elitní jednotka ruské gardy údajně míří do centra města, výjezdy z města jsou přísně kontrolovány, uvedla ukrajinská tajná služba na Twitteru. Ukrajinská tisková agentura Unian píše, že do centra ruské metropole míří také policejní jednotky.

Za ustupujícími ruskými vojsky zůstává kromě všudypřítomné destrukce i mnoho lidských obětí vpádu na Ukrajinu. Nejčastěji jde právě o ruské vojáky, jejichž těla spolubojovníci nechávají ležet podél celé frontové linie. S jejich identifikací i následným odesláním do Ruska pomáhá ukrajinská strana.

Částečná mobilizace má zatím větší dopady v samotném Rusku než na ukrajinském bojišti. Ze strachu z války opustilo zemi více Rusů, než kolik jich bylo odvedeno do armády. Mobilizaci navíc provází zmatky. Množí se svědectví o nedostatečném výcviku a chybějícím vybavení pro nové rekruty.

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Dekret o částečné mobilizaci, který ve středu vydal ruský vůdce Vladimir Putin, je formulován tak neurčitě, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv. Vyhláška limity nezmiňuje a může poškodit reputaci režimu. I proto Putin nechává odpovědnost na ministerstvu obrany a regionech. Povolání do zbraně by mohlo sloužit i jako zastrašení proti odpůrcům Kremlu. Rusové očekávají, že elit se nedotkne.

Rusové, kteří utíkají z vlasti kvůli tomu, že se chtějí vyhnout odvedení na frontu, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v reakci na to, že ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Během válečného konfliktu na Ukrajině přišel Rus Rinat Sadykov o syna. Po jeho smrti se proto přihlásil do ruské armády. Domů se ovšem vrátil značně rozladěn. Ruská armáda je podle něj v rozkladu. Jeho příběh zaznamenalo Rádio Svobodná Evropa.

V okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Agentuře RIA Novosti to v pátek řekl ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov. Moskva zároveň opět Ukrajinu obvinila z útoků na zařízení, jedná se podle ní o jaderný terorismus. Ukrajinská státní společnost Enerhoatom naopak Rusko viní z manipulace a překrucování reálného stavu věcí v zařízení v době, kdy jsou na místě dál experti MAAE.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW), který pravidelně analyzuje ruské tažení na Ukrajině, nezajistí nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ozbrojených sil výraznější bojovou sílu federace v blízké budoucnosti. Dekret zároveň naznačuje, že Rusko v nejbližší době pravděpodobně nevyhlásí masovou mobilizaci.

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Ukrajinské hlavní město zasáhly brzy ráno rakety. Zasáhly školku i devítipatrová obytnou budovu. Podle starosty Vitalije Klička nejméně jeden člověk zemřel, šest bylo zraněno. Zpravodaj ČT Jan Šilhan na místě zaznamenal vyproštění ženy a její sedmileté dcery z trosek. Obě musely do nemocnice. Podle ukrajinského letectva byly střely na Kyjev vypáleny z prostoru Kaspického moře. Tvrdé boje pokračují v Donbasu, Ukrajina hlásí, že Rusům uštědřila velké ztráty.

Názory vlivných lidí v Moskvě na válku proti Ukrajině se značně liší, píše na webu Meduza ruský nezávislý novinář s kontakty v Kremlu Andrej Percev. Zástupci silových struktur i někteří další chtějí boje stupňovat a doufají v zisk co největší části Ukrajiny. Představitelé bank či technologických podniků píší opatrné články o škodlivosti sankcí a přejí si příměří. Třetí skupina, k níž patří tak vysoce postavení muži jako premiér či moskevský starosta, je zticha a čeká, jak se situace vyvine. Do „strany ticha“ překvapivě patří i ministr obrany, dodává politolog Mark Galeotti.

Na frontě se situace výrazněji nezměnila, v klíčovém Severodoněcku boje pokračují a obránci odrazili ruské útoky, vyplývá ze středečního hlášení ukrajinského generálního štábu. Podle ukrajinského velení jsou ruští vojáci „demoralizováni“. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil vytvoření „knihy katů“, která má dokumentovat válečné zločiny. Více než tisíc ukrajinských vojáků, kteří se podíleli na obraně oceláren Azovstal v Mariupolu, bylo kvůli vyšetřování převezeno na území Ruské federace.

V Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny může být drženo v zajetí přes 2500 ukrajinských vojáků, kteří bránili mariupolské železárny a ocelárny Azovstal. Podle ruské služby BBC a americké stanice CNN to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále také pokračují tvrdé pouliční boje v klíčovém Severodoněcku, kterého se podle Zelenského ukrajinské jednotky nevzdají.

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že Rusko zintenzivnilo používání letadel na podporu pozemních sil, protože mu chybí dodávky vysoce přesných raket. Podle ukrajinské armády hrozí také útoky z území Běloruska, pokračuje ostřelování v Sumské oblasti a u Charkova. Ruské síly zahájily ve středu ofenzivu na města na východě Ukrajiny, přičemž minometné ostřelování zničilo několik domů a zabilo civilisty.