Válka na Ukrajině radikálně změnila životy také mnoha ruských oligarchů. Některé jejich majetky, které měli na Západě, byly zabaveny. Zpřetrhaly se četné byznysové vazby. Pro jejich rodinné příslušníky se ztížila možnost studia a vůbec pobytu a pohybu v zahraničí. Ti západní pozorovatelé, kteří mají možnost nahlédnout za fasádu putinovského režimu, uvádějí, že ruskou byznysovou i politickou elitu stále více svírá chmurná nálada. O to silněji, že ztrácí naději na vítězství ruské armády.
Ruská elita ve své většině invazi na Ukrajinu podporovala a zřejmě i dál podporuje. Někteří by ji chtěli dokonce ještě dál zintenzivnit. S vývojem bojů však její optimismus klesnul. Za nejlepší možný výsledek pro Kreml tak nyní považuje „zamrzlý konflikt,“ uvedla agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje.
Prodlužované boje totiž zvyšují únavu elity z války a v ústraní přibývá hlasů, které by ji chtěly zastavit. Její dříve absolutní víra v ruského vůdce Vladimira Putina je nyní otřesena. Nejvíce by uvítala zamrznutí konfliktu a vyhlášení Pyrrhova vítězství, pokud si Moskva udrží část zabraného ukrajinského území, soudí agentura.
Elita je z Putinova vedení rozčarovaná
Zastavený pokrok na bojišti vede ruskou elitu k tomu, že je z Putinova vedení stále rozčarovanější, řekla pro The New Yorker Tatjana Stanovaja z berlínského Carnegiova centra, které se věnuje Evropě a Asii.
„Je to pro elitu slepá ulička: bojí se stát obětními beránky nesmyslné války,“ řekl Bloombergu bývalý ruský vládní poradce Kirill Rogov, který po invazi opustil zemi a nyní vede ve Vídni think tank Re: Russia. Dodal, že je opravdu překvapivé, jak moc rozšířenou se mezi elitou stala myšlenka, že Putin tuto válku nevyhraje.
Pocit nejistoty zvyšují i útoky uvnitř Ruska. Navíc se již dávno rozplynulo očekávání, že Rusko převezme kontrolu nad většinou Ukrajiny.
V ruské elitě jsou trhliny, tvrdí Herbst
Bývalý velvyslanec Spojených států na Ukrajině John Herbst pak zmiňuje pro Newsweek, že minimálně od loňského září se v ruské elitě projevují trhliny. Elita kolem Putina prý hledá způsoby, jak uniknout z potápějící se lodě.
Zmínil například její rozporuplný postoj k loňské částečné mobilizaci. Dále to, že sílí spory mezi šéfem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem a vojenským vedením, které reprezentuje ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Různí nacionalisté se také snaží vytvořit na Putina tlak, protože se obávají, že Rusko na Ukrajině prohraje, což by mohlo vést k občanské válce.
„To všechno jsou známky potápějící se lodi, a oni jsou zvědaví, jak se z toho dostanou,“ řekl. „To neznamená, že se režim zítra zhroutí. Ale znamená to, že zřejmý neúspěch na Ukrajině klade na Putinův režim značný a rostoucí tlak,“ soudí Herbst.
Lépe je mlčet a držet hlavu dole
I ti, kteří by přivítali ukončení války, však nepředpokládají, že tak Putin učiní. Lidé znalí situace uvádějí, že většina elity drží hlavu dole a soustředí se na svou práci. Jsou přesvědčeni, že další události nemohou ovlivnit.
K jejich mlčení přispívají i tvrdé tresty za nesouhlas s invazí. Vyšetřován je například také poslanec vládní strany Jednotné Rusko Konstantin Zatulin. Nedávno totiž řekl, že invaze nedosáhla žádného z deklarovaných cílů a Rusko by se mělo nějak z této situace dostat. Režimu se navíc do značné míry daří hrát na strunu imperiální postsovětské velikosti či představy, že na Ukrajině jde o zástupnou válku proti Američanům a Severoatlantické alianci.
Ruský oligarcha Konstantin Malofejev, považovaný za Putinova muže, naopak chce, aby Rusko dál bojovalo. Sponzoruje ruské dobrovolníky na Ukrajině. „Ukrajinský stát by měl přestat existovat,“ tvrdí. Slibuje také, že za šest měsíců bude mít Moskva jasnou převahu ve výrobě munice a granátů a bude připravena vyrazit do dalšího útoku.
I on však uvedl, že mnozí členové ruské elity podpořili nedávnou čínskou iniciativu, která předpokládá příměří. A dodal o nich, že prý invazi (v ruském oficiálním žargonu speciální vojenskou operaci) podporují jen slovně, ale ve skutečnosti jsou proti ní.
Ruští oligarchové navíc vědí, že je čekají potenciálně roky mezinárodní izolace a prohlubující se závislosti na Kremlu. Na ně i na jejich rodiny už přitom dopadlo zmrazování majetku, který mají na Západě, či zákazy cestování.
„Nevidí žádné světlo na konci tunelu – jsou pesimističtí ohledně budoucnosti,“ řekla Bloombergu Alexandra Prokopenková, bývalá ruská novinářka a poradkyně centrální banky, která nyní působí v berlínském Carnegiově centru. „To nejlepší, v co doufají, je, že Rusko prohraje bez ponížení,“ dodala.
Umírnění i radikální jsou s vedením stále méně spokojeni
Tatjana Stanovaja ze stejného centra dodává, že Putin se dříve zdál jako silný vůdce s jasnou vizí. Nyní se podle ní jeví jako dezinformovaný a váhavý. Nedaří se mu poskytnout uklidňující strategii, jak se Rusko z této krize dostane. „Nejenže selhal, ale vytvořil krizi bez jasného východiska. Způsob, jakým komunikuje s elitami a vyrovnává se s vojenskými porážkami, podněcuje nejistotu a úzkost ohledně budoucnosti Ruska.“
Ruský vůdce je navíc stále méně přijatelný pro umírněnou skupinu, která chápe dopady sankcí na technologický a vědecký rozvoj země.
Stále méně ovšem vyhovuje i radikální skupině. Ta je přesvědčena, že se Rusko musí rozhodnout pro totální mobilizaci (vojenskou i ekonomickou) a vrhnout na Ukrajinu veškerou svou moc. Vedle toho podle západních pozorovatelů přibývá členů elity, kteří jsou přesvědčeni, že už je pozdě a že Rusko bude muset zastavit válku. To by však mělo podle nich vést k totální očistě elity, přerozdělení majetku a vynucování státní ideologie. Vše s jediným cílem: vrátit se do války v lepším stavu.
