Senát strana 5 z 5

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Výhrady, které vůči mně v nominačním procesu zaznívaly, nebyly konkrétní, uvedl v pořadu Události, komentáře schválený kandidát na ústavního soudce Josef Baxa. Daniela Zemanová, která také získala podporu v Senátu pro jmenování do funkce, v pořadu zmínila, že nominace kandidátů v ní budí důvěru a těší se na spolupráci s nově zvolenými kolegy.

Prezident Petr Pavel je rád, že Senát výraznou většinou podpořil všechny tři kandidáty na ústavní soudce – někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, profesora ústavního práva Jana Wintra a bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Jmenuje je v pondělí v 16:30. Souhlas Senátu se jmenováním tří soudců přivítal také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či premiér Petr Fiala (ODS).

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Na obranu bude český stát pravděpodobně ze zákona dávat ročně aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), Senát to dle očekávání ve středu schválil. Vládní předloha vychází ze spojeneckého závazku Česka vůči NATO, který po dvě desetiletí není naplňován, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Senátoři rovněž schválili novelu o elektronických komunikacích či novelu o hornické činnosti.

Český vojenský lékař, který v dubnu v Koreji po příletu české delegace údajně v opilosti osahával tamní hygieničku, byl obžalován z obtěžování. Senátorům to ve středu řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Soud s lékařem má začít 19. července, lékař není zadržen, ale má zákaz vycestovat ze země, uvedla ministryně. Právníci nadále usilují o smírné řešení, dodala.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.

Limit pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nezvýší. Sněmovna v úterý přehlasovala návrh Senátu, který ho chtěl zvýšit v případě stavebních prací ze šesti milionů na devět milionů korun. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) tento návrh odmítl s tím, že k otázce navýšení limitů se chce vrátit až v případné další novele zákona o zakázkách. Sněmovna odmítla i další senátní návrh, který do legislativy o zakázkách převáděl pravidla zákona o střetu zájmů.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) v pondělí částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Vnitro už prý má připravenou novelu, jež stanovování odměn členů samospráv mění.

Senát schválil novelu stavebního zákona, která ruší zamýšlenou soustavu samostatných stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Členové horní parlamentní komory ji podpořili beze změn, půjde tedy již k prezidentovi. Senátoři odsouhlasili i další novelu, která má usnadnit přípravu staveb zavedením jednotného environmentálního stanoviska.

Skupina senátorů, která ve čtvrtek zpochybnila u Ústavního soudu (ÚS) vládní novelu o zkrácení červnové valorizace penzí, bere svůj návrh zpět, oznámila v úterý mluvčí soudu Kamila Abbasi. O dalším postupu rozhodne určený soudce zpravodaj pro senátní podání, jímž se stal Jiří Zemánek, respektive plénum, tedy sbor všech ústavních soudců.

Opoziční hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části novely, která mění výpočet červnové valorizace penzí a v průměru ji snižuje. ANO připravovalo podání k Ústavnímu soudu od poloviny března, kdy novelu podepsal prezident republiky. Na Ústavní soud ho ovšem doručilo až jako druhé – před ním soud dostal podobný návrh od skupiny senátorů. ANO proto nejspíše bude v roli vedlejšího účastníka řízení. Ústavní právník Jan Kudrna, který opozičním politikům s přípravou návrhu pomáhal, odhadl, že by se jím mohl soud začít zabývat nejdříve v horizontu měsíce a půl až dvou měsíců.

V Praze začala konference předsedů parlamentů členských států Evropské unie. Pozvání české Poslanecké sněmovny a Senátu přijaly taky delegace ze zemí, které na členství v Unii teprve čekají. Dvoudenního fóra se tak účastní také předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií považuje za reálné šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V úvodním vystoupení podpořila setrvání u protiruských sankcí a apelovala na jejich důsledné vymáhání. Zmínila, že hlavním úkolem pro EU bude debata o dalších vztazích s Ruskem po konci války.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Bývalý premiér a předseda opozičního ANO Andrej Babiš se omluvil senátorovi Lukáši Wagenknechtovi (nestr. za Piráty) za to, že jej v minulosti označil za udavače a prohlásil, že kvůli němu přišlo Česko o stamiliony z Evropské unie. Wagenknecht uvedl, že omluvu obdržel v pondělí, její text nyní zveřejnil.

Důvěra Čechů v ústavní a další politické instituce podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) mírně klesla. Oproti začátku roku je to nejvýraznější u hejtmanů a krajských zastupitelstev. V čele žebříčku dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelé. Hlava státu v aktuální tabulce není, protože v době dotazování se prezidenti střídali.

Můj výrok, že Česko by možná mělo zřídit třídy pro romské děti, nebyl rasistický, uvedla v pořadu Události, komentáře senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Přiznala, že se v projevu vyjádřila nešťastně a její slova mohla být chápána špatně. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková poté zdůraznila, že jakákoliv rasová segregace ve vzdělávání je nepřijatelná.

Ústavními soudci by mohli být bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a bývalá soudkyně téhož soudu Daniela Zemanová. Že jsou mezi lidmi navrženými odbornou komisí, potvrdil prezident Petr Pavel, který se s nimi v pondělí odpoledne sešel. Třetího kandidáta ještě prezident nemá. Pavel také představil složení týmu svých poradců, ačkoliv jednoho ještě hledá.

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

Senát podle očekávání schválil misi až patnácti českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasil rovněž s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Vyslání je podmíněno ještě souhlasem sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden. Horní komora taky podpořila návrh zákona o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.