Senát strana 3 z 5

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Prezident Petr Pavel navrhl na ústavního soudce advokáta Milana Hulmáka, který působí mimo jiné na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Na hradním webu to v úterý oznámila prezidentská kancelář. Hulmák je aktuálně třetím adeptem, kterého Pavel navrhl Senátu k vyslovení souhlasu se jmenováním. V týmu ústavních soudců jsou nyní volná dvě místa. O nominacích má prezident jednat s představiteli horní parlamentní komory tento čtvrtek.

Část senátorů chce upravit zákon, který zavádí automatickou valorizaci výdělků regionálních politiků. Tlačí je ale čas. Praxi, kdy o odměnách obecních zastupitelů rozhodovala vláda, zrušil Ústavní soud. Zákonodárci mají zjednat nápravu do konce roku. Pokud do té doby změny nezačnou platit, hrozí podle šéfa nejsilnějšího senátorského klubu, že budou starostové úplně bez peněz.

Slovenský premiér Robert Fico navštívil na své první zahraniční cestě po návratu do funkce Prahu. Setkal se se čtveřicí nejvyšších ústavních činitelů – dopoledne jednal s předsedy parlamentních komor, odpoledne navštívil českého premiéra Petra Fialu (ODS), a potom i prezidenta Petra Pavla. Opakovaně hovořil o pozici nové slovenské vlády k rusko-ukrajinské válce, s Fialou jednal také o pokračování bilaterální spolupráce obou zemí nebo migraci.

Už jen čtyři dny má prezident Petr Pavel na to, aby rozhodl o vládním úsporném balíčku. Lhůta končí v pátek a hlava státu dosud normu nepodepsala ani nevetovala. Koalice věří, že hlava státu zákon potvrdí. Opozice naopak apeluje, aby to Pavel nedělal. Zástupci ANO mají v úterý s prezidentem ještě jednat.

Ústavní soud začal projednávat červnové omezení mimořádné valorizace penzí. České televizi to potvrdil jeho předseda Josef Baxa. Zároveň řekl, že do konce roku v této otázce jasno nebude. Konat by se mělo i veřejné projednávání. Návrh na zrušení části novely podali poslanci hnutí ANO. Průměrný důchod se kvůli omezeným možnostem rozpočtu v červnu zvedl o 760 korun. Původně ale mělo být přidání o tisícovku vyšší.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom ve středu hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se během dne balíčkem také zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Sněmovna odsouhlasila zákon sjednocující pravidla voleb. Jejich organizace se zpřehlední a zrychlí. Přinese jednodušší podobu hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin. Sněmovna měla původně na programu ještě úpravu zbraňové legislativy, ale po průtazích v projednávání bude pokračovat ve středu od devíti hodin ráno.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

Konsolidační balíček veřejných financí, který v pátek silou vládních poslanců schválila dolní komora, by se měl v Senátu projednávat v první polovině listopadu. Někteří zákonodárci zřejmě navrhnou úpravy a sněmovní opozice doufá, že by mohlo dojít i ke změnám, o které až dosud neúspěšně usilovala. Cílem balíčku je mimo jiné pomocí daňových změn snížit v následujících dvou letech rozpočtový schodek o 150 miliard korun.

Konsolidační balíček míří do horní komory. Senátor Jiří Růžička (nestr. za TOP 09) neočekává žádné obstrukce jako ve sněmovně. Je přesvědčený o tom, že senátoři přistoupí k balíčku racionálně a politické boje půjdou při jeho projednávání stranou. Podle něj si uvědomují, že opatření jsou kvůli vysokému deficitu rozpočtu nutná. Koalice by je ale měla podle senátora lidem lépe vysvětlit. Růžička byl hostem Interview ČT24.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Senát se připravuje na rozhodování o dalším kandidátovi na ústavního soudce. Prezident Petr Pavel nominoval Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel trvá na tom, že Simon splňuje odborná i morální kritéria. Zhruba čtvrtina senátorů ale vůči němu vyjádřila výhrady.

Do Staré Boleslavi jako každý rok zavítaly stovky poutníků na Svatováclavskou pouť. Ústředním bodem celé slavnosti byla mše na Mariánském náměstí, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Návštěvníci se zároveň mohli do pěti hodin podívat na ostatky svatého Václava, které tam byly ve středu převezeny z pražské katedrály svatého Víta.

Mecenáš, podnikatel a organizátor pomoci pro Ukrajinu Dalibor Dědek, kněz Tomáš Halík, fotograf Jindřich Štreit nebo moderátor a popularizátor vědy Daniel Stach patří mezi osobnosti, které letos obdržely Stříbrnou medaili předsedy Senátu z rukou šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS).

Zcela nový trestní řád sice za této vlády nebude, do konce roku ale chce ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložit do připomínkového řízení jeho novelu. Od ní si slibuje, že omezí „ping-pong“ mezi úřady, který v některých případech nastává v souvislosti s odvoláními. Odklad přípravy zcela nového kodexu má podporu i u sněmovní opozice. Senátor a advokát Václav Láska (SEN21) je s tím však nespokojen. Míní, že je nynější trestní řád nepřehledný a některé jeho části se vůbec nedodržují. O trestním řádu, ale i novém zákonu o státním zastupitelství diskutovali v Otázkách Václava Moravce ministr Blažek, senátor Láska a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Zákonné regulace umělé inteligence (AI) jsou rozhodně potřeba, ale neměly by vznikat ve spěchu, řekl podle agentury Reuters vůdce většiny v americkém Senátu, demokrat Chuck Schumer, po setkání se šéfy největších amerických technologických firem. Mark Zuckerberg, Elon Musk, Bill Gates a devatenáct dalších podnikatelů strávilo s americkými senátory několik hodin. Musk jednání označil za „historické“ a za „službu lidstvu“, někteří politici naopak kritizovali fakt, že se konalo za zavřenými dveřmi, takže veřejnost neví, na čem se politici a podnikatelé domluvili.