Senát strana 4 z 5

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzývá politiky, aby sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o tisíc hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda v pondělí řekl, že do výzvy se zapojily čtyři tisíce z 20 tisíc lékařů sloužících v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je připravený se s nespokojenými lékaři sejít.

Senátoři výraznou většinou podpořili zpřísnění pravidel pro předčasné důchody a zpomalení řádných lednových valorizací penzí. I když zněly projevy senátorů, z nichž některé byly kritické k vládě a jejím návrhům, na rozdíl od Poslanecké sněmovny ale v horní komoře neprovázely projednávání novely obstrukce. Nyní tedy zamíří na stůl prezidenta republiky.

Návrh zákona s reformními změnami penzí předloží ministerstvo práce a sociálních věcí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese v chystané novele zatím nebude, jelikož se podle resortu nestihne dokončit. Do normy by se pak tato část měla doplnit při projednávání ve vládě nebo ve sněmovně, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by měl kabinet předlohu dostat do konce roku, jednotlivá opatření by pak měla začít platit od roku 2025. Ministerstvo v současné době pracuje na revizi dávek či jejich digitalizaci, dokončuje také výběr nového generálního ředitele Úřadu práce.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

Obě komory českého parlamentu čeká snižování odměn a propouštění. Poslanecká sněmovna i Senát musejí šetřit stejně jako jiné státní instituce. V úsporném balíčku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl, aby úřady srazily výdaje na provoz o pět procent a na platy minimálně o dvě procenta.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Změny v důchodech míří k finálnímu hlasování, senátoři o nich rozhodnou 23. srpna. Podle předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) může být diskuze delší, obstrukce ale nečeká. Většina šéfů senátních klubů předpokládá, že zákonodárci zpomalení valorizace penzí nakonec podpoří. Pokud novelu do konce srpna podepíše i prezident, začne většina změn platit od září.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel jako dar tričko se svým portrétem a nápisem „Já jsem Tchajwanec“ od ministra tchajwanské Národní rozvojové rady Kung Ming-sina. Nápis odráží Vystrčilova slova z jeho návštěvy Tchaj-wanu v roce 2020, kdy parafrázoval výrok amerického prezidenta Johna Kennedyho: „Ich bin ein Berliner,“ a tamním poslancům česky i mandarínsky řekl: „Já jsem Tchajwanec.“

Poslanecká sněmovna odsouhlasila ratifikaci obranné smlouvy se Spojenými státy. Senát totéž učinil již dříve, nic tedy nebrání závěrečnému podpisu prezidenta republiky. Ve druhém čtení ve sněmovně kritizovali dohodu zejména poslanci SPD, kteří pak jednotně hlasovali proti smlouvě. Ve svých projevech prohlašovali, že jejím smyslem je umožnit americkým vojákům pobyt v Česku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ji naopak označila za dohodu, která je v národním zájmu. Poslanci ve středu zahájili také závěrečné čtení důchodové novely, která mění výpočet valorizací a zpřísňuje podmínky pro předčasné odchody do penze. K vládnímu návrhu se opět vrátí v pátek.

Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.

Česko podporuje a bude podporovat jednoznačné vyjádření summitu Severoatlantické aliance, které bude pozváním Ukrajiny do NATO, uvedl v pořadu Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v souvislosti s nadcházejícím summitem Aliance ve Vilniusu. Vystrčil zmínil, že vstup do NATO nebude okamžitě, protože to není možné, dokud zuří válka. „Ukrajina by ale měla mít jistotu, že se s ní počítá,“ podotkl.

Zvýšením spotřební daně z nafty by se mohli senátoři zabývat 27. července. Zástupci vládních stran chtějí, aby norma celým legislativním procesem prošla do konce měsíce. Státní rozpočet by tím už od srpna každý měsíc získal stovky milionů korun navíc. O změně ale ještě nerozhodli ani poslanci – na programu ji znovu mají příští týden.

Odpůrci toho, aby se svazek párů stejného pohlaví nazýval manželstvím, argumentují tím, že by byly páry upřednostněny při adopcích dětí. Podle konzervativního novináře Martina Schmarcze či poslance SPD Jana Síly by to mohlo podpořit využívání náhradního mateřství, které však zákon zatím neupravuje. Hrozí podle nich „obchod s dětmi“. Senátor Marek Hilšer (MHS) naopak varoval před tím, aby se do právního řádu zaváděl vedle manželství další obdobný institut s jiným názvem. Hilšer, Síla, Schmarcz a také herečka Anna Geislerová diskutovali o manželství pro páry stejného pohlaví v Událostech, komentářích.

Novou ústavní soudkyní by mohla být místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel zaslal její nominaci do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Senátoři mají o svém souhlasu s nominací rozhodnout do dvou měsíců.

Ústavní soud může zůstat nekompletní až do začátku srpna. Senátoři sice dostali před týdnem od prezidenta Petra Pavla nominaci soudce Roberta Fremra, chtějí ale počkat ještě na další dva kandidáty a pak o navržených jménech rozhodnout společně. Kandidáty chce hlava státu horní komoře představit v příštích týdnech.

Martina Navrátilová převzala stříbrnou medaili předsedy Senátu – ocenění udělované druhým nejvyšším ústavním činitelem osobnostem českým i světovým. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že je to vyznamenání nejen za sportovní výkony mnohonásobné grandslamové vítězky, ale také za její osobní postoje. Ačkoli Navrátilová po převzetí vyznamenání žertovala, že je zvyklá na zlaté medaile, ujistila, že si ocenění váží.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zvažuje dvě varianty nové definice trestného činu znásilnění. Buď zůstane stejná jako stávající – tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí – a vznikne trestný čin nesouhlasný styk. Nebo se definice znásilnění změní tak, že namísto projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. O tom, že by byl k pohlavnímu styku zapotřebí aktivní souhlas, ministerstvo neuvažuje. O variantách chce Blažek 27. června debatovat ve sněmovně se všemi parlamentními stranami.