Republikáni strana 5 z 5

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump žaluje CBS News. Důvodem je rozhovor, který televizní stanici začátkem října poskytla jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Exprezident tvrdí, že stanice rozhovor sestříhala „klamavým“ způsobem ve snaze ovlivnit prezidentské volby, a požaduje odškodné ve výši deseti miliard dolarů (232,6 miliardy korun). Informovaly o tom zpravodajský web stanice Fox News a agentura Reuters.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

V Americe podle nově zveřejněné studie stoupá počet potratů. Platí to i pro většinu států, které po zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství před dvěma lety zavedly jejich zákaz. Jde přitom o klíčové téma kampaně demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. Tento týden chce na volebních mítincích zdůraznit, že pokud vyhraje, bude navrácení těchto zdravotních práv její prioritou. Naopak republikánský exprezident Donald Trump je proti.

Už jen dva týdny zbývají do prezidentských voleb ve Spojených státech. Podle analytiků Washington Post se šance obou kandidátů – demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa – jeví být vyrovnané. Jiné odhady pak tvrdí, že někdejší šéf Bílého domu vůbec poprvé o dva procentní body předstihl svou soupeřku. Volby tak mohou přinést nejtěsnější výsledek za celé století. Hlavním tématům prezidentské kampaně se věnoval pořad Horizont ČT24 s hostem Tomášem Klvaňou z New York University Prague.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami je v plném proudu. Demokratická kandidátka Kamala Harrisová se začala zaměřovat i na dosud nerozhodnuté republikánské voliče. V tom jí pomáhá bývalá republikánská kongresmanka Liz Cheneyová, známá svými konzervativními postoji. Dcera někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho patří mezi přední kritiky republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Obě ženy poprvé vystoupily společně.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump tvrdí, že chce ruskou válku proti Ukrajině ukončit spravedlivou dohodou. Řekl to po jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Před setkáním prohlásil, že na tom chce pracovat s Kyjevem i Moskvou. Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že šéf Kremlu Vladimir Putin nemůže vyhrát. Ve čtvrtek se Zelenskyj setkal i s demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

Indická komunita ve Spojených státech se za posledních dvacet let několikanásobně rozrostla. Diasporu, která žije mimo nejlidnatější zemi světa, v New Yorku navštívil indický premiér Nárendra Módí. Jde o jednu ze skupin, která by podle analytiků mohla ovlivnit výsledky hlasování v listopadových prezidentských volbách v USA. Indický původ nahrává demokratické kandidátce Kamale Harrisové. Část amerických Indů ale podporuje naopak republikánské návrhy, včetně snižování daní.

Bývalý americký prezident a republikánský kandidát Donald Trump se ve svém golfovém klubu ve West Palm Beach na Floridě zřejmě stal terčem pokusu o atentát, incident vyšetřuje FBI. Policie po atentátu zatkla osmapadesátiletého Američana, který podle ochranky na Trumpa mířil puškou ze křoví. Podezřelý muž si v pondělí vyslechl dvě obvinění spojená s nelegálním držením zbraně, zatím je ve vazbě.

Guvernér Minnesoty Tim Walz na sjezdu Demokratické strany v Chicagu oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta do prezidentských voleb, které Spojené státy čekají v listopadu. Jako svého volebního partnera si ho vybrala Kamala Harrisová, současná americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na hlavu státu.

Kamala Harrisová vidí jako stěžejní téma své kampaně právo na potrat. Prohlásila to ve svém prvním vystoupení v rámci předvolební kampaně, v níž ji po svém odstoupení z voleb podpořil prezident Joe Biden. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump zdůraznil, že je připraven s demokratickou političkou debatovat a absolvovat více než jednu diskuzi. Z nového průzkumu Reuters/Ipsos vyplývá, že Harrisová má před Trumpem nepatrný náskok dvou procentních bodů.

Americký prezident Joe Biden odstupuje z kandidatury za znovuzvolení prezidentem Spojených států. Chce se nyní soustředit na své povinnosti po zbytek funkčního období. Biden to uvedl v prohlášení na sociální síti X. Zároveň vyjádřil podporu viceprezidentce Kamale Harrisové, aby se stala kandidátkou Demokratické strany pro nadcházející volby. Harrisová v reakci na to uvedla, že bude o nominaci Demokratické strany usilovat a chce udělat vše pro to, aby republikánského kandidáta Donalda Trumpa porazila.

Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb. V úvodu svého projevu vyzval ke sjednocení strany i celé země a prohlásil, že chce být prezidentem všech Američanů. Během více než devadesátiminutové řeči však brzy přešel ke svému tradičně útočnému tónu, píší světové tiskové agentury.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora J. D. Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého teď nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Republikánská strana na sjezdu v Milwaukee podle očekávání v pondělí nominovala exprezidenta Donalda Trumpa jako svého kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Ten mezitím oznámil, že po jeho boku půjde do těchto voleb jako kandidát na viceprezidenta Spojených států senátor J. D. Vance. Trump také po víkendovém atentátu předeslal, že jeho čtvrteční projev bude výrazně jiný, než původně plánoval.

V nedávných francouzských parlamentních volbách nikdo nezvítězil, což uznal i prezident Emmanuel Macron. Ten nyní s řešením situace nijak nespěchá a v čele vlády přechodně zůstává Gabriel Attal. Levicová i krajně pravicová opozice kritizují prezidenta za nečinnost.

Přísnější protipotratová politika, silnější pozice prezidenta nebo zákaz pornografie. Jen několik bodů, s nimiž počítá Projekt 2025. Vytvořil jej think-tank Heritage Foundation, který má velmi blízko k Republikánské straně. Americká média se v současnosti přou o to, nakolik je dokument závazný, případně jestli by jej republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump uvedl do praxe. Průzkumy nyní favorizují spíše exprezidenta – i kvůli věku obhájce úřadu Joea Bidena.

Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).