Republikáni strana 4 z 5

Donald Trump využil první mítink své prezidentské kampaně před volbami v roce 2024 k tvrdé kritice státních zástupců, kteří ho vyšetřují. Píše to agentura Reuters, podle níž přitom neváhal používat konspirační tvrzení, aby nabudil své příznivce před republikánskými primárkami v příštím roce.

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Republikánská kandidátka na guvernéra Arizony Kari Lakeová, kterou podpořil bývalý americký prezident Donald Trump, neuspěla ani u odvolacího soudu se svou stížností na výsledek voleb, které prohrála. Tribunál v Arizoně zamítl její žádost o zrušení výsledků voleb v nejlidnatějším okrese a opětovné hlasování, píše agentura AP. Lakeová po rozsudku uvedla, že se obrátí na arizonský nejvyšší soud.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná Demokratickou stranou v pátek zveřejnila daňové záznamy bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa za roky 2015 až 2020. Krok představuje vyvrcholení několikaleté snahy rozkrýt finance někdejšího prezidenta, který na rozdíl od svých předchůdců daňová přiznání sám neposkytl a proti dohledu se bránil u soudů.

Americký nejvyšší soud ponechal v platnosti opatření o jednodušším vracení migrantů. Nařízení zavedl bývalý prezident Donald Trump, který ho hájil jako nástroj proti šíření covidu. Úřady dekret od března 2020 uplatnily zhruba u dvou a půl milionu případů. Republikáni rozhodnutí vítají, avšak Bidenova administrativa dál mluví o reformě migrační politiky.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila návrh zákona o vládních výdajích v objemu 1,66 bilionu dolarů (37,9 bilionu korun). Zahrnuje i pětačtyřicet miliard dolarů pro Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters řekl, že návrh podepíše, jakmile ho dostane na stůl.

Demokratická strana se těšila na začátek příštího roku, kdy složí přísahu nově zvolená třetina členů amerického Senátu. Původně počítali s 51 členy komory, což by o hlas navýšilo jejich současnou nejtěsnější možnou většinu, kterou jim zajišťoval hlas viceprezidentky. Svůj rozchod s partají ale tento týden oznámila arizonská senátorka Kyrsten Sinemaová a demokraté mají po ztrátě většiny ve Sněmovně reprezentantů další potíž. O obsazení arizonského senátorského křesla – stejně jako o tom, kdo bude pobývat v Bílém domě – budou voliči rozhodovat už za necelé dva roky.

Americká senátorka Kyrsten Sinemaová v pátek oznámila, že opustí řady Demokratické strany. Zároveň ale zdůraznila, že se nehodlá stát členkou Republikánské strany; chce být nezávislou senátorkou. Informuje o tom agentura Reuters, která připomíná, že Sinemaová stranu, za niž byla před čtyřmi lety zvolena, opouští jen pár dnů poté, co demokraté v Senátu získali většinu v poměru 51 ku 49.

V amerických guvernérských volbách přitahuje největší pozornost zřejmě Florida. Nikoliv proto, že by republikánský guvernér Ron DeSantis měl potíže s obhájením úřadu, ale proto, že se o něm mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta pro rok 2024 – a tedy jako o potenciálním vyzyvateli Donalda Trumpa. Bývalý šéf Bílého domu ale DeSantise od kandidatury odrazuje a vyhrožuje, že by o něm v takovém případě zveřejnil nelichotivé informace.

Spojené státy čeká velmi důležité volební úterý. Stovky milionů Američanů během něj mají možnost ovlivnit podobu třetiny Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. Voliči budou vybírat i guvernéry, starosty, státní úředníky a hlasovat v referendech o zákazu potratů nebo legalizaci marihuany. Demokraté hrají o to, jestli si udrží, nebo naopak ztratí většinu v Senátu. Jeden z klíčových soubojů se odehrává ve státě Georgie.

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.

Ohio patří v Americe mezi státy, kde se tradičně o vítězství ve volbách přetahují demokrati s republikány. I letos se na něj upírá pozornost celé země. Už příští týden se totiž rozhodne, jestli senátorské křeslo za Ohio připadne demokratům, což by bylo vzpruhou pro prezidenta Joea Bidena, nebo jednomu z nejhlasitějších republikánských stoupenců bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Předčasná možnost volit do Kongresu je ve Spojených státech stále oblíbenější. Některé státy zaznamenávají rekordní zájem, týden před oficiálním termínem voleb má odhlasováno více než 21 milionů Američanů. Předvolební boj na Floridě ovlivňují i možné prezidentské ambice.

Americký prezident Joe Biden v projevu ve Filadelfii prohlásil, že extremismus jeho předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa a Trumpových přívrženců mezi republikánskými politiky rozvrací demokracii. Pokračoval tak ve vystoupeních, která mají posílit šance demokratů před listopadovými volbami do Kongresu. Republikáni současnému prezidentovi naopak vyčítají, že svojí rétorikou stále více rozděluje Ameriku.

V republikánských primárních volbách ve státě Wyoming jasně vyhrála právnička Harriet Hagemanová podporovaná bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve vnitrostranickém hlasování porazila současnou kongresmanku a exprezidentovu kritičku Liz Cheneyovou. Cheneyovová patří k výrazným tvářím republikánů a před dvěma lety ve stejných volbách drtivě zvítězila. Republikáni vybírali své lídry také na Aljašce.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Dvě desítky amerických senátorů, demokratů i republikánů v neděli oznámily, že se dohodly na ustanoveních ohledně regulace používání střelných zbraní. Jde o minimální opatření po posledních krveprolitích, která otřásla Spojenými státy, uvedla agentura AFP.

Úterní střelba v Robbově základní škole v městě Uvalde ve státě Texas, při níž zahynulo jednadvacet lidí, znovu otevřela debatu o kontrole prodeje zbraní v USA. Emotivně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který vyzval občany, aby se vzepřeli zbrojařské lobby. Zákony, které by umožnily omezit prodej útočných pušek, v americkém Kongresu dlouhodobě blokuje část zákonodárců z řad republikánů. Média proto předpokládají, že zemi žádné změny nečekají.

Ve Spojených státech se rozhořela obří politická bitva o volební zákony. Demokraté obviňují republikány, že se snaží omezit možnosti hlasování a tím docílit menšího počtu odevzdaných hlasů od černochů a hispánců, kteří většinou volí demokraty. Republikáni naopak kritizují demokraty za jimi prosazované změny, které volby otevírají například i pro občany cizích států.

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.