Republikáni strana 4 z 5

Z areálu amerického Kapitolu se stahují poslední jednotky Národní gardy. V centru Washingtonu působily od šestého ledna, kdy stovky lidí do Kongresu násilně pronikly. Šlo o příznivce Donalda Trumpa, kteří chtěli zabránit vyhlášení Joea Bidena vítězem voleb. Náklady na bezpečnostní opatření šplhají ke dvěma miliardám dolarů.

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů ve středu odvolali kongresmanku Liz Cheneyovou, ostrou kritičku bývalého prezidenta Donalda Trumpa, ze třetí nejvyšší funkce ve stranické sněmovní hierarchii. S odkazem na vyjádření některých zákonodárců o tom informovala americká média.

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.

Ve věku 90 let zemřel v úterý Gordon Liddy, jeden z důležitých aktérů nechvalně známé aféry Watergate, která vedla v roce 1974 k nucenému odchodu Richarda Nixona z funkce prezidenta USA. Liddy pomáhal republikánskému prezidentovi s volební kampaní ke znovuzvolení a měl na starosti vloupání do ústředí Demokratické strany ve washingtonském komplexu Watergate. Ve vězení strávil čtyři a půl roku.

Ve Spojených státech se v posledních dnech vyhrocuje spor mezi Republikánskou stranou a bývalou hlavou státu Donaldem Trumpem. Týká se využívání exprezidentova jména k propagačním účelům a výběru finančních příspěvků od drobných přispěvatelů. Trump v pondělí vyzval svoje podporovatele, aby nedávali peníze tradičním republikánským strukturám, a aby místo toho podpořili jeho vlastní volební skupinu.

Soud s bývalým americkým prezidentem vstoupil do další fáze. Skončila část věnovaná obžalobě a slova se ujali obhájci Donalda Trumpa. „Článek impeachmentu ležící před Senátem je nespravedlivým a hrubě protiústavním činem politické msty,“ řekl na úvod svého vystoupení obhájce Michael van der Veen. Podle něj by měli senátoři promptně a rozhodně hlasovat pro jeho odmítnutí.

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek odvolala ze dvou svých výborů republikánskou kongresmanku Marjorie Taylorovou Greeneovou. Podle agentury AP jde o bezprecedentní postih, který si zástupkyně státu Georgia podle většinových demokratů zasloužila za násilnou rétoriku z minulých let a za šíření konspiračních teorií včetně prvků hnutí QAnon. Vyloučení z výborů podpořilo také jedenáct republikánských kongresmanů.

Republikáni v americkém Kongresu čelí vzrůstajícímu tlaku kvůli Marjorie Taylor Greeneové. Čerstvě zvolená zákonodárkyně má blízko k politickému stylu exprezidenta Donalda Trumpa, šíří konspirační teorie a podporuje politicky motivované násilí vůči demokratům. V problémech je také zkušená republikánka Liz Cheneyová, která pro změnu podpořila žalobu proti Trumpovi.

Čtyřletý prezidentský mandát Donalda Trumpa končí. Ve středu v poledne tamního času složí prezidentskou přísahu Joe Biden a Trumpa v Bílém domě vystřídá. Republikánský politik touží po tom, aby se na něj vzpomínalo jako na obhájce amerických zájmů ve světě či strůjce mírových dohod na Blízkém východě. Do historie ale vstoupí také jako první prezident, který v mandátu čelil hned dvěma impeachmentům. Opozice mu také vytýká rozdělení americké společnosti.

Lídr republikánské většiny v americkém Senátu Mitch McConnell prohlásil, že násilnosti v budově Kapitolu ve Washingtonu z šestého ledna vyprovokoval odcházející prezident Donald Trump a další vlivní lidé.

Už v příštím týdnu se uskuteční v hlavním městě Spojených států Washingtonu inaugurace nového prezidenta Joea Bidena. Blížící se událost ale v posledních dnech za Atlantikem zastiňuje hrozba ústavní žaloby na prezidenta odcházejícího – Donalda Trumpa. „Na potvrzení impeachmentu v senátu je potřeba dvoutřetinová většina. V rukou to mají zcela republikáni. Šance tam nepochybně je,“ myslí si amerikanista z New York univerzity v Praze Jakub Lepš, který je kromě pedagogického působení také místostarostou Prahy 11 za TOP 09.

V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.

Joe Biden je zvoleným prezidentem a demokraté se připravují na čtyři roky vládnutí. Stále jasno ale není v jedné podstatné věci – složení amerického Senátu. Ten má silnou roli v legislativním procesu a prezidenta může značně omezit. O posledních dvou křeslech a tím, kdo v horní komoře Kongresu získá většinu, rozhodne druhé kolo voleb v Georgii na začátku ledna. Že jsou tyto volby klíčové, ukazují i částky, které do Georgie míří – dárci už kandidátům věnovali stovky milionů dolarů.

Několik posledních procent hlasů stačí spočítat v rozhodujících státech letošní prezidentské volby v USA. Podle odhadu agentury AP a stanice Fox Trump dosud získal na svou stranu 214 a Biden 264 volitelů z 270 potřebných pro vítězství, podle CNN je poměr 213 ku 253. Biden už vede v Nevadě, Georgii i Pensylvánii a jeho náskok tam roste. V Severní Karolíně, kde vede Trump, má sčítání pauzu. V Arizoně, kterou AP a Fox považují za rozhodnutou pro Bidena, se náskok demokrata snižuje.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

První listopadové úterý se hlavní pozornost upře k prezidentské volbě, v níž úřad obhajuje Donald Trump a postaví se mu Joe Biden. Kromě hlavy exekutivy ale Američané také obmění většinu zákonodárců v Kongresu – konkrétně rozhodnou o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a vymění také třetinu senátorů. Možná ještě důležitější jsou pro běžné životy amerických občanů volby na státní úrovni, kde vzniká naprostá většina zákonů. Volit se budou také soudci nejvyšších soudů a několik států pořádá referenda – třeba v Mississippi si vybírají novou vlajku.

Americké prezidentské volby se nachylují ke konci, sčítání do brzkých čtvrtečních ranních hodin středoevropského času zatím vítěze neodhalilo. Blíže se zdál být demokratický kandidát. AP přisuzovala Bidenovi 264 volitelů a Trumpovi 214. Demokratickému kandidátovi by tedy k vítězství chybělo šest hlasů. Ty jsou k mání v Nevadě, která své výsledky oznámí ve čtvrtek ráno místního času. Současný prezident se předčasně prohlásil za vítěze, jeho kampaň navíc požádala soud o přepočet hlasů ve Wisconsinu a pozastavení sčítání hlasů v Michiganu a Pensylvánii.

Do amerických prezidentských voleb zbývá méně než týden. Republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický protikandidát Joe Biden finišují kampaň a na mítincích v pro ně klíčových státech se snaží získat poslední politické body. Čtvrtek je zaslíbený Floridě, která už několik voleb rozhodla. Trump i Biden vystoupí v Tampě a každý po svém.

Kvůli nespokojenosti s moderátorkou ukončil americký prezident Donald Trump v úterý večer (místního času) předčasně rozhovor v televizi CBS. Následně pohrozil jeho předčasným zveřejněním a novinářce oblíbeného pořadu slíbil odvetu. Rozhovor s moderátorkou Lesley Stahlovou označil jako „podvod“ a „předpojatost“.

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Data jsou jasná: Amerika je čím dál rozmanitější. To by v nadcházejících volbách na první pohled mohlo nahrávat demokratům, které menšiny čím dál víc vnímají jako své ochránce proti představě bělošské nadřazenosti stále živé v mnoha oblastech země. Ostatně z řad demokratů pochází plných 90 procent nebělošských kongresmanů. Situace je však složitější a vstupuje do ní také náboženství, což se nejvýrazněji projevuje u Hispánců.

Americký Senát rozhoduje o budoucnosti tamního Nejvyššího soudu. Tento týden zahájil slyšení se soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, kterou do funkce jmenoval Donald Trump, aby nahradila zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou. Prezident ale narazil na odpor – pro některé je kandidátka příliš konzervativní, jiným vadí, že šéf Bílého domu nepočkal, až bude po listopadových volbách.

Americké prezidentské volby se blíží. Občané Spojených států si první listopadové úterý zvolí budoucí hlavu státu. Systém volby je ale složitější než prosté přímé hlasování a může se stát, že v Bílém domě usedne ten, kdo získal méně hlasů. Nabízíme přehled toho, co se stane 3. listopadu a jak si Američané volí prezidenta.

Stejně jako v předchozích volbách si Donald Trump i v těch současných za svoji pravou ruku zvolil Mikea Pence. Kandidát na viceprezidenta se snaží příliš nevyčnívat a často „hasí požáry“, které prezident napáchá svojí nekonvenční rétorikou. Američtí investigativní novináři Pence kritizují za jeho vazby na těžařské firmy a prosazování „nezelené ideologie“. Konzervativně laděný Pence je Trumpovou oporou a do jeho agendy přináší zkušenosti z vrcholné politiky. Předtím byl guvernérem Indiany a dlouholetým kongresmanem.